Na pozemcích v okolí řek Svitavy a Svratky kvůli protipovodňové vyhlášce jejich majitelé nemohou stavět. Proto tam klesá hodnota parcel. Zatímco mimo toto území se metr čtvereční půdy prodává za cenu okolo dvou tisíc korun, v záplavových oblastech je jejich cena několikanásobně nižší. „Plánujeme si postavit dům a porozhlížíme se po pozemcích. Zaujal nás jeden v Heršpicích. Ale jak jsme se dozvěděli, že tam není možné nic postavit, rozmysleli jsme si to," svěřil se třeba Brňan Karel Ševčík.

Nařízení vadí i tamním obyvatelům. „Územní plán sice dovoluje na těchto pozemcích stavět, kvůli vyhlášce ale až poté, co tam vzniknou protipovodňová opatření. Těch se ale nejspíš nedočkáme," postěžoval si muž, který chce na pozemcích nedaleko svého domu stavět další pro svoji dceru. Své jméno nechtěl zveřejnit, redakce ho ale zná.

Vyhlášku ostře kritizuje poslanec Věcí Veřejných Michal Babák, který za ní vidí snahu spekulantů vydělat na obchodech s pozemky. „Má o ně například velký zájem brněnská firma navázaná na místostarostu Brna-jihu Radomíra Jonáše. Snaží se pozemky v této oblasti skupovat zhruba za tři sta korun za metr čtvereční," upozornil.

Jonáš: Je to pomluva

Jonáš jeho tvrzení odmítá. „Je to naprostá pomluva. Ve společnosti jsem skončil v roce 2011 se svým nástupem na radnici. Každopádně z dostupných informací vím, že firma v této lokalitě vlastní pouze pozemek asi o dvanácti stech metrech čtverečních a další výkupy neplánuje," sdělil místostarosta.

Podle Babáka však za prosazením vyhlášky, která platí od roku 2006, stál právě Jonáš. „Podařilo se mu to z pozice tehdejšího náměstka brněnského primátora. Stejně jako kontroverzní směnu paláce Jalta za několik městských domů v centru Brna a dva lukrativní pozemky. Domnívám se proto, že povodňová zóna je v Přízřenicích a Dolních Heršpicích vyhlášená pouze účelově tak, aby nahrávala spekulantům. Nejspíš se v budoucnu dočkáme jejího zrušení. Tím cena pozemků stoupne na několikanásobek," tvrdí Babák.

Jonáš s ním nesouhlasí. „Záplavová území určuje Jihomoravský kraj. S vyhláškou nemám nic společného. Naopak mi vadí, protože omezuje náš rozvoj. V nejbližších letech se ale nejspíš jejího zrušení nedočkáme. Protipovodňová opatření totiž vyjdou na miliardy korun a bez pomoci evropských peněz se nikdo do jejich výstavby nepustí," vysvětlil Jonáš.

Babák je i přesto připravený podat trestní oznámení kvůli zneužití pravomoci. „Situaci budeme sledovat. Chceme se zasadit o zrušení vyhlášky, aby starousedlíci mohli v této zóně začít stavět," dodává poslanec Babák.

Jako podezřelou bere vyhlášku i Pavel Reich z občanského sdružení Samostatný Jih. „Vadí nám především to, že ani po sedmi letech, kdy nařízení platí, nikdo stavbu protipovodňových opatření neplánuje. Přesto jsou kvůli němu omezená práva majitelů pozemků," sdělil.