Bezmála 50 milionů korun pro Kostelecké uzeniny, 65 milionů pro mlékárnu Olma, 53 milionů pro Vodňanskou drůbež, přes 37 milionů pro Kmotra – Masnu Kroměříž. Dohromady 205 milionů korun z celkové miliardy na vývoj nových produktů a technologií poberou čtyři Babišovy potravinářské firmy. Dotyk to zjistil z přehledu schválených projektů, zveřejněných Státním zemědělským intervenčním fondem.

Podpora velkým potravinářským firmám jde z Programu rozvoje venkova 2014–2020. Přes něj se přerozdělují unijní dotace, které by měly pomáhat hlavně malým a středním podnikům na venkově. V českých reáliích slouží i největším zpracovatelským fabrikám. Některé, jako Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež, patří k lídrům trhu.

Venkov, jehož rozvoj má zmíněný program podporovat, se zúžil na zemědělství a potravinářský průmysl. Tedy sektory, v nichž se silně angažuje vicepremiér Andrej Babiš. Jeho vládní kolega ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) hraje byznysu velkých firem do not. Že by pomoc zasloužil i skutečný venkov, zjistil Jurečka krátce před krajskými a senátními volbami. A oznámil, že chystá balíček opatření pro lidi v nejmenších obcích ve znevýhodněných oblastech.

„Rodinné podnikání je základem venkova, malí a střední podnikatelé hrají klíčovou roli při zaměstnávání lidí na vesnicích," odůvodňoval Jurečka zvažované zvýhodněné úvěry a pětisetkorunové slevy na sociálním pojištění. Pod palcem má přitom obrovský balík s téměř stovkou miliard korun, jimiž disponuje sedmiletý Program rozvoje venkova. Unijní pokladna do něj dává 63 miliard korun, státní rozpočet přidá 34 miliard.

Dávky na prasata a kuřata

Za ministra financí Babiše se česká spoluúčast při financování „venkovského" programu zvedla z 25 na 35 procent. Šéf státní kasy si tím do svých firem přihrál miliony navíc. Vedle dotací do potravinářských firem zdatně využívá také podpor na investice v zemědělství a lesnictví. Aby bylo jasno, nejde o nárokové dotace na hektar, o kterých Babiš tradičně mluví v souvislosti s evropskými dotacemi.

Investice do prasečáků a velkokapacitních hal pro kuřata uskutečňují zemědělské dcery Agrofertu za vydatné pomoci evropských a českých daňových poplatníků. Ministr Jurečka v souladu se zájmy Andreje Babiše, druhého nejbohatšího Čecha, směřuje obrovské sumy veřejných peněz do živočišné výroby. Díky tomu Babišovy zemědělské podniky jen z prvního kola Programu rozvoje venkova, odstartovaného loni na podzim, uhrály 316 milionů korun.

A bude ještě líp. Jurečkovo ministerstvo dodatečně zvýhodnilo podmínky pro zemědělce, kteří se během října mohou hlásit o další porci dotací, u dvou „zvířecích" komodit. Agrofert je největším producentem prasat a drůbeže, a právě u nich se zvedly limity způsobilých výdajů, na které se vztahují dotace. U skotu chovaného pro maso, což není zájmová oblast Babiše, naopak ministerstvo srazilo limit na polovinu.

Z venkovského programu čerpá peníze i lesnická firma Agrofertu, Wotan Forest. Něco málo přes milion získala na modernizaci školkařských provozů. O mnohem bohatší podporu si Wotan řekl na Státním fondu životního prostředí. Z jeho operačního programu si vyjednal 75 milionů korun na ekologizaci energetického zdroje v Solnici. Dalších 85 milionů uštědří resort řízený Richardem Brabcem (ANO) Babišově společnosti Ethanol Energy, vyrábějící biosložku do benzinu, na „transformaci velké energetiky".

Brzdou i dvě miliardy navíc

Zatím jde většinou o přiklepnuté dotace, jejichž proplácení drhne. „Zatím platby neprobíhají. Se zahájením počítáme v listopadu," uvádí Vladimíra Nováková, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který vyřizuje a proplácí podpory z Programu rozvoje venkova. Jeho první kolo přitom odstartovalo loni na konci září. Na schválení žádostí si podnikatelé museli počkat do letošního června, někteří až do srpna. Proč tak dlouho?

„Původní objem peněz se z 5,5 miliardy zvýšil na 7,5 miliardy. Tím pádem vzrostl i počet administrovaných projektů," uvádí jeden z důvodů Nováková. Průtahy vysvětluje také komplikovanějšími kontrolami jako důsledku některých vstřícných kroků vůči žadatelům. „Mohou předkládat projekty i bez platného stavebního povolení. Mnohdy je ale pak nutné opakovat kontroly," poznamenává mluvčí.

Na zemědělském fondu neumí odhadnout, kolik peněz do konce roku proplatí. „Záleží na tom, v jaké míře budou shledány závady, i na lhůtě, dokdy je žadatel odstraní," říká mluvčí. Jak upřesňuje, dosud evidují více než 300 žádostí o výplatu dotací v souhrnné výši kolem 300 milionů korun. K rozdání je přitom 7,5 miliardy.

Opožďování v dotačním toku nemusí megafirmy typu Agrofert trápit. Banky půjčují peníze s nulovým a dokonce i záporným úrokem. „Syslení" státních miliard určených na dotace může ministr financí Babiš ještě obratně využít (viz Rozpočtová kouzla ministra financí).

Andreje Babiše při červnové obhlídce žatecké nemocnice, která patří městu, doprovázela starostka Zdeňka Hamousová, senátorka za ANO. Autor: Deník

Lex Babiš, tedy zákon, který zakazuje ministrům přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám, se po úpravách senátorů vrací do sněmovny. Senátoři chtějí zákon o střetu zájmů zpřísnit až od září 2017 místo od ledna.

Šéfka senátorského klubu ANO a Severočechů Zdeňka Hamousová ale neuspěla s návrhem, aby se zákon týkal až nově zvolených ministrů. Čili nevztahoval se na šéfa ANO a majitele Agrofertu.

Příště Hamousové služba třeba Babišovi vyjde. Senátorka zvolená za ANO je starostkou Žatce, tamní nemocnice patří městu. Babiš si ji byl letos v červnu v doprovodu starostky prohlédnout. Buduje přece svoje zdravotnické impérium.

O investičních pobídkách pro firmy Andreje Babiše se více dočtete zde.