„Je evidentní, že ve Sněmovně ani v Senátu třípětinovou většinu nedosáhneme," uvedl Benda při zasedání, na které byli pozváni i senátoři ze stejného výboru horní komory. Podobně se vyjádřil i k šancím vládního návrhu ústavního zákona o pravidlech celostátního referenda.
Omezení pravomocí
Kritici poukazovali na účelovost předlohy o zpřísnění podmínek pro vyslovení nedůvěry vládě, o níž se začalo hovořit po pádu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) v minulém volebním období. Wagnerová a senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) poukazovali také na to, že novela by omezila pravomoci prezidenta, jehož legitimita byla posílena zavedením přímé volby.
Předloha totiž předpokládá, že pokud by opozice chtěla vyvolat ve Sněmovně hlasování o nedůvěře vládě, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra.
Jiná změna
Benda připomněl, že dosud prosazovala omezení prezidentových pravomocí ČSSD; některé byly schváleny už v ústavní změně o zavedení přímé volby hlavy státu. Nyní sociální demokraté chtějí omezit prezidenta jinou ústavní změnou i při udělování milostí.
Zpřísnění pravidel pro nedůvěru vládě se zastával Viktor Paggio (LIDEM), podle kterého se institut nedůvěry vládě zneužívá. Dienstbier ale připomněl, že za dobu existence české ústavy Sněmovna vyslovila nedůvěru kabinetu jen jednou. „Předloha reaguje na problém, který neexistuje," dodal.
Do předlohy o celostátním referendu se pustil zejména Dienstbier. Vadilo mu hlavně to, že s jeho vypsáním by musely souhlasit obě komory parlamentu i v případě, že o ně požádá peticí alespoň 250.000 občanů. Podle Dienstbiera jde ve skutečnosti o ústavní zákon o zabránění konání referenda. „Tak to v Senátu nepodpoříme, takový zákon o referendu nepotřebujeme," řekl.
Benda a také Ivana Weberová (ODS) naopak hovořili o kompromisu. Zatímco nyní je nutný ke každému referendu zvláštní ústavní zákon, po změně by to byla předloha schvalovaná obvyklou většinou.
Bez šance
Ve Sněmovně leží celá řada návrhů na ústavní změnu. „Nám se tato procedura salámového doplňování ústavy velmi nelíbí," poznamenala Wagnerová. Benda se shodl s Dienstbierem na tom, že případný celkový návrh změn ústavy nemá šanci na schválení.
„Ústavu při dvoukomorovém parlamentu a při nutných většinách nelze měnit jinak než dílčími úpravami," soudí Benda. Dienstbier poznamenal, že pokud by byla předložena komplexní změna, každému by něco vadilo a nebylo by schváleno nic.