VYBERTE SI REGION

Lex Babiš neprošel. Už se chystá další návrh

Praha – Chybělo pět hlasů, a stávající vládní koalice po dnešku už v podstatě nemusela existovat. Vládní poslanci ale nakonec odmítli tzv. „Lex Babiš", neboli novou pasáž v zákonu o veřejných zakázkách, která by odstavila Agrofert Andreje Babiše z účasti ve všech státních tendrech. Podle návrhu opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09) se do soutěží o zakázky státu nemohly hlásit firmy, v nichž má jakýkoliv člen vlády nejméně desetiprocentní podíl. A to by znamenalo stopku i pro šéfa státní kasy.

4.3.2016 62 AKTUALIZOVÁNO 4.3.2016
SDÍLEJ:

Andrej Babiš Foto: Deník/Karel Pech

Plíšek měl původně k návrhu dílčí podporu i od některých koaličních poslanců, což ale vytočilo Andreje Babiše. „Dva roky to fungovalo normálně a teď najednou koalice navrhuje s opozicí různé zákony proti mně…Začínám přemýšlet, jestli tahle koalice může fungovat dál," pravil šéf Hnutí ANO již v pondělí.

Hrozba rozpadu koalice ovšem částečně zafungovala. Dnešní návrh totiž ze 162 přítomných poslanců podpořilo jen 77 (nutných bylo 82 hlasů).

Pro odstavení Babiše od zakázek státu hlasovala TOP 09, ODS , komunisté (vyjma tří poslanců) a téměř celá vládní KDU-ČSL (vyjma předsedy Bělobrádka a ministra kultury Hermana). Těchto pět lidí v konečném součtu o osudu návrhu rozhodlo. Proti odříznutí od státních zakázek byli naopak členové ANO, nezařazení poslanci a většina klubu opozičního Úsvitu. A ruku nezvedla ani ČSSD.

Oligarchizace země

„Andrej Babiš dlouhodobě čelí neomluvitelnému střetu zájmů a premiér oligarchizaci naší země tiše toleruje. Stačí připomenout, že jen v loňském roce získaly firmy ministra financí dotace 1,5 miliardy korun. ČSSD přitom dříve avizovala, že návrhy na omezení podnikání členů vlády budou mít podporu sociální demokracie. Je k pláči, že slovo předsedy vlády nemá žádnou hodnotu," čílil se dnes předseda ODS Petr Fiala. Šéf topkařů Miroslav Kalousek pak sociální demokraty dokonce obvinil, že se „podělali".

Šéf ČSSD a předseda vlády Bohuslav Sobotka nicméně oznámil, že jeho strana patrně podpoří druhý „Lex Babiš", 
o kterém by sněmovna měla hlasovat za měsíc.

Ovládající osoby ve firmách

Na stole totiž leží novela zákona o střetu zájmů, kam pozměňovací návrh opět načetl topkařský poslanec Martin Plíšek. Navrhuje ustanovení, podle kterého by ministři nesměli být takzvanými ovládajícími osobami ve firmách. Těmi jsou především vlastníci, kteří mají alespoň dvě pětiny hlasovacích práv. Tento zákon je nyní v dolní komoře před druhým čtením a podporu mu zatím kromě lidovců avizuje i ČSSD. „Tady je postoj jasný. Říkáme ho pořád dokola," řekl dnes premiér. Ovšem poslanci se zatím neshodnou, zda by takový návrh měl platit už pro stávající ministry, nebo až pro novou vládu (další volební období). ČSSD zatím preferuje odloženou platnost, pokud by nastala okamžitá, mohlo by podle ČSSD jít o protiústavní krok.

Původní návrh Martina Plíška je přitom poměrně tvrdý. Ministr, který by měl zmíněné dvoupětinové hlasovací právo v nějaké firmě, by se ho musel zbavit do dvou měsíců od nástupu do funkce. Jenže prodat mnohamiliardové majetky v tak krátkém čase není příliš reálné. V rámci druhého čtení zákona tak mezi poslanci budou padat i další návrhy.

Evropské vyšetřování

Vedle ostřelování politiků ale Andrej Babiš čelí i další nepříjemnosti v podobě vyšetřování, které Evropský úřad proti podvodům (OLAF) zahájil kvůli okolnostem, za nichž firma Agrofert vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) získala 50 milionů korun z evropských fondů na výstavbu benešovské luxusní farmy Čapí hnízdo.

Padesátimilionovou evropskou dotaci získala v rámci projektů určených pro malé a střední podniky společnost Farma Čapí hnízdo, která původně patřila do Babišova holdingu Agrofert. Než ale o unijní miliony v roce 2008 požádala, akcie firmy byly převedeny na anonymní formu akcií na doručitele. Agrofert jako obří holding totiž nesplňoval dotační podmínky. Po pěti letech, po které Farma Čapí hnízdo musela dodržovat tyto dotační podmínky, se společnost vrátila zpět do Babišova koncernu.

Ministr financí podezření z dotačního podvodu při výstavbě Čapího hnízda opakovaně popírá. „Všechno proběhlo podle pravidel, bylo to kontrolováno víckrát. Nevím, proč to stále někdo živí," prohlásil naposledy v lednu. Stejně tak jakékoli pochybení odmítá holding Agrofert.

Jak dlouho bude vyšetřování trvat, úřad nezveřejnil. Pouze podotkl, že v roce 2014 průměrná doba vyšetřování byla 21 měsíců. Projekt Čapí hnízdo od letošního ledna řeší i česká policie, které zaslal detailně zpracované trestní oznámení pro podezření na dotační podvod anonym. 

Autor: Redakce / ČTK

4.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 62
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies