VYBERTE SI REGION

Astronom Grün 35 let po letu Vladimíra Remka: Do vesmíru poletí další Češi

Praha /ROZHOVOR/ – Jako malý kluk rád poslouchal dědovo vyprávění o hvězdách. Kdyby tehdy malý Marcel Grün věděl, kde bude jednou pracovat, skákal by radostí do vzduchu. Do kanceláře ředitele pražské hvězdárny a planetária procházíte kolem vozítek, co jezdí na Marsu, modelů planet či skafandrů astronautů. Pro milovníka vesmíru je to ráj. „Věřím, že se dočkáme dalšího českého astronauta," říká Marcel Grün v rozhovoru pro Deník 35 let po vzletu Vladimíra Remka do vesmíru.

2.3.2013 18
SDÍLEJ:

Ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy Marcel GrünFoto: Deník/Martin Divíšek

Nechtěl byste se podívat do vesmíru? Na Slovensku otevřela pobočku firma, která nabízí turistické lety. První by se měly uskutečnit už příští rok a přihlásilo se i pár Čechů a Slováků.
Je to jenom nahlédnutí do vesmíru. Pro mě nesmírně příjemné, letěl bych hned, ale nemám pochopitelně potřebné prostředky.

Cena se pohybuje okolo dvou milionů korun. Myslíte, že se blíží doba, kdy se budou Češi rozhodovat, jestli pojedou na dovolenou do Tater na Slovensko, nebo na oběžnou dráhu?
Až se toho trochu děsím z hlediska kosmonautiky. Je to vždy spojeno s otázkami, jako je znečišťování životního prostředí, ať už na Slovensku, či ve vesmíru. Dá se předpokládat snížení ceny, ale nemyslím si, že by bylo nejlepší – aby to bylo jako jakákoliv dovolená. Věřím, že ceny budou dostupné pro normální lidi.

Před 35 lety vzlétl do vesmíru první a zatím poslední československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl jste pyšný?
Můj pocit byl smíšením hrdosti, že je to Čechoslovák, ale na druhé straně se snoubil s tím, že to, čemu se u nás dával hlavní důraz, nebyla věda. I když ta tam byla taky. Nesouhlasil jsem s jeho politickým posláním. Dokonce bych řekl, že toto politické upřednostňování Remkovi u mnoha lidí uškodilo.

Jaký byl váš postoj k němu?
My jsme k nám Remka tehdy nezvali na přednášky. Pozval jsem ho až ve chvíli, kdy vůbec nebyl na výsluní. V době, kdy mnozí dělali, že o něm nevědí. Když bylo nějaké výročí, tak jsem se ptal na ministerstvu kultury, co připravují, abychom nedělali něco zbytečně, tak mi bylo řečeno: „S tím komunistou nemáme nic společného." Načež se já zeptal: „A vy máte nějaké jiné, nekomunistické kosmonauty?" V době, kdy se nepreferovala politika, jsem byl rád, že jsem mu mohl poskytnout svým způsobem azyl.

Mluvil jako první o letu do vesmíru lidským způsobem?
Pro noviny ne. Pro ty to bylo politicky. Ale na konferencích hovořil jako první z kosmonautů i o problémech, které měl. Jak na něho působil stav beztíže například. A to byl letec. Díky němu to mohli porovnávat Rusové i Američani, kterým se spustila taková stavidla a začalo se o tom poprvé hovořit. A začali říkat: „Krucinálfagot, vždyť tyhle problémy my jsme taky měli. Jen jsme o tom nemluvili." Dnes je to přitom samozřejmost.

Vy jste Vladimíra Remka zažil v dost jiné situaci než jako přednášejícího…
Byl jsem s ním a americkým astronautem Eugenem Cernanem v roce 2001 v helikoptéře, která havarovala. Zatímco ti štíhlí mohli ven okénkem, tak já jsem silnější postavy a nešlo to. Vláďa se ještě protáhl a já v té helikoptéře byl sám. Byl jediný, kdo za mnou několikrát přišel k okýnku a dodával mi rozumným a chlapským způsobem sílu a odvahu.

Uvažuje se o tom, že by Vladimír Remek byl velvyslancem v Rusku. Myslíte, že by to českému výzkumu vesmíru prospělo?
Je to dobře. Roky už diplomata dělal a dělá jako europoslanec. Jeho osobní vztahy k ruským lidem a kosmonautům jsou seriózní a pevné. V europarlamentu byl vždy pro vše, co souviselo s rozvojem vědy, a byl vždy proti vojenským záležitostem, nanejvýš ve smyslu obrany.

Ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy  Marcel Grün

Projevují se i ve výzkumu vesmíru úspory, které prosazují vlády po celém světě?
Šetří se a je to znát i na evropském výzkumu. Jak je to s českou kosmonautikou, je jasné – není na tom úplně dobře jako jakákoliv věda. Za velký úspěch považuji, že jsme se stali členy Evropské kosmické agentury. Vymanili jsme se z potíží postkomunistických zemí jako první. V astronomii i kosmonautice.

Dočkáme se dalšího českého astronauta?
Samozřejmě. Nemůžu říct kdy, to bude záležet, jak moc se bude šetřit, ale já pevně věřím, že ještě na tuto Mezinárodní vesmírnou stanici (na oběžné dráze) poletí Čech.

Jsou plány soukromých společností s vesmírnou turistikou reálné? Američan Dennis Tito se třeba chystá vyslat manželský pár na oběžnou cestu kolem Marsu už v roce 2018.
To se mi reálné nejeví. Třeba lety společnosti Virgin Galactic kolem Země reálné jsou. Ale jsou i další firmy, které se chystají to teprve vyzkoušet, ale už teď nabízejí cesty jako výhry v soutěžích. Nechci se nad to povyšovat, ale myslím, že to bude ještě chvíli trvat, než takových firem bude víc. Nedělají to z lásky k lidem, ale pro peníze.

Podobná je i myšlenka těžby nerostů ve vesmíru. Je to nadsazené, nebo reálné?
Arthur C. Clark prohlásil, že napřed se věci musí zrodit ve snech. A takových 50 let po tom, co se o tom přestane mluvit jako o šílenství, to začne být na kraji realizovatelnosti. Myslím, že to dobře odhadl. Platí, co bylo řečeno v Egypťanu Sinuhetovi: O budoucnosti nikdo z nás nic neví. Je dobře, že se podobné věci začínají objevovat. Ukazují, že pro mnohé lidi vesmír začíná být „naším vesmírem", místem, kde jsme doma.

Úspěchem českých vědců bylo i to, že spočítali dráhu meteoritu, který dopadl v Rusku. Byl asteroid u Čeljabinsku něčím výjimečný?
Ukazuje se, že ne. Jen tím, že spadl na Sibiř, kam v roce 1908 dopadl tunguský meteorit. Ve výzkumu meteoritů jsme my Češi dobří. Má velkou tradici. Byl to Čech, doktor Ceplecha, který vymyslel a uvedl do provozu síť fotostanic, které měly zachytit přelet jasného bolidu (meteoritu). To se stalo v dubnu 1959 a byl to grandiózní průlet. Nejenže zachytily ten průlet, ale poprvé se neoddiskutovatelně prokázalo, že tělesa, která přiletí do atmosféry a výrazně v ní shoří, patří mezi planetky, které se pohybují po nějakých drahách. Čeljabinský meteorit měl okolo 15 metrů, byl největší od roku 1908. To je pravda. Když se podíváte, co létá kolem nás, tak do atmosféry se denně dostane několik tun vesmírného prachu. Jednou za týden těleso o velikosti většího míče a jednou za rok několik těles jako auto. A části těch dopadnou na Zemi.

Je lidstvo připraveno bránit se střetu s asteroidem?
To, že po sto letech dopadlo něco na Sibiř, neznamená, že by se s tím planeta potýkala jednou za sto let. Neznamená to také, že něco takového nemůže nastat zítra. Je důležité, o co se snaží astronomové celosvětově od počátku 90. let – sledovat včas všechna tělesa, která by mohla být Zemi nebezpečná. V tuto chvíli máme soubor asi 1200 takových těles od velkých po maličká. Ve velikosti od několika kilometrů po několik desítek metrů. O všech velkých teď už víme – takových, která způsobila vyhynutí dinosaurů. Nebezpečnější jsou menší asteroidy.

Známe způsoby, jakými bychom mohli srážce zabránit?
Máme mnoho nápadů a nevíme, který z nich si vybrat. A nevíme, který by se dal realizovat, a nevíme, jak se dohodnout. Teď nám nehrozí nic, ale musíme se na to připravovat, protože až nám to bude hrozit, bude pozdě. Proto se teď začínají financovat projekty, které chtějí lépe zkoumat planetky, které se přibližují Zemi. Odtud je i ten nápad na planetkách těžit. Nejdříve musíme zjistit, jak takovou planetku rozbít, nebo ještě lépe odklonit.

Ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy  Marcel Grün

Jak odklonit?
Máme tak 15 let výzkumů na to si to vyzkoušet. Jedním způsobem může být na planetku připevnit raketové motory a odklonit ji z dráhy. Nebo zabalit část planetky do mylaru (tenká fólie odrážející sluneční svit) a udělat z ní sluneční plachetnici. Stačí plachta o průměru 50 metrů. I malý tlak paprsků, když bude působit dlouhou dobu, změnu dráhy způsobí. Otázka je, jestli to budeme umět udělat.

Varianta z filmu Armageddon, kdy Bruce Willis odpálí v asteroidu nálož, by fungovala?
Je to jedna z cest. Ale nechat situaci dojít tak daleko, že nás bude zachraňovat Bruce Willis, by se nemělo stát. Pilotované lety by neměly být tou cestou. Měli bychom to být schopni udělat tak, aby u toho člověk nemusel být. Nejdříve se ty věci musejí v praxi vyzkoušet. I vzít motyku a zkusit kopnout do země. Třeba přitom přijdeme na něco jiného.

Kam vidíte budoucnost pilotovaných letů – na Mars, či Měsíc?
Na Měsíc. A to z kuriózního důvodu – protože jsme tam už byli. Víme, co tam můžeme čekat, ale je tam spousta dalších věcí, které se dají zkoumat a využít. Po Měsíci je dobré poohlížet se po Marsu.

Obydlí lidé rudou planetu?
Pokud je člověk moudrý – homo sapiens – pokusí se Mars osídlit. Jestli není, tak se na Zemi bude dohadovat, kdo věří v lepšího boha, a bude po sobě házet bomby.

Kdy se tam lidé v pilotovaném letu poprvé vypraví?
Myslím, že termín kolem roku 2030 až 2035 je správný.

Pro příznivce konspiračních teorií: Dozvěděli bychom se o tom, že se blíží meteorit?
Lidi jsou hrozně ukecaní. A astronomové, kteří by o tom věděli, jsou zrovna tak ukecaní. Bude-li to vědět pět lidí, tak jeden z nich bude říkat, víte, já jsem to spočítal jinak. Kdysi jeden význačný český astronom řekl, že mezi astronomy se to má asi jako mezi baletkami v Národním divadle.

Chtějí se ještě dnešní děti stát astronauty a objevovat vesmír?
Mládež má pořád stejné sny a touhy. Zaplať pánbůh. Myslím, že to hlavní, touha po poznání v člověku zůstává, jinak by totiž člověk přestal pomalu být člověkem. Jestli bude mít zájem malinko víc o létání na raketách, nebo o operování srdce, obojí je dobré…

Ředitel Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy  Marcel Grün

Ing. Marcel Grün

* Nar. 20. listopadu 1946, Cheb.
* Spisovatel v oblasti astronomie a kosmonautiky a astronom.
* Je ředitelem Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy.
* Působil a působí v mezinárodních astronomických organizacích. Ve hvězdárně pracoval jako průvodce už od 15 let.
* Je po něm pojmenována planetka 10403 Marcelgrün.

Autor: Jan Horký

2.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies