VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Baťova dědička neuspěla ve sporu o náhradu za znárodnění

  Brno – Jedna z dědiček zlínského podnikatele Jana Antonína Bati definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání Ústavní soud. Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

14.12.2012 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Stehlík Lubomír

Ústavní stížnost označila některé požadavky ministerstva za zavádějící, nadbytečné a obstrukční. Dědička vyslovila také domněnku, že až dosud bylo veškeré rozhodování o Janu Antonínu Baťovi a jeho majetku zpolitizované. Dožadovala se objektivního a nestranného přezkoumání případu.

Ústavní soud však nenašel v postupu úřadů a soudů důvod k zásahu. „Právo na spravedlivý proces, jehož se stěžovatelka dovolává, není možno vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či že by jednotlivci zaručovalo přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Stanislavem Balíkem. Žena v minulosti avizovala, že je připravena obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Žádost měla vady

Brazilka se v řízení u ministerstva financí společně s dalšími potomky Jana Antonína Bati domáhala dodatečného stanovení výše náhrady za znárodnění. Ministerstvo řízení zastavilo, protože žádost trpěla neodstraněnými vadami. Městský soud v Praze následnou žalobu zamítl, stejně pak naložil Nejvyšší správní soud s kasační stížností.

Ministerští úředníci po advokátovi dědiců požadovali například plné moci, dále upřesnění identity žadatelů a specifikaci rozsahu majetku, za který žádají náhradu. „Jelikož však tyto podstatné vady žádosti, které brání jejímu projednání, nebyly ani přes výzvu žalovaného odstraněny, byl naplněn důvod pro zastavení řízení," uvedl loni soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn.

Jan Antonín Baťa (1895 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Po druhé světové válce byl Jan Antonín Baťa v Československu v nepřítomnosti soudem označen za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy v Československu byl znárodněn. Většina historiků se dnes přiklání k tomu, že byl Baťa odsouzen nespravedlivě. Před několika lety se Baťa dočkal rehabilitace. Ještě za svého života vedl Jan Antonín Baťa soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.

Autor: ČTK

14.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies