VYBERTE SI REGION

Rok 2014 na politické scéně: Babiš bere všechno, Sobotka tmelí

Praha /INFOGRAFIKA/ – Za dlouhých 25 let, která uplynula od listopadové revoluce, jsme prožili snad první rok, kdy jsme po celé týdny ani netušili, že ve Strakově akademii sedí tři ženy a 14 mužů, kteří řídí tuto zemi. Vláda, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval 29. ledna, se soustředila na plnění předvolebních slibů a neobtěžovala občany skandály, personálními otřesy a nekonečnými koaličními hádkami. V trojích volbách obhájila přední pozice, i když radovat se mohl především Andrej Babiš a jeho hnutí ANO, které zvítězilo v eurovolbách a v těch komunálních ovládlo velké radnice včetně Prahy, Brna a Ostravy.

31.12.2014 16
SDÍLEJ:

Andrej Babiš a Bohuslav Sobotka Foto: Deník/Divíšek Martin

Přes občasné špílce mezi premiérem Sobotkou a jeho ministrem financí Babišem to kupodivu daleko víc jiskřilo mezi Strakovou akademií a Hradem. Možná i proto, že svět byl v pohybu, Ukrajina bojovala o existenci a nad všemi se vznášela hrozba Islámského státu. Právě zahraniční politika je neuralgický bod, v němž se střetávají a občas uzlují zájmy vlády a hlavy státu. Především ve vztahu k Rusku to bylo hodně znát. Celkově lze ale říct, že z vnitropolitického pohledu máme za sebou dobrý, klidný a ekonomicky optimistický rok. Regionální Deník vám nabízí ohlédnutí za jeho dominantami.

Fenomén Babiš

Když se majitel Agrofertu Andrej Babiš rozhodl vstoupit do politiky, málokdo tušil, co z toho vzejde. Po dramatickém a posléze fraškovitém pádu Nečasovy vlády jeho šance na seriózní, možná i jednu z hlavních rolí na české politické scéně prudce stoupla.

Předčasné volby na podzim roku 2013 mu ovšem přisoudily úlohu hlavní, přestože skončil těsně druhý. Lidé byli miliardářem, který rozdává v metru koblihy a baví se s metaři za rozbřesku, okouzleni. Andrej Babiš vyhrál volby do Evropského parlamentu a prosadil se na velkých magistrátech. V Senátu a menších obcích ale neuspěl a podzimní 35procentní preference hnutí ANO postupně padají, i když Andrej Babiš stále suverénně vede žebříčky popularity. Jeho ministerstvo financí připravilo očekávaný rozpočet se schodkem 100 miliard korun (šéf resortu mluví dokonce o ambici deficitu ve výši 80 miliard), představilo i odvážný protihazardní zákon.

Jinak se ale žádný zázrak nekonal, dostavila se běžná starost o provoz státu, v čemž je daleko zkušenější harcovník Bohuslav Sobotka. Šéf hnutí ANO je přesto významnou postavou minulého roku, mimochodem výrazně se mu daří též v podnikání, Agrofert měl za první tři čtvrtletí hrubý zisk 7,7 miliardy korun, což je o 25 procent víc než loni. Svůj byznys rozšiřuje do oblasti zdravotnictví a uspěl v tendru na lesnické práce, který vypsal státní podnik Lesy ČR. Doznívající rok naznačil, že by to mohl být právě Andrej Babiš, kdo rozhodne o budoucím českém premiérovi a prezidentovi. Ve hře je však hodně neznámých, a tak raději zůstaňme u toho, že hnutí ANO je přijatelným, někdy i příjemným oživením zatuchlých stranických vod.

Sobotkova rutina

Vláda pod premiérem Bohuslavem Sobotkou funguje bez poruch. Postupně demontuje zákony bývalé pravicové vlády a plní především sliby dané voličům ČSSD, ať už se týkají valorizace penzí, zvýšení minimální mzdy, rušení zdravotnických poplatků a růstu mezd státních zaměstnanců. Předseda vlády to vše koordinuje a zaštiťuje, nikoliv ale prodává. Největší jeho slabinou je zahraniční politika, které se nikdy nevěnoval, nezajímá ani Andreje Babiše, a tak ji nechal na pospas nerovným soupeřům, svému ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a prezidentu Zemanovi, jemuž navíc káru tlačí mimořádně schopný a jazykově vybavený diplomat Hynek Kmoníček. Celý rok jsme tak byli svědky handrkování o ochranu lidských práv v české zahraniční politice, jejímž zakladatelem byl Václav Havel. Ve Washingtonu, kde odhalili Havlovu bustu, se premiér k jeho odkazu přihlásil, v praxi ale lavíruje a zdůrazňuje – stejně jako Miloš Zeman – ekonomický rozměr diplomacie.

Všichni ministři ČSSD a KDU-ČSL zůstali na svých postech, nejvíc se křeslo zatřáslo pod ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou z ANO, která vyměnila hned tři náměstky včetně své první zástupkyně Hany Marvanové, pod ministrem školství Marcelem Chládkem a zdravotnictví Svatoplukem Němečkem (oba ČSSD), který se stal dlouhodobým terčem Andreje Babiše. Vládu opustili dva ministři za ANO, Věra Jourová z ministerstva pro místní rozvoj povýšila do Evropské komise, Antonín Prachař po senátní prohře odkráčel zpět do byznysu.

Zemanovo provokování

Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval 29. ledna vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL vedenou Bohuslavem Sobotkou. Porušil dosavadní zvyklosti a nevyžadoval od ministrů, konkrétně od Andreje Babiše, lustrační osvědčení (bratislavský soud 26. června konstatoval, že Babiš s StB nespolupracoval vědomě a v seznamech byl pod krycím jménem Bureš veden neoprávněně). To mělo dalekosáhlé důsledky, neboť Zemanovou podmínkou bylo urychlené projednání služebního zákona v prvním čtení. Anabáze této klíčové normy tím zdaleka neskončila.

Tým šéfa legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera připravil kvalitní text, který skutečně zaručoval odpolitizování státní správy. Ten schválila koalice, ale odstřelila pravicová opozice, a tak nakonec prošel problematický zákon, který Miloš Zeman vetoval a posléze napadl u Ústavního soudu. Ve vánočním proslovu ho označil za zásadní bod, v němž se s vládou neshodl. Prezident se soustředil na podporu ekonomické diplomacie, především směrem na východ. Absolvoval cestu do Číny, Kazachstánu a Tádžikistánu, své 70. narozeniny oslavil na Rhodu na konferenci organizované Vladimirem Jakuninem, pravou rukou Vladimira Putina. Zde také řekl, že ekonomické sankce vůči Rusku by měly být zrušeny. To vyvolalo bouři kritiky, stejně jako jeho prohlášení na konferenci NATO ve Walesu, že na Ukrajině nejsou žádní ruští vojáci, neboť to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jemuž věří.

Kontroverzně byla přijata Zemanova návštěva Číny. Ekonomicky úspěšnou misi poškodil Zemanův výrok, že se do Číny přijel učit, jak stabilizovat společnost. Nelibost vzbudil i jeho návrat na palubě letounu pronajatého Kellnerovou společností PPF a skupinou J&T, které mají v Číně podnikatelské zájmy. Za dramatický pokles Zemanovy obliby ale mohou především listopadové Hovory z Lán, v nichž hlava státu použila několik vulgárních výrazů. Kvůli nim Český rozhlas toto tradiční živé vysílání zrušil. Od nového roku se bude vysílat na Frekvenci 1.

Málokdo si na počátku roku asi dokázal představit, jak proběhne hlavní vzpomínka na 17. listopad 1989. Na Albertov přijeli vzpomínat polský, německý, slovenský a maďarský prezident. Když se slova ujal jejich hostitel, přímý účastník pochodu na Národní třídě Miloš Zeman, ozval se ohlušující pískot, demonstranti vytáhli červené karty a někteří z nich začali metat vejce. „Nebojím se vás, jako jsem se nebál před 25 lety," vzkázal davu prezident Zeman, který ve vánočním poselství přirovnal k neandrtálcům.

Pokud si v nějaké oblasti Miloš Zeman vysloužil plošné uznání, pak to bylo doplnění Ústavního soudu. Evidentně dal na doporučení svého přítele Pavla Rychetského, který ctihodnému sboru předsedá, a tak v brněnské budově zasedají takové justiční celebrity jako Vojtěch Šimíček, Jaroslav Fenyk, Jan Filip či Vladimír Sládeček. Člověka napadá, že pokud by měl prezident i v jiných směrech podobně kvalitní rádce, jejichž názory bere v potaz, mohl by být velmi dobrý lídr společnosti.

Perly roku

Autor: Kateřina Perknerová

31.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

V prosinci končí jízdné v pražské MDH i čipové karty opencard

Praha - V prosinci končí roční kupon na jízdné v pražské MHD téměř 22 tisíc lidí, v lednu dvojnásobku. V tomto období končí platnosti také 165 tisíc čipových karet opencard. V tiskové zprávě o tom informoval pražský dopravní podnik.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies