VYBERTE SI REGION

Bez Havla by česko-německé vztahy byly o dost horší

Praha - Může politik usilovat o takový kompromis, při kterém by se nezpronevěřil svým zásadám? Václav Havel to jako prezident nepochybně zkoušel. Svou politickou odpovědnost viděl každopádně v tom, jak to jednou formuloval, „zasazovat se jen o to, co považuje za dobré a správné“.

22.12.2011
SDÍLEJ:

Václav Havel.Foto: DENÍK/Vladimír Šťastný

O česko-německé vztahy se Havel ovšem nejen zasazoval: po Listopadu se stal jejich motorem. Hned začátkem prosince 1989, ještě před svým zvolením prezidentem, neváhal jít k jádru věci a označil v soukromém dopisu tehdejšímu německému prezidentovi Richardu Weizsäckerovi poválečný odsun sudetských Němců za „hluboce nemorální čin“.

Když se to zdejší veřejnost dozvěděla, šokovalo ji to. Na rozdíl od Havla, který o odsunu už roky svobodně diskutoval s historiky v disentu i v exilu, na to lidé v tehdejším Československu, kde komunistická propaganda přes čtyřicet let pěstovala protiněmecké nálady a strach z údajných revanšistů, nebyli ani v nejmenším připraveni.

Miroslav Klen, zasloužilý odbojář, jemuž gestapo vyvraždilo za války celou rodinu, držel na protest proti Havlovým slovům na Hradě hladovku. Spolu s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dienstbierem šel Havel nicméně v květnu 1991 ve snaze osvobodit česko-německé vztahy od zátěže minulosti ještě dál. V rozhovorech s německými protějšky sondoval jejich případnou reakci na návrh, aby odsunutí sudetští Němci, pokud by se chtěli vrátit do původní vlasti, získali zpátky československé občanství a mohli se jako každý zdejší občan účastnit privatizace.

Stejně jako na československé občany by se ale ani na ně samozřejmě nevztahovalo vracení jejich původního majetku, pokud o něj přišli do února 1948. Takže by se rozhodně nejednalo o prolomení Benešových dekretů. Tehdejší německý kancléř Kohl projevil podle Havlových slov zájem, ale návrh nechal nakonec spadnout pod stůl. Brzy přestal být ostatně aktuální i v Praze: s rozdělením Československa minula doba, kdy politici, rekrutující se z disidentských kruhů, mohli přicházet s netradičními návrhy na ukončení letitých problémů.

Na zlo nelze odpovídat zlem

Při schvalování česko-německé smlouvy o dobrém sousedství z roku 1992 se pak nezvládnutá minulost projevila znovu: český parlament ji odsouhlasil s dodatkem, v němž se distancoval od termínu „vyhnání“ v preambuli. Nastala éra střízlivé diplomacie, která vedla přes obtížné vyjednávání o česko-německé deklaraci z roku 1997 až k nedávnému sblížení i se sousedním Bavorskem. Hospodářské vztahy mezi oběma zeměmi ovšem na diplomatická úskalí nebraly ohled a mezitím se bouřlivě rozvíjely.

Že se nakonec vždycky podařilo překonat i zádrhele v politických vztazích, o to se na české straně zasloužil především prezident Havel. Ten se totiž, pokud na to přišla řeč, nikdy netajil tím, že schvalovat poválečný odsun Němců ze střední a východní Evropy, založený na principu kolektivní viny, by bylo totéž jako nepřímo schvalovat i zločiny Stalina v Sovětském svazu nebo nedávné etnické násilí v Bosně.

Odpovídat na zlo novým zlem znamená rozšiřovat zlo a ne ho odstraňovat, říkával Václav Havel. Zároveň ale dbal vždycky na to, aby bylo jasné, že nemluví jménem České republiky. K tomu ho totiž, jak zdůrazňoval, nikdo nezplnomocnil. Podle jeho soudu chce smír mezi národy čas a může být jen výsledkem široké shody ve společnosti.

Ve srovnání s uvolněnou, minulostí už prakticky nezatíženou atmosférou mezi Polskem a Německem vynikne, jaké břemeno z uplynulého století za sebou česko-německé vztahy pořád ještě vlečou. Bez Václava Havla by ale tahle zátěž překážela podstatně víc.

Autor: Ludmila Rakušanová

22.12.2011
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.
1

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Poslední rozloučení s bývalým politickým vězněm a skautským činovníkem Jiřím Navrátilem proběhlo 22. ledna v Praze.
16

Skauti a přátelé se rozloučili s Jiřím Navrátilem

Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda"

Doslova masakr ryb způsobila obrovská hejna kormoránů v řece Ostravici v místech, kde se do této řeky vlévá Lučina. Uvedl to jednatel Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.

AKTUALIZOVÁNO

Dívenka, která vylétla ze sjezdovky, v nemocnici podlehla vážným zraněním

Dolní Morava – Teprve jedenáctiletá lyžařka se v sobotu 21. ledna dopoledne velmi těžce zranila ve skiareálu na Dolní Moravě. Přes veškerou lékařskou péči dívenka svým zraněním v nemocnici podlehla.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies