Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Astronomický podzim doprovodí návrat babího léta

Praha – Začátek letošního astronomického podzimu doprovodí podle meteorologů po deštivých dnech návrat babího léta a podle mykologů možná ještě překvapení pro houbaře.

21.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Podzimní rovnodennost nastane v pátek 23. září v 10:04 středoevropského času, kdy Slunce vstoupí do znamení Vah. Noci se budou až do zimního slunovratu stále prodlužovat a dny naopak krátit. Letní čas Evropa opustí v neděli 30. října.

Roční doby se pravidelně střídají proto, že je zemská rotační osa k rovině oběžné dráhy nakloněna v úhlu 23,5 stupně. Severní polokoule se proto na dráze okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání od své životodárné hvězdy. Jestliže je ke Slunci právě přikloněná severní polokoule, je na ní, a tedy i v Česku, léto, v opačném případě je zima.

Během roku je také možné pozorovat putování Slunce po obloze. Nejníže nad obzorem je v zimě. Při zimním slunovratu se nachází nad obratníkem Kozoroha. To jsou v Česku nejkratší dny a nejdelší, až šestnáctihodinové, noci. Od zimního slunovratu se den opět prodlužuje. Kolem 21. března nastává jarní rovnodennost, kdy Slunce opět přechází rovník a pokračuje ve své pouti po obloze až kolem 21. června dosáhne obratníku Raka a nastává letní slunovrat. Poté se vydá zpět k rovníku. Překročí ho kolem 23. září a celý cyklus zakončí zimní slunovrat.

Svatyně Slunce

Střídání ročních dob bylo důležité například pro stanovení zemědělského kalendáře. Rovnodennost podzimní i jarní stejně jako letní i zimní slunovrat dovedli přesně určit i pravěcí lidé. Pozorovali Slunce a orientovali podle něj své stavby. V Česku to byly například rondely. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že tyto megalitické stavby byly svatyněmi Slunce a že jejich tvar je jeho napodobeninou a zároveň poselstvím slunečnímu božstvu.

Pro Kelty, kteří žili v české kotlině před příchodem Slovanů a jejichž tradice současného člověka stále přitahují, byla rovnodennost svátkem. Podzimní rovnodennost chápali jako přechod mezi světlou a temnou polovinou roku. Kdo chce vzdát úctu keltským tradicím, může ozdobit dveře svého domova věncem se sušenými plody.

Země ale není jedinou planetou sluneční soustavy, na které se střídají roční doby. Velmi podobně je tomu i na Marsu, který je ze všech známých nebeských těles Zemi nejpodobnější. Roční doby se na něm střídají proto, že má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země. Jsou ale delší než pozemské, protože i rok na Marsu je delší – má 687 dní. Také dny jsou na Marsu delší než na Zemi, ale jen o 40 minut. Kdyby se lidem někdy v budoucnu podařilo Mars osídlit, asi by si tam snadno zvykli.

Čtěte také: Kritici změny času chystají petici v EU

Autor: ČTK

21.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policisté vyšetřují na místě, kde k hrůzné události došlo.
AKTUALIZUJEME
8

V Doubici zavraždili mladou dívku, další bojuje o život

Jan Tříska.
AKTUALIZOVÁNO
17 14

Po pádu z Karlova mostu zemřel herec Jan Tříska. Policie sebevraždu vyloučila

VIDEO: Policie zasahuje. Drogy, kam se podíváš

Osm případů týkající se drogové kriminality řeší policisté v Chebu. Nejstaršímu zadrženému je 74 let. Policejní záběry odhalují například plně vybavenou pěstírnu marihuany.

V Německu se v bolestech zrodí „jamajská koalice“, předvídají analytici

Vznik takzvané „jamajské koalice“ konzervativní unie CDU/CSU, liberální FDP a Zelených je patrně jediným možným řešením povolební situace v Německu. Analytici však upozorňují, že vyjednávání mezi stranami o vzniku vlády budou velmi složitá. Odborníci si všímají i výrazného výsledku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která ve volbách skončila třetí.

Piráti a SPD ve Sněmovně, TOP 09 mimo, říká průzkum CVVM

Volby do Sněmovny by podle aktuálního modelu společnosti CVVM vyhrálo s velkým náskokem hnutí ANO. Zastoupení v dolní komoře Parlamentu by obhájily také ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL. Do Sněmovny by podle modelu nově vstoupili Piráti a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Naopak TOP 09 by nepřekonala pětiprocentní volební práh.

Dvanáct korun za vydání léku nestačí. Lékárníci chtějí třicetikorunu

Lékárníci kritizují připravovanou úhradovou vyhlášku. Chtějí od zdravotních pojišťoven více peněz za výdej léku na recept. Česká lékárnická komora (ČLK) to uvedla v dnešní tiskové zprávě. Nyní mají za takzvaný signální výkon 12 korun, podle komory by měl být 30 korun jako zrušený regulační poplatek. Vyhlášku, která upravuje platby za výkony zdravotní péče pro příští rok, poslalo ministerstvo minulý týden do připomínkového řízení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení