VYBERTE SI REGION

Babiš nechce dát Valachové na inkluzi peníze navíc

Praha - Ministerstvo financí zatím nechce, aby ministerstvo školství na podporu společného vzdělávání získalo z rozpočtu peníze navíc. Má to hradit z vlastních zdrojů v mezích výdajů, které má na letošek i ve střednědobých výhledech na roky 2017 a 2018. Ministerstvo financí to uvádí v připomínkách k návrhu takzvané inkluzivní vyhlášky, jejichž souhrn zveřejnil server Česká škola. Spuštění inkluzivních změn to neohrozí. Bude na to stačit 80 milionů korun, které už ministerstvo školství pro tyto účely do rozpočtu získalo, sdělilo jeho tiskové oddělení.

4.1.2016 8
SDÍLEJ:

Ministr financí Andrej Babiš (ANO).Autor: Deník/Martin Divíšek

V důvodové zprávě k vyhlášce resort školství uvádí, že si novinky vyžádají ze státní pokladny navíc 410 milionů korun v září až prosinci 2016, miliardu v roce 2017 a 1,5 miliardy o rok později. Zároveň ale dodává, že jde zatím o odhady.

Ministerstvo financí reaguje, že z jeho strany tyto požadavky "nelze akceptovat". Když ministerstvo školství pod vedením Marcela Chládka (ČSSD) novelu překládalo, tvrdilo, že zvýšené finanční nároky bude schopno pokrýt v rámci schválených výdajů. "Musím trvat na svém stanovisku, že součástí navrhované vyhlášky musí být vyjádření, že případné finanční dopady budou zabezpečeny v rámci stanovených výdajových limitů kapitoly MŠMT," uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO) v průvodním dopise adresovaném současné ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD).

Vyhodnocení dopadů

Uznává, že tehdejší nedostatečné vyhodnocení finančních dopadů současná šéfka resortu nezavinila, a připouští možnost dalších jednání. S těmi resort Valachové počítá. "Ministerstvo školství je s ministerstvem financí dohodnuté (už z jednání v létě 2015), že bude tuto problematiku průběžně vyhodnocovat a na základě reálné potřeby bude iniciovat další jednání o navýšení rozpočtu v této oblasti," uvedlo tiskové oddělení úřadu.

Připomnělo, že na příslušné podpůrné opatření má žák se speciálními vzdělávacími potřebami nárok ze zákona. To je také klíčová změna, kterou má novela od letošního září přinést. Mělo by se tím ulehčit začlenění handicapovaných a různým způsobem znevýhodněných dětí do běžných škol a sjednotit podmínky pro ty, které se už nyní vzdělávají společně se zdravými vrstevníky.

Ministerstvo školství dnes konečnou podobu vyhlášky předá legislativní radě vlády. K jeho návrhu, jak by mělo společné vzdělávání vypadat, se ze strany některých krajů, školských odborů a mimo jiné i ze Svazu měst a obcí sešla celá řada připomínek. "Snahou ministerstva bylo promítnout do textu vyhlášky připomínky nejen krajů, ale i ostatních připomínkových míst tak, aby text vyhlášky odpovídal zákonnému zmocnění a současně reflektoval požadavky praxe," sdělilo tiskové oddělení úřadu.

Specialisté a poradci

V připomínkách se opakovaly například obavy z nedostatečného počtu pracovníků školských poradenských zařízení i dalších specialistů, které je navíc podle některých kritiků obtížné sehnat. Navrhované lhůty na vydání doporučení a další úkony jsou prý vzhledem ke kapacitám poraden nereálné. Odbory také poukazují na to, že učitelům přibudou další povinnosti, aniž budou jiné redukovány.

Otázkou zůstává také to, jak si se vzděláváním integrovaných dětí poradí učitelé bez zkušeností s nimi a bez znalostí z oboru speciální pedagogiky. "Pro tyto učitele se budou organizovat semináře na osm hodin, což se má rovnat studiu speciální pedagogiky, které trvá tři až pět let," uvedl Svaz měst a obcí.

Podobně jako kraj Vysočina a odbory tento svaz kritizuje navrhovaný model jednoznačného upřednostňování integrace dětí do běžných tříd, pokud to jejich stav připouští. V několika souborech připomínek je negativně hodnoceno upozaďování rodičů při volbě způsobu vzdělávání dítěte. Krajům se také nelíbí rovněž velmi omezená možnost vzdělávat děti s různými handicapy v jedné speciální třídě. Pokud totiž základní školy takovou třídu zřizují, jsou do ní obvykle zařazovány děti s různými potížemi.

Autor: ČTK

4.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Merkelová německé politiky nepřesvědčila, je podle nich naivní

Berlín – Stanovisko k problematice migrace a terorismu, které ve čtvrtek přednesla kancléřka Angela Merkelová, řadu německých politiků nepřesvědčilo. Nesouhlas dnes dalo najevo především vedení Křesťansko-sociální unie (CSU), sesterské strany Křesťanskodemo­kratické unie (CDU), jejíž šéfkou Merkelová je.

V Česku začne od pondělí fungovat nový útvar proti zločinu

Praha - Od pondělí v Česku začne fungovat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), do které se sloučí protimafiánský a protikorupční útvar. V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu.

U libyjských břehů dnes z 30 lodí zachránili přes 3400 uprchlíků

Řím – U libyjských břehů dnes bylo z více než 30 lodí zachráněno asi 3400 uprchlíků. Oznámila to italská pobřežní stráž. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že při pokusu překonat Středozemní moře a dostat se do Evropy již od začátku tohoto roku zemřelo více než 3000 uprchlíků. Tím letošek překonal totéž období loňského roku o zhruba 60 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.