VYBERTE SI REGION

Babjuk: Příští rok u nás bude přes 56 tisíc mužů s nádorem prostaty

Praha /ROZHOVOR/ - Profesor Marek Babjuk, předseda České urologické společnosti a přednosta urologické kliniky FN Motol, řekl pro Deník: Příští rok u nás bude přes 56 tisíc mužů s nádorem prostaty.

21.12.2013 2
SDÍLEJ:

Profesor Marek Babjuk při operaciFoto: FN Motol

Jde o druhou nejčastější rakovinu u mužů, zároveň ale i o druhou nejobvyklejší příčinu smrti na onkologické onemocnění. Nádor prostaty je ovšem nejzáludnější v tom, že může začít způsobovat pacientovi problémy až tehdy, kdy už se rozšířila po celém těle.

Nově diagnostikovaných případů rakoviny prostaty přibývá. Bude tento trend pokračovat?
Máme k dispozici analýzy, podle nichž bude v příštím roce 9000 nových onemocnění. Jde sice jen o odhad, ale ze zkušenosti z minulých let víme, že bývá odpovídající. Nárůst počtu diagnostikovaných případů vede k tomu, že mezi námi žije velké množství mužů, kteří mají nádor prostaty – příští rok by jich jen v ČR mělo žít přes 56 tisíc. Na druhou stranu je pozitivní, že v posledních letech stagnuje počet těch, kteří na rakovinu prostaty zemřou.

Proč tomu tak je?
Důvody jsou různé. Ke dvěma základním ale patří celkový nárůst rakovinných onemocnění a lepší záchyt nádorů prostaty. Od 90. let máme 
k dispozici velmi dobrý krevní test, takzvaný prostatický specifický antigen (PSA). Ten signalizuje míru rizika, že má pacient rakovinu prostaty 
a hlavně umožňuje zachytit onemocnění již v počátečním stadiu. Díky zvyšujícímu se povědomí je tento test více používán, což vede k dřívějšímu záchytu. To je do značné míry dobře, protože tak můžeme zachytit nádory, které jsou vyléčitelné, tedy ohraničené pouze na prostatu.

Ale má to i odvrácenou stranu…
Někdy zachytíme nádor, který pacientovi nemusí být nutně nebezpečný. Rakovina prostaty je totiž ve většině případů poměrně pomalu rostoucí onemocnění. Předpokládáme, že doba mezi záchytem 
a vznikem potíží, či dokonce úmrtím se pohybuje kolem 10 až 15 let. U části mužů, hlavně těch starších, to tedy ve finále nemusí být jejich nejnebezpečnější onemocnění.

Pokud odhalíte nádor včas, jak ho léčíte?
Včas zachycený nádor, tedy nádor ohraničený na prostatu, léčíme obvykle operací nebo ozařováním. Konkrétní volba závisí na parametrech nádoru (stupeň zhoubnosti, velikost nádoru, hladina PSA), na celkovém stavu pacienta (věk, další choroby) a roli hraje 
i přání pacienta. Dnes máme 
k dispozici výsledky švédské studie, která prokázala, že operační léčba – zvláště u pacientů pod 65 let – přináší zlepšení přežití a snížení rizika vzniku metastáz. Považujeme ji tedy za prioritní léčbu hlavně 
u mladších pacientů v dobrém zdravotním stavu.

Jak operace probíhá?
Spočívá v celkovém odstranění prostaty, výkon se nazývá radikální prostatektomie. Operaci můžeme provést různým způsobem: otevřenou cestou, laparoskopicky nebo nejmoderněji operačním robotem. Výhodou robotické operace ve srovnání s otevřeným výkonem je kratší doba hospitalizace, nižší krevní ztráta a rychlejší obnovení udržení moči po operaci. Nověji se ukazuje, že robotický výkon zvyšuje naději na zachování erekce. Operační robot je navíc špičková technologie, která se bude jistě do budoucna dále vyvíjet a výsledky zlepšovat.

Druhou možností je ozařování…
Neřekl bych druhou, spíše další možností – pro řadu pacientů je to ta nejlepší volba. Zjednodušeně řečeno je preferováno u pacientů, kteří nejsou schopni nebo nechtějí podstoupit operaci. Možností je i tady více: jednou z nich je fotonová radioterapie pomocí lineárního urychlovače s nejmodernějšími způsoby zaměřování paprsku do prostaty. Nově se objevilo protonové záření, které má některé teoretické výhody oproti fotonovému záření, ale zatím to nebylo jednoznačně podpořeno klinickými studiemi. Další možností je aplikace radioaktivních zrn přímo do tkáně prostaty – tzv. brachyterapie.

Podle čeho lékař rozhodne, že pacient půjde na operaci či radioterapii?
Jak už jsem uvedl, záleží na celé řadě faktorů a výsledné rozhodnutí musí být vždy individuální, tedy to nejlepší pro konkrétního pacienta. Urolog by nemocnému měl vysvětlit možnosti léčby, jejich výhody 
i nevýhody a o konkrétním postupu pak rozhodnout s přihlédnutím k přání pacienta. Dle mého názoru je dnes operační léčba preferována zvláště u mužů v dobrém celkovém stavu s předpokladem dlouhého dalšího života.

Nakolik jsou tyto způsoby léčby účinné?
Podle hrubého odhadu je po operaci polovina pacientů zcela vyléčena. Konkrétně šance na vyléčení záleží na rozsahu nádoru v době operace – toto ostatně platí i pro ozařování. Ukazuje se však, že operační výkon má pozitivní přínos pro přežití i tam, kde onemocnění není zcela vyléčeno.

Pokud se rakovinu nepodaří zastavit nebo ji objevit včas, jakou další terapii volíte?
Pacientů s metastázami naštěstí přichází méně než dříve, a to právě díky včasnějšímu záchytu. Pokud se již nádor rozšířil po těle, řešíme to celkovou léčbou – v první fázi většinou hormonální. V posledních dvou třech letech se objevila celá řada léčebných modalit, které se používají tam, kde už hormonální léčba není účinná. To se týká například nových hormonálních léků, cytostatik, imunoterapie a podobně. Tyto léky přinášejí prodloužení přežití, ale je třeba říci, že nemocného s metastázami můžeme léčit, ale už ne zcela vyléčit.

Můžete popsat vývoj nemoci, pokud není léčena?
Bujení začíná uvnitř prostaty a postupně jí prorůstá. V této fázi obvykle nezpůsobuje žádné příznaky. Po dosažení určité velikosti může nádor způsobovat problémy při močení, ale ty bývají častěji způsobeny nezhoubným zvětšením prostaty, které postihuje prakticky všechny muže, tedy i ty s rakovinou. Onemocnění se pak rozšiřuje do lymfatických uzlin a dále do těla – typickým místem metastáz jsou kosti. 
U mužů, kteří neměli testování na PSA, může být prvním příznakem až bolest kostí způsobená metastázami.

Šlo by výskyt onemocnění snížit prevencí a screeningem?
Primární prevence, tedy zabránění vzniku onemocnění, není možná – neznáme totiž přesně příčinu nemoci. Soustředíme se spíše na sekundární prevenci, tedy snahu o včasný záchyt. Tzv. screening, tedy státem organizovaná strategie, kdy jsou povinně testováni muži v určitém věku, není 
v současné době z různých důvodů doporučován. Doporučujeme však strategii tzv. včasného záchytu u informovaného pacienta. Jinými slovy, muž, který má zájem starat se aktivně o své zdraví a je zhruba ve skupině 55–70 let, by měl zvážit návštěvu urologa a testování na PSA. Urolog by mu však měl před odběrem vysvětlit pozitiva, ale i určitá negativa testování.

Pokud někdo na preventivní prohlídky nechodí, jsou nějaké signály, že by si měl dát pozor?
Muž, který má potíže při močení, by měl navštívit urologa. Příčiny potíží však mohou být různé, nejen rakovina prostaty.

Existují nějaké rizikové faktory?
Odhaduje se, že 10 procent rakoviny prostaty má dědičnou návaznost. Existují rodiny, kde skutečně má většina mužů v následujících generacích nádor prostaty. V těchto případech obvykle nemoc propuká dříve a má agresivnější průběh. Proto doporučujeme testování PSA u mužů z rodin, ve kterých se ve dvou předchozích generacích rakovina objevila, nebo tam, kde se nádor 
u nějakého předka či sourozence vyskytl v relativně mladém věku, tedy 50 až 60 let. Další faktory přesně neznáme – diskutuje se o vlivu živočišných tuků, ale závislost není jednoznačně prokázána. Strava nějakou roli hraje, protože třeba v Japonsku v době, kdy převládalo tradiční stravování, byl výskyt nádorů prostaty nižší než v západním světě.

Každý listopad se koná charitativní akce Movember (muži mj. chodí s knírem). Zlepšuje se podle vás díky ní povědomí o nemoci?
Povědomí se zlepšuje obecně, důsledkem je zachycený počet pacientů v raném stadiu a stabilní úmrtnost. V Americe, kde jsou v aktivním přístupu o krok před Evropou, dokonce v posledních letech zaznamenali pokles úmrtnosti na rakovinu prostaty. Jak dalece v tom pomáhá hnutí Movember, nedokážu posoudit, každopádně v listopadu chodí mnohem více mých kolegů 
s knírkem.

Zákeřný nádor

Autor: Michaela Koubová

21.12.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Podle Chovance by video s Forejtem měli prověřit státní zástupci

Praha - Státní zastupitelství by mělo prověřit, zda se kompromitující video, na němž je údajně zachycen končící šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, nemělo sloužit k vydírání. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nahrávkou by se podle něj měl zabývat i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) kvůli Forejtově bezpečnostní prověrce.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies