VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Babjuk: Příští rok u nás bude přes 56 tisíc mužů s nádorem prostaty

Praha /ROZHOVOR/ - Profesor Marek Babjuk, předseda České urologické společnosti a přednosta urologické kliniky FN Motol, řekl pro Deník: Příští rok u nás bude přes 56 tisíc mužů s nádorem prostaty.

21.12.2013 2
SDÍLEJ:

Profesor Marek Babjuk při operaciFoto: FN Motol

Jde o druhou nejčastější rakovinu u mužů, zároveň ale i o druhou nejobvyklejší příčinu smrti na onkologické onemocnění. Nádor prostaty je ovšem nejzáludnější v tom, že může začít způsobovat pacientovi problémy až tehdy, kdy už se rozšířila po celém těle.

Nově diagnostikovaných případů rakoviny prostaty přibývá. Bude tento trend pokračovat?
Máme k dispozici analýzy, podle nichž bude v příštím roce 9000 nových onemocnění. Jde sice jen o odhad, ale ze zkušenosti z minulých let víme, že bývá odpovídající. Nárůst počtu diagnostikovaných případů vede k tomu, že mezi námi žije velké množství mužů, kteří mají nádor prostaty – příští rok by jich jen v ČR mělo žít přes 56 tisíc. Na druhou stranu je pozitivní, že v posledních letech stagnuje počet těch, kteří na rakovinu prostaty zemřou.

Proč tomu tak je?
Důvody jsou různé. Ke dvěma základním ale patří celkový nárůst rakovinných onemocnění a lepší záchyt nádorů prostaty. Od 90. let máme 
k dispozici velmi dobrý krevní test, takzvaný prostatický specifický antigen (PSA). Ten signalizuje míru rizika, že má pacient rakovinu prostaty 
a hlavně umožňuje zachytit onemocnění již v počátečním stadiu. Díky zvyšujícímu se povědomí je tento test více používán, což vede k dřívějšímu záchytu. To je do značné míry dobře, protože tak můžeme zachytit nádory, které jsou vyléčitelné, tedy ohraničené pouze na prostatu.

Ale má to i odvrácenou stranu…
Někdy zachytíme nádor, který pacientovi nemusí být nutně nebezpečný. Rakovina prostaty je totiž ve většině případů poměrně pomalu rostoucí onemocnění. Předpokládáme, že doba mezi záchytem 
a vznikem potíží, či dokonce úmrtím se pohybuje kolem 10 až 15 let. U části mužů, hlavně těch starších, to tedy ve finále nemusí být jejich nejnebezpečnější onemocnění.

Pokud odhalíte nádor včas, jak ho léčíte?
Včas zachycený nádor, tedy nádor ohraničený na prostatu, léčíme obvykle operací nebo ozařováním. Konkrétní volba závisí na parametrech nádoru (stupeň zhoubnosti, velikost nádoru, hladina PSA), na celkovém stavu pacienta (věk, další choroby) a roli hraje 
i přání pacienta. Dnes máme 
k dispozici výsledky švédské studie, která prokázala, že operační léčba – zvláště u pacientů pod 65 let – přináší zlepšení přežití a snížení rizika vzniku metastáz. Považujeme ji tedy za prioritní léčbu hlavně 
u mladších pacientů v dobrém zdravotním stavu.

Jak operace probíhá?
Spočívá v celkovém odstranění prostaty, výkon se nazývá radikální prostatektomie. Operaci můžeme provést různým způsobem: otevřenou cestou, laparoskopicky nebo nejmoderněji operačním robotem. Výhodou robotické operace ve srovnání s otevřeným výkonem je kratší doba hospitalizace, nižší krevní ztráta a rychlejší obnovení udržení moči po operaci. Nověji se ukazuje, že robotický výkon zvyšuje naději na zachování erekce. Operační robot je navíc špičková technologie, která se bude jistě do budoucna dále vyvíjet a výsledky zlepšovat.

Druhou možností je ozařování…
Neřekl bych druhou, spíše další možností – pro řadu pacientů je to ta nejlepší volba. Zjednodušeně řečeno je preferováno u pacientů, kteří nejsou schopni nebo nechtějí podstoupit operaci. Možností je i tady více: jednou z nich je fotonová radioterapie pomocí lineárního urychlovače s nejmodernějšími způsoby zaměřování paprsku do prostaty. Nově se objevilo protonové záření, které má některé teoretické výhody oproti fotonovému záření, ale zatím to nebylo jednoznačně podpořeno klinickými studiemi. Další možností je aplikace radioaktivních zrn přímo do tkáně prostaty – tzv. brachyterapie.

Podle čeho lékař rozhodne, že pacient půjde na operaci či radioterapii?
Jak už jsem uvedl, záleží na celé řadě faktorů a výsledné rozhodnutí musí být vždy individuální, tedy to nejlepší pro konkrétního pacienta. Urolog by nemocnému měl vysvětlit možnosti léčby, jejich výhody 
i nevýhody a o konkrétním postupu pak rozhodnout s přihlédnutím k přání pacienta. Dle mého názoru je dnes operační léčba preferována zvláště u mužů v dobrém celkovém stavu s předpokladem dlouhého dalšího života.

Nakolik jsou tyto způsoby léčby účinné?
Podle hrubého odhadu je po operaci polovina pacientů zcela vyléčena. Konkrétně šance na vyléčení záleží na rozsahu nádoru v době operace – toto ostatně platí i pro ozařování. Ukazuje se však, že operační výkon má pozitivní přínos pro přežití i tam, kde onemocnění není zcela vyléčeno.

Pokud se rakovinu nepodaří zastavit nebo ji objevit včas, jakou další terapii volíte?
Pacientů s metastázami naštěstí přichází méně než dříve, a to právě díky včasnějšímu záchytu. Pokud se již nádor rozšířil po těle, řešíme to celkovou léčbou – v první fázi většinou hormonální. V posledních dvou třech letech se objevila celá řada léčebných modalit, které se používají tam, kde už hormonální léčba není účinná. To se týká například nových hormonálních léků, cytostatik, imunoterapie a podobně. Tyto léky přinášejí prodloužení přežití, ale je třeba říci, že nemocného s metastázami můžeme léčit, ale už ne zcela vyléčit.

Můžete popsat vývoj nemoci, pokud není léčena?
Bujení začíná uvnitř prostaty a postupně jí prorůstá. V této fázi obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. Po dosažení určité velikosti může nádor způsobovat problémy při močení, ale ty bývají častěji způsobeny nezhoubným zvětšením prostaty, které postihuje prakticky všechny muže, tedy i ty s rakovinou. Onemocnění se pak rozšiřuje do lymfatických uzlin a dále do těla – typickým místem metastáz jsou kosti. 
U mužů, kteří neměli testování na PSA, může být prvním příznakem až bolest kostí způsobená metastázami.

Šlo by výskyt onemocnění snížit prevencí a screeningem?
Primární prevence, tedy zabránění vzniku onemocnění, není možná – neznáme totiž přesně příčinu nemoci. Soustředíme se spíše na sekundární prevenci, tedy snahu o včasný záchyt. Tzv. screening, tedy státem organizovaná strategie, kdy jsou povinně testováni muži v určitém věku, není 
v současné době z různých důvodů doporučován. Doporučujeme však strategii tzv. včasného záchytu u informovaného pacienta. Jinými slovy, muž, který má zájem starat se aktivně o své zdraví a je zhruba ve skupině 55–70 let, by měl zvážit návštěvu urologa a testování na PSA. Urolog by mu však měl před odběrem vysvětlit pozitiva, ale i určitá negativa testování.

Pokud někdo na preventivní prohlídky nechodí, jsou nějaké signály, že by si měl dát pozor?
Muž, který má potíže při močení, by měl navštívit urologa. Příčiny potíží však mohou být různé, nejen rakovina prostaty.

Existují nějaké rizikové faktory?
Odhaduje se, že 10 procent rakoviny prostaty má dědičnou návaznost. Existují rodiny, kde skutečně má většina mužů v následujících generacích nádor prostaty. V těchto případech obvykle nemoc propuká dříve a má agresivnější průběh. Proto doporučujeme testování PSA u mužů z rodin, ve kterých se ve dvou předchozích generacích rakovina objevila, nebo tam, kde se nádor 
u nějakého předka či sourozence vyskytl v relativně mladém věku, tedy 50 až 60 let. Další faktory přesně neznáme – diskutuje se o vlivu živočišných tuků, ale závislost není jednoznačně prokázána. Strava nějakou roli hraje, protože třeba v Japonsku v době, kdy převládalo tradiční stravování, byl výskyt nádorů prostaty nižší než v západním světě.

Každý listopad se koná charitativní akce Movember (muži mj. chodí s knírem). Zlepšuje se podle vás díky ní povědomí o nemoci?
Povědomí se zlepšuje obecně, důsledkem je zachycený počet pacientů v raném stadiu a stabilní úmrtnost. V Americe, kde jsou v aktivním přístupu o krok před Evropou, dokonce v posledních letech zaznamenali pokles úmrtnosti na rakovinu prostaty. Jak dalece v tom pomáhá hnutí Movember, nedokážu posoudit, každopádně v listopadu chodí mnohem více mých kolegů 
s knírkem.

Zákeřný nádor

Autor: Michaela Koubová

21.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

NEJŠŤASTNĚJŠÍ. Nemusíte být zrovna papež, stačí být duchovním. Vykonáváte tak nejspokojenější profesi na světě.
24 39

Migranti živoří v koncentrácích, varuje papež František

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies