VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Benešovy dekrety: Podle poloviny Čechů by měly dál platit

Praha – Polovina veřejnosti si myslí, že by takzvané Benešovy dekrety měly dál platit. Názor, aby byly zrušeny, zastává 14 procent Čechů. Více než třetina lidí se k věci nedokázala vyjádřit. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce považují za spravedlivý dvě pětiny občanů, což je nejméně od roku 2002. Vyplynulo to z prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

28.1.2014 104
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

V souvislosti s tím, jak v posledních letech ubývá zastánců odsunu Němců, zvyšuje se počet těch, kteří ho hodnotí jako nespravedlivý, uvedlo CVVM.

V průzkumu 36 procent dotázaných uvedlo, že odsun byl nespravedlivý. Před sedmi lety označilo odsun za nespravedlivý 28 procent lidí a před 12 lety 26 procent lidí.

Pro platnost Benešových dekretů se do roku 2005 stabilně vyjadřovaly přibližně dvě třetiny občanů. V letech 2006 a 2007 si totéž myslela asi polovina lidí, o dva roky později jich ale opět přibylo, a to na úroveň z let před rokem 2005. V porovnání s průzkumem v roce 2009 ale stoupl o šest procentních bodů počet těch, kteří schvalují zrušení dekretů, a o 15 bodů klesl počet zastánců dekretů.

Mladí se o problematiku odsunu nezajímají

V otázce odsunu i Benešových dekretů jsou podle CVVM vidět velké rozdíly mezi věkovými skupinami. Téměř dvě třetiny starších 60 let odmítá zrušení dekretů, mezi mladými do 29 je téhož názoru necelá třetina. O spravedlnosti odsunu sudetských Němců je mezi staršími 60 let přesvědčena polovina lidí, mezi lidmi do 30 let třetina. „Svou roli zde hraje skutečnost, že se mladí lidé mezi 15 až 29 lety o problematiku odsunu příliš nezajímají, případně nemají utvořen jednoznačný názor," uvedli autoři průzkumu.

Jako Benešovy dekrety jsou označovány právní normy, které vydával někdejší československý prezident Edvard Beneš v letech 1940 až 1945 v londýnském exilu a po návratu do vlasti. Některé z nich se týkaly části československých občanů německé a maďarské národnosti. Zbavily je československého občanství a vedly ke konfiskaci jejich majetku. Odsunu Němců a Maďarů z Československa se přímo netýkal žádný dekret. Podle historiků ale dekrety pro jejich pozdější odsun vytvořily předpoklad.

Autor: ČTK

28.1.2014 VSTUP DO DISKUSE 104
SDÍLEJ:
EET ilustrační foto
5

Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Ilustrační foto.
6

Policie v Porsche. Muži zákona jezdí zabavenými auty

Pohledem Realistů: Naše ambice jsou realistické

V minulých dnech jsme začali s představováním naší strany. Máme za sebou Prahu, Ostravu a Brno, další místa nás čekají. Svým příznivcům i široké veřejnosti podrobně vysvětlujeme svá východiska, plány i cíle. I naše ambice. 

DOTYK.CZ

Evropa, daňový ráj to na pohled

Španělsko a další země EU by podle MMF hospodařily s přebytkem. Kdyby část jejich daní nemizela za hranicemi.

Deště a tající sníh zvedají na desítce mít v Česku hladiny toků

Povodňový stupeň pohotovosti dnes brzo ráno hlásily tři měřicí stanice, Dalečín a Veverská Bítýška na Svratce a Pertoltice na Liberecku na Panenském potoce. V některých případech za to může nahromaděný led. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Školy zakazují žákům mobily, hrozí i dvojka z chování

O tom, zda vůbec mobilní telefony patří dětem do ruky a od kolika let, se zabýval průzkum Deníku v minulém roce. Z něj vyšlo najevo, že rodiče většinou pořizují dítěti mobilní telefon v momentě, kdy začne chodit do školy bez jejich doprovodu. Naskýtá se však otázka, zda mobil patří do školy a jakým způsobem omezit jeho používání při vyučovacích hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies