VYBERTE SI REGION

Baťa plánoval továrnu pro 4 tisíce dělníků

Šumperk - Nebýt Hitlera a války, vyrostlo by v těsném sousedství Šumperka Baťovo město. Budovat se začalo v roce 1938, ale projekt zastavila německá okupace pohraničí.

12.4.2011 22
SDÍLEJ:

Plán Baťova města u Šumperka: hnědá linka napříč plánem je silnice z Králce na TřemešekFoto: DENÍK/Stanislava Rybičková

Komplex továrny na výrobu punčoch a obytné zástavby s náměstím v centru zahrnoval mimo jiné čtyři sta rodinných domů, školu, obchody, internáty, kulturní dům, stadion, park a koupaliště. To vše mělo stát na území panství Třemešek, které firma Baťa Zlín koupila i se zámkem. Středem plánované zástavby prochází dnešní silnice z dolnostudénského Králce do Třemešku.

Velkolepému projektu je věnována část jedné kapitoly knihy, která zatím leží jen v rukopise, protože na vydání nejsou finance. Šumperští autoři Jan Benda a Alena Babuňková v ní mapují nevyužité záměry, plány a projekty na Zábřežsku, Šumpersku a Jesenicku z let 1850 až 2000.

„Baťovo město mělo sahat až k Novému Malínu, továrna by stála na opačné straně; v podstatě na místě dnešní rodinné zástavby na okraji Králce. Pracovat v ní měly tři až čtyři tisíce lidí, z toho dvě třetiny žen. Vyrábět měla mimo jiné dvě stě tisíc párů punčoch týdně,“ říká spoluautor rukopisu Jan Benda, pro kterého je historie životním koníčkem. Po odchodu do důchodu se jí věnuje naplno.

Projekt z archivu

Na nevyužité projekty narazil při svém bádání v archivech během práce na jiných publikacích. V případě Baťova projektu byl hlavním zdrojem archiv ve Zlíně.

„Než Baťovci do záměru šli, zpracovali si velmi podrobný průzkum obyvatelstva v okolí. Měli přehled o profesích, vzdělání, možnostech dopravy. Využít chtěli volnou pracovní sílu z několika šumperských textilek, které se ještě nevzpamatovaly z krize a buď úplně stály, nebo vyráběly jen omezeně,“ vysvětluje Jan Benda.

Kdyby se záměr podařilo uskutečnit, zásadně by ovlivnil vývoj šumperského regionu. Německé vedení Šumperka se mu stavělo na odpor, protože příliv obyvatel by výrazně posílil český živel; odborníci by do nové továrny přišli ze Zlína. Baťovci tedy panství koupili zprostředkovaně přes jinou firmu, v níž figuroval i židovský majitel. Sudetoněmecká správa pak chtěla majetek zabavit a takzvaně arizovat a firma Baťa musela dokazovat, že jí panství patří.

Zůstalo u základů

Do obsazení republiky byly hotové jen základy pro čtyřpatrovou správní budovu a pro osm domků. Hned po válce firma Baťa proklamovala, že chce v záměru pokračovat. Mimo jiné zpracovala projekt na přeměnu zámku Třemešek na rekreační středisko pro celý podnik.

„Pak byla ale firma znárodněna a v roce 1947 do Šumperka sděluje, že plán se změnil a že punčochárna v Třemešku se stavět nebude. Textilní výroba byla z obuvnického průmyslu vyčleněna. Rozhodnutí znamenalo konec jednoho z největších investičních záměrů v dějinách našeho regionu,“ říká Jan Benda.

O neuskutečněných záměrech a projektech včetně toho baťovského mluvil v polovině března na přednášce v šumperské knihovně. Stihl na ní popsat jen část projektů ze sedmi kapitol rukopisu. Další díl si mohou zájemci poslechnout tuto středu 13. dubna od půl sedmé večer. Mluvit se bude na příklad o plánované stavbě letiště na Vysoké Holi nebo o projektu dálnice z konce 30. let. Spojit měla Vídeň s Vratislaví a její trasa by vedla i nedaleko Štítů.

Autor: Stanislava Rybičková

12.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 22
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Věra Marešová u soudu.
6 20

Věra Marešová žádá odškodné čtyři miliony korun

Pouhé dva týdny po kolaudaci se na nové sportovní hale v České Třebové zřítila střecha.
5 11

Mohou za pád střechy lepené vazníky? Trosky haly prohledal soudní znalec

Šéf lékáren Dr.Max: Reklama spojená s léky u nás existuje historicky

Největší tuzemská lékárenská síť Dr.Max atakuje hranici 400 poboček. Tento měsíc otevíráme lékárny v Jaroměři a Stříbře, přírůstky představují v drtivé části úplně nově zřizované provozovny, podotýká generální ředitel Daniel Horák, který se vyjádřil k dotazům čtenářů Deníku.

Dokumentaristka Třeštíková: Realitu nemůžete zotročit

Po deseti letech se jedna z nejvýraznějších osobností českého dokumentu Helena Třeštíková opět vrací k Manželským etudám. Její snímek Strnadovi vstoupí 19. ledna i na plátna kin. V příběhu soužití netradiční rodiny se zrcadlí jak nevyhnutelnost změn ve světe mezilidských vztahů, tak pětatřicet let vývoje celé české společnosti.

Ze silnice mrazivé vězení, v Tunisku uvízlo v autech asi tisíc lidí

Mrazivé počasí netrápí pouze Evropu, ale i Afriku. Silné sněžení uvěznilo na severovýchodě Tuniska na silnicích kolem tisíce lidí. Sněhové jazyky zkomplikovaly dopravu na několika místech včetně hlavní dálnice v provincii Dženbúba. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies