VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Baťova dědička neuspěla ve sporu o náhradu za znárodnění

  Brno – Jedna z dědiček zlínského podnikatele Jana Antonína Bati definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání Ústavní soud. Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

14.12.2012 8
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Stehlík Lubomír

Ústavní stížnost označila některé požadavky ministerstva za zavádějící, nadbytečné a obstrukční. Dědička vyslovila také domněnku, že až dosud bylo veškeré rozhodování o Janu Antonínu Baťovi a jeho majetku zpolitizované. Dožadovala se objektivního a nestranného přezkoumání případu.

Ústavní soud však nenašel v postupu úřadů a soudů důvod k zásahu. „Právo na spravedlivý proces, jehož se stěžovatelka dovolává, není možno vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či že by jednotlivci zaručovalo přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Stanislavem Balíkem. Žena v minulosti avizovala, že je připravena obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Žádost měla vady

Brazilka se v řízení u ministerstva financí společně s dalšími potomky Jana Antonína Bati domáhala dodatečného stanovení výše náhrady za znárodnění. Ministerstvo řízení zastavilo, protože žádost trpěla neodstraněnými vadami. Městský soud v Praze následnou žalobu zamítl, stejně pak naložil Nejvyšší správní soud s kasační stížností.

Ministerští úředníci po advokátovi dědiců požadovali například plné moci, dále upřesnění identity žadatelů a specifikaci rozsahu majetku, za který žádají náhradu. „Jelikož však tyto podstatné vady žádosti, které brání jejímu projednání, nebyly ani přes výzvu žalovaného odstraněny, byl naplněn důvod pro zastavení řízení," uvedl loni soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn.

Jan Antonín Baťa (1895 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Po druhé světové válce byl Jan Antonín Baťa v Československu v nepřítomnosti soudem označen za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy v Československu byl znárodněn. Většina historiků se dnes přiklání k tomu, že byl Baťa odsouzen nespravedlivě. Před několika lety se Baťa dočkal rehabilitace. Ještě za svého života vedl Jan Antonín Baťa soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.

Autor: ČTK

14.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
14

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Britská policie provedla razii v Birminghamu

Britská policie dnes provedla razii v Birminghamu. Stalo se tak den po teroristickém útoku v Londýně. Zátah s tímto činem podle informací televize SkyNews souvisí, ačkoli to úřady oficiálně nepotvrdily. BBC v noci na dnešek uvedla, že je možné, že útočník si v Birminghamu vypůjčil auto. Tato informace ale ověřena nebyla.

AKTUALIZUJEME

Teror před britským parlamentem, potvrzeno: Zahynuli tři lidé a útočníkl

/SLEDUJEME ONLINE/ Muž najel na mostu u budovy parlamentu do lidí autem a čtyřicet jich zranil, celkem tři jeho útok nepřežili. Poté zasáhl policistu nožem. Bezprostředně po útoku jej policie zranila střelbou, které později podlehl. Skotský parlament kvůli útoku přerušil jednání o nezávislosti. Policie útok vyšetřuje jako teroristický čin. Jestli jsou mezi zraněnými Češi, zatím není vyloučené.

Očkování proti chřipce může způsobit narkolepsii

 Vědci přišli s překvapivým zjištěním: poruchu spánku zvanou narkolepsie může způsobit očkování proti chřipce. Na jedné z přednášek, která se konala v rámci Týdne mozku, o tom informoval profesor neurologie Karel Šonka.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies