VYBERTE SI REGION

Babička k pronájmu: za 50 korun na hodinu

Praha, Plzeň – Čtení pohádek, dělání domácích jahodových knedlíků nebo makových buchet či prostě vyslechnutí si, co se dítěti povedlo ve škole a co ho trápí. Takové jsou hlavní „povinnosti" babiček, na které dosud rádi vzpomínáme. Jenže co když babička chodí do práce, bydlí daleko nebo zesnula dřív, než se její vnouče narodilo?

7.1.2015 8
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE

Pomoci může již několik let projekt náhradních babiček. Když v roce 2012 startoval 
v Brně projekt Trojlístek, který si předsevzal mezigenerační propojení a zároveň pomoc v domácnosti pro potřebné, nikdo netušil, že si během pár let získá takovou oblibu, že 
o něj bude zájem i v dalších městech. Nyní funguje v Hodoníně a od letošního ledna se v podobné formě spouští 
i v Mezigeneračním centru Totem-RDC v Plzni. Podle ředitelky centra Vlasty Faiferlíkové mohou služeb těchto babiček využít rodiny s dětmi do patnácti let, které z nejrůznějších důvodů shání hlídání. „V některých rodinách může chybět takzvaná třetí generace, protože babička bydlí daleko nebo ještě chodí do zaměstnání. Opravdická babička ale vůbec nemusí být příbuzná," tvrdí ředitelka.

Kromě rodin projekt pomůže také babičkám náhradnicím. „Je to příležitost pro zralé ženy, které by svoji životní energii a zkušenosti rády uplatnily právě v úloze těchto babiček," doplňuje ředitelka.

Žena si musí 
s rodinou sednout

Náhradní babičku si budou rodiny platit na hodinu, čas 
i délku si mohou domlouvat podle potřeby a možností. Koordinátorka projektu Barbora Kreislová tvrdí, že symbolická padesátikorunová částka je rovněž určitou pojistkou proti nadužívání či zneužití služby.
Službu bude možné také smluvně ošetřit, řešeno bude 
i pojištění babiček. „Samozřejmě, každému spárování rodiny s babičkou bude předcházet pohovor, kdy se budeme maximálně snažit zjistit vše, abychom předešli případným problémům. Je velmi důležité, aby si babička s rodinou takzvaně sedly navzájem," zdůrazňuje Kreislová.

Podle koordinátorky původního projektu Trojlístek Gabriely Vybíralové služba ze začátku fungovala skvěle 
s velkou finanční podporou, evropské peníze ale dotekly 
v květnu loňského roku. „Dělali jsme kurzy první pomoci, ale i setkání na parníku," řekla regionálnímu Deníku Vybíralová. Od té doby se hlavně zaměřují na propojení rodin 
a náhradních babiček.

Samotní muži hlídat nemohou

V rámci projektu neexistují samotní „náhradní dědečci". „Pokud má ale babička manžela, bere se to jako bonus," vysvětluje Vybíralová, podle které byly v Rakousku se samotnými dědečky problémy. Pokud jsou ale manželé v páru, mohou se zajímavěji tvořit mezilidské i společenské vazby. Pokud si babičky s rodinou nesednou nebo pokud by například i kvůli fyzickým potížím „práci" náhradní babičky nezvládly, mohou se zapojit do seniorských aktivit v centru. Výjimkou ale podle ní není ani opravdové propojení babičky s rodinou, kdy mladší generace seniorce nakoupí jídlo, na oplátku ona do rodiny přinese již hotový koláč. Některé ženy fungují i ve více rodinách, centra stále hledají zájemkyně.

Zatím se Vybíralová nesetkala s žádným „vykořisťováním" babiček, které by byly zapřažené do domácích prací a na děti by pak vlastně ani neměly čas. Pouze v jednom případu z více než 160 registrovaných brněnských babiček chtěla matka samoživitelka vyplácet méně než předepsaných 50 korun na hodinu.

Technologické zrychlení bere čas

Jak komentuje sociolog Filip Vostal z Filozofického ústavu Akademie věd ČR, může institucionalizace tetiček a babiček souviset se změnou životního stylu. „Sociální zrychlování se samozřejmě projevuje i v rodinném životě. Zdá se, že náhradní babičky,
a to i přes svůj nepochybně pozitivní a přínosný rozměr, nepřímo ukazují, jak se v našich vztahových a žitých světech též může projevovat jinak často oslavované technologické zrychlení, permanentní připojenost k síti, okamžitost komunikace, neustálá dostupnost, kteréžto nás svazují a berou nám čas, a to mnohdy ten nejcennější – čas na naše děti," řekl Deníku sociolog.

Podle něj je tato situace paradoxní. Velká část západní městské rodičovské populace prožívá „nemoc ze spěchu". Technologické zrychlení, které nám mělo přinést více volného času jak v osobním, tak 
v pracovním životě, dělá přesně opak.

Lidé podle Vostala prakticky trpí chronickým nedostatkem času a stěžují si na tyranii okamžitosti a neodkladnosti. 

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

7.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies