VYBERTE SI REGION

Ázerbájdžánský velvyslanec: Naší opozici rozumím, výrokům Prahy ale ne

Praha /ROZHOVOR/ – Českým firmám hrozí zastavení rozjednaných obchodů v Ázerbájdžánu kvůli diplomatické roztržce. Ázerbájdžánský velvyslancem Tahir Taghizad poskytl Deníku rozhovor.

5.6.2013 41
SDÍLEJ:

Ázerbajdžanský velvyslanec Tahire TaghizadFoto: Archív

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil Ázerbájdžán za „solidní rodinnou diktaturu". Jaký má tento výrok dopad na vztahy obou zemí?
Nebyl to jen tento výrok. Na přeřeknutí má právo každý, 
i když je to ministr zahraničí. Pan ministr ale v Jerevanu komentoval masakr 
v Chodžaly, který je pro Ázerbájdžánce ekvivalentem Lidic nebo Ležáků s tím, že „takové věci se ve válce stávají". Je to celá kampaň proti Ázerbájdžánu. Filmový festival Jeden svět, který začínal dokumentem o naší zemi. Pokračování festivalu zahajoval tentýž snímek i v Bruselu, kde nad ním převzal záštitu český velvyslanec. To vytváří stereotyp české zaujatosti vůči Ázerbájdžánu.

Překvapilo vás to?
V roce 2008 pan Schwarzenberg navštívil Ázerbájdžán a tehdy sám od sebe prohlásil, že Ázerbájdžán je pro Česko strategickým partnerem. Mezi partnery se věci říkají do očí, a ne přes média a do zad. Vždy jsem k panu Schwarzenbergovi choval lidskou i profesní úctu, ale tohle jsem opravdu nečekal.

Ázerbájdžán ale kritizovala Rada Evropy, eurokomisař Štefan Füle i nevládní organizace jako Amnesty International. Nemá tedy ministr Schwarzenberg v něčem pravdu?
Neříkám, že některá kritika není oprávněná. Bývalý prezident Gejdar Alijev říkával, že demokracie nejde koupit v obchodě, ale musí se postupně vypěstovat. Od návštěvy pana Schwarzenberga ale uplynulo pět let a hodnocení Ázerbájdžánu se ze strany žádné mezinárodně respektované organizace nezhoršilo. Proč jsme se tedy za tu dobu přesunuli z pozice strategického partnera k solidní diktatuře? Myslím, že máme dobré zákony, které dobře hodnotí i nevládní organizace. S jejich implementací mohou být problémy, ale výroky eurokomisaře zdaleka nebyly tak ostré. Sama Česká republika je přitom ze strany EU kritizována dost tvrdě minimálně za politiku vůči romské menšině a za kastrace sexuálních násilníků. Kritizovat je možné každého.

Může kritika z Česka skutečně zastavit obchodní spolupráci?
Jednal jsem s ázerbájdžánskými podniky i s úředníky, kteří mají na starosti spolupráci s Českou republikou, a to znechucení dosahuje úrovně, která je pro české firmy nebezpečná. Některé podniky to už pocítily. Když emoce v Baku začnou opadávat, přijde zas něco nového. Přirovnal bych to k ráně, která se nezahojí, pokud ji budete neustále škrábat. Vždycky jsem Českou republiku hájil, ale jsou hranice, přes které ani já nejdu.

Může dojít i na utažení ropných kohoutků?
Nelze vyloučit nic, ale já bych zatím tak daleko nešel. 
I tak je ale dost českých podniků, které mají v Ázerbájdžánu důležitý a rostoucí trh. V České republice naopak působí ázerbájdžánské firmy, které celkem zaměstnávají stovky, možná tisíce lidí. Nechápu, proč nastala situace, která toto ohrožuje.

Jaký je plánovaný vývoj dodávek ázerbájdžánské ropy do Česka?
Dodávky ropy do Česka před pár lety vzrostly a od té doby zůstávají na stejné úrovni. Otázkou budoucnosti je hlavně zemní plyn. Brzy by mělo padnout rozhodnutí, kudy povede jižní plynový koridor. Ropa v regionu stačí maximálně na několik desetiletí, ale zásoby zemního plynu jsou prakticky netknuté. Ázerbájdžán je v případě plynu i ropy zdrojová i tranzitní země. Orientujeme se na různé partnery, prodáváme Evropě, Rusku i Gruzii. Jedinou výjimkou je Arménie, protože nechceme dodávat ropu tankům, které by mohly vstoupit na naše území.

I ázerbájdžánská opozice si ale stěžuje na perzekuci a tvrdí, že jde o diktátorský režim.
Jedná se čistě o podzimní prezidentské volby. Blahobyt země se zvýšil natolik, že opozice cítí poslední šanci. Po dalších volbách pokročí hospodářské a společenské reformy tak, že už nebude mít příliš na co upozorňovat. Opozici proto rozumím. Nerozumím některým oficiálním výrokům Prahy. Pokud si chce ministr zahraničí vybrat stejné výrazy, které používají nevládní organizace a opozice, tak k tomu není co dodat.

Předchozí prezident Gejdar Alijev se pohyboval ve vedení země už v 60. letech a zemi nyní vládne jeho syn. Hlavní opoziční strany se naposledy ani nedostaly do parlamentu. Musíte uznat, že tak kontinuální lidová podpora ze západního pohledu vypadá podezřele.
Podle mě se opozice zkrátka nedokáže shodnout na společném kandidátovi. Ázerbájdžán je navíc výrazně prezidentská republika, proto u nás nikdy neuvidíte takové politické rozbroje jako třeba 
v České republice.

V Ázerbájdžánu začal před lety pád českého podnikatele Viktora Koženého, když nedošlo k privatizaci ropné společnosti Socar, na niž nalákal své společníky. V USA ho pak odsoudili za úplatky, které se měly týkat i prezidenta Alijeva. Jaký je postoj ázerbájdžánské strany?
Jen si vzpomeňte na Harvardské fondy, v nichž spousta lidí přišla o peníze. Stejné to bylo i Ázerbájdžánu. Pan Kožený na ten obchod nalákal i vysoké americké politiky, kteří by měli mít určitou obezřetnost. Ázerbájdžán ale vždycky tvrdil, že Socar privatizovat nebude, protože na něm stojí celá státní ekonomika. Nemůžu vyloučit, že se k žádným úplatkům nedošlo, ale pracovníci ministerstva, kteří za privatizaci zodpovídali, už jsou dávno mimo státní správu. Jestli ale pan Kožený podnikne další dobrodružství v jiné části zeměkoule, bude zkušenost každému velet, že to není dobré místo na investice.

Na umělém ostrově v Ázerbájdžánu má vzniknout nejvyšší budova světa. Máte přehled o tom, jak stavba postupuje?
Je to projekt soukromé firmy a ve světě samozřejmě vzbudil rozruch, ale mám o tom velké pochyby. Byl jsem v Baku před měsícem a půl a neviděl jsem, že by se něco začalo stavět. V Baku jsme měli také největší státní vlajku na světě. Nevím, jestli ten rekord stále platí, ale vypadalo to skutečně působivě.

Ještě když byly obě země součástí SSSR, vypukla mezi Ázerbájdžánem a Arménii válka o Náhorní Karabach, kterou sledoval celý svět. Jak vypadá situace nyní?
Nebudu zabíhat do kořenů konfliktu, které sahají do daleké historie, ale shrnu současnou situaci. Arménie okupuje zhruba 17 procent území Ázerbájdžánu, i když tato oblast nám náleží podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN a uznala to i Česká republika. Ta situace se pořád nemění a na 900 tisíc ázerbájdžánských uprchlíků z Náhorního Karabachu se stále nemůže vrátit. My navrhujeme řešení, které podporuje i Organizace pro bezpečnost a spolupráci ve Evropě – stáhnout armádní jednotky, vrátit uprchlíky domů a začít jednat o budoucím statusu oblasti. Arménie to ale bohužel stále vidí tak, že okupace území jim zaručuje výhodu při jednání. Pokud by navíc vznikl samostatný Náhorní Karabach, mělo by to dominový efekt a samostatnost začne požadovat řada regionů i na území EU. Když se nám nepodaří získat Náhorní Karabach zpět diplomatickým jednáním, můžeme sáhnout k ozbrojené síle. Není to priorita, ale druhá strana nemůže sázet na to, že to neuděláme.

Co říkáte na pochybnou účast ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva ve filmu Borat, kdy se v posledních vteřinách objeví jako hlava Kazachstánu?
Film je film, a pokud nevyvolává nenávist, nemáme s tím problém. Ázerbájdžán nikdy nechtěl autory tohoto snímku stíhat. Navíc do toho byla zatažená celá řada jiných zemí, včetně Česka. Borat říká „ahoj" a „jaksemaš". Jeden můj známý říkal, že první, kdo by měl autory snímku žalovat, jsou USA.

Většina lidí v Česku má o Ázerbájdžánu pravděpodobně jen mlhavé povědomí. Je to u vás jiné?
Nedá se to srovnat. Česká lázeňská města, broušené sklo nebo pivo tam zná prakticky každý. Podle kolegů z české ambasády v Baku navštíví Česko každoročně deset tisíc lidí z Ázerbájdžánu. A ještě za dob SSSR vznikl v Ázérbájdžánu krásný televizní film Dvořákova melodie, který vyprávěl o osudu ázerbájdžánského vojáka, kterého za války ukrývala rodina na Hané. Až se ale Češi budou ptát, co je Ázerbájdžán zač, ať si vzpomenou, až budou startovat auto. Zhruba třicet procent českých vozů jezdí na ropu pocházející z naší země.

Jak byste jinak popsal svou zemi nezasvěceným čtenářům?
Když jsem pracoval jako rada v USA a lidé tápali, vytvořili jsme si několik záchytných bodů. Ropa, koberce, kaviár a válka o Náhorní Karabach. Teď máme problém se od těchto klišé odpoutat. S Čechy máme podobný osud národa s dlouhou historií, který žil dlouho pod nadvládou okolních mocností. Československo se také za první republiky chápalo jako most mezi Východem a Západem. S tím, jak se hranice Evropy posunuly na východ, je Ázerbájdžán tím, čím kdysi bývalo Československo.

Čtěte také: Firmám hrozí zastavení obchodů v Ázerbájdžánu, kvůli roztržce

Autor: Martin Dohnal

5.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 41
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZUJEME

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies