VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Běhání po úřadech? Brzy bude minulostí

Praha - Parlament ve středu schválil v prvním čtení vládní návrh zákona o základních registrech. Složité běhání po úřadech tak možná brzy bude minulostí.

24.9.2008 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Archív

Registry by měly sloužit jako centrální elektronická databáze, která by sdružovala údaje z jednotlivých úřadů. „Mnohé právní předpisy dnes požadují po lidech opakující se poskytování údajů a jejich dokladování. Cílem tohoto návrhu je dosavadní praxi změnit,“ tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Jana Malíková.

Jak to bude vypadat v praxi? Když nyní finanční úřad požaduje po zájemci o podnikání doklad o bezúhonnosti, musí si žadatel na jiném úřadě požádat o výpis z rejstříku trestů. Nově si finanční úřad vyžádá potvrzení přímo od úředníků na ministerstvu vnitra.

Vládní návrh počítá s tím, že vzniknou celkem čtyři základní registry: registr obyvatel, registr osob, registr práv a povinností a registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Zneužití údajů v databázích podle ministerstva nehrozí. „Návrh upravuje takzvané identifikátory, jejichž účelem je neoprávněnému přístupu k osobním údajům v registrech zabránit,“ říká Malíková.

Odborníci návrh považují za krok správným směrem, mají ale také výhrady „Vítáme, že vládní návrh se inspiroval naší vizí, kterou jsme panu ministrovi před rokem zaslali,“ říká Ivo Brokeš z nevládní organizace eStat.cz, která se zabývá zefektivněním byrokracie. Přesto má podle něj návrh své nedostatky. „Ve vládní verzi postrádáme zejména možnost, aby si každý občan mohl zkontrolovat, kdo, kdy, co a na základě jakého oprávnění si o něm v registrech zjišťoval,“ upozorňuje Brokeš. Návrh zákona by se podle něj měl rozšířit i jinak. „Některé části základních registrů by měly být přístupné i pro soukromý sektor,“ myslí si Brokeš.

Schválený návrh je zatím spíše obecný, brzy na něj naváží další změny. V praxi by se registry podle návrhu měly objevit od 1. června příštího roku. Jsou tak poslední ze čtyř částí projektu eGON, který má za cíl zlepšit komunikaci úřadů s lidmi. Kontaktní místa CzechPoint a komunikační infrastruktura veřejné správy už fungují, příslušný zákon o eGovermentu schválil parlament koncem června. Do 15. října chce pak ministr vnitra Ivan Langer předložit novelu zákona, která by umožnila také zavedení elektronických občanských průkazů.

Martin Dohnal

24.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies