VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Asociace lesních mateřských škol je proti povinnému poslednímu roku školky

Praha – Asociace lesních mateřských škol je proti povinnému poslednímu roku předškolního vzdělávání, který chce ministerstvo školství zavést od roku 2017. Vzhledem k tomu, že lesní školky nejsou v rejstříku, musely by rodiče tyto děti formálně vzdělávat doma. Znamenalo by to zbytečnou administrativu na straně rodičů i kmenové běžné MŠ a nutnost přezkušování dětí, upozornila předsedkyně asociace Tereza Valkounová. Vystoupila na dnešní konferenci zaměřené na důležitost vzdělávání v přírodě.

15.9.2015
SDÍLEJ:

Lesní mateřská školka. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Racek Attila

Návrh na povinný poslední rok školky je součástí připravené novely školského zákona, kterou by brzy měla projednávat vláda. Jeho účelem je zejména zapojit do předškolního vzdělávání sociálně znevýhodněné děti, které tak měly být lépe připraveny na vstup do školy.

Lesní mateřské školy ale nejsou jediné, které připravované opatření kritizují. Negativní stanovisko k němu má také Asociace předškolní výchovy. Za optimální řešení to nepovažuje ani případová studie zaměřená na tuto problematiku. Její autoři poukazují mimo jiné na skutečnost, že by zahrnulo mnohem více dětí než jen potřebné. Kvůli tomu by byly náklady nepřiměřeně vysoké a nemusely by mít kýžený efekt.

Aktuálně mateřské školy navštěvuje 92 procent pětiletých dětí, kterých je nyní v populaci 110.000. Mimo MŠ tak zůstává zhruba 9000 pětiletých, z nichž je podle analýz a kvalifikovaných odhadů 1500 až 2000 sociálně znevýhodněných.

Školský rejstřík

Povinný poslední rok školky by se mohl odehrávat ve státních i soukromých institucích zařazených ve školském rejstříku. Lesní MŠ do něj ale nespadají a vzhledem k řadě legislativních úskalí zřejmě ani v dohledné době patřit nebudou. Děti přitom z těchto školek běžně přecházejí do škol. „Není tendence taková, že by rodiče odebírali děti na rok, aby si něco dohnaly," řekla Valkounová.

Děti nemívají problémy ani při zápisu ani v první třídě. V lesních školkách se při pobytu v přírodě nenásilně koná i předškolní příprava. „Vypadá to jinak, ale je potřeba v tom vidět. Je spousta příležitostí, jak rozvíjet i správný úchop. Není problém vzít si do batohu i knihu. Běžně se čte v terénu," vyprávěla předsedkyně asociace. Lesní školky pro stravování a odpočinek dětí zpravidla mají zastřešené zázemí se stolky a židličkami, kde se také mohou děti přípravě věnovat.

Pokud by ale byla školka povinná, měli by rodiče dvě možnosti. Buď dítě na rok vytrhávat z kolektivu s tím, že pak půjde zase do jiného kolektivu, nebo absolvovat byrokracii spojenou s formálním domácím vzděláváním. Ve skutečnosti by se ale tito předškoláci doma nevzdělávali. „Byl by to kocourkov. Zbytečná zátěž pro rodiče, školky i pro samotné děti. Navíc je tady otázka zralosti předškolního dítěte na to, aby bylo zkoušeno někým cizím," komentovala variantu domácího vzdělávání Valkounová.

Problém se přitom netýká jen lesních MŠ. „Je tady spousta dalších zařízení, které nejsou v rejstříku a kterých by se to týkalo. Můžeme mluvit o tisících dětí, kterých by se to nějakým způsobem dotklo," dodala.

Autor: ČTK

15.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
8 10

Andrej Babiš: Havel měl u nás zavést prezidentský systém

ilustrační fotografie
14

Pro a proti: Facka jako násilí. Zrušíme fyzické tresty dětí?

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Ve skanzenu nahlížejí babičkám pod sukně

/FOTO/ – Jaké spodní prádlo se nosilo před sto lety? V chalupě ve Staré Vsi budete koukat!

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Facebook je zajatcem politiky

Baracka Obamu dostal Facebook do Bílého domu. Zdeňka Škromacha bazénková selfie z politiky vylila. Jak si politické celebrity vedou na této sociální síti?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies