VYBERTE SI REGION

Bez systému péče není Česká republika připravena na stárnutí, tvrdí experti

Praha – Česko není připraveno na stárnutí společnosti a nemá systém dlouhodobé péče o seniory. Ucelený systém zdravotních a sociálních služeb, díky nimž by lidé do vysokého věku mohli zůstat soběstační a žít doma, neexistuje. Financování dosavadní péče je nedostatečné. Novinářům to dnes řekli zástupci lékařské společnosti, kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) a asociace menších nemocnic. Vyzvali vládu, aby situaci řešila. Navrhují zavedení ošetřovatelského pojištění.

12.1.2016 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Sejkora Jiří

Život v Česku se prodlužuje. Muži mají podle statistické ročenky naději dožít se skoro 76 let, ženy pak 82 let. Za posledních 15 let si tak muži „přidali" 4,2 roku, ženy 3,4 roku. Dál přibývat má lidí vysokého věku. Podle demografické projekce by v roce 2025 mohlo v Česku podle nejvyšších propočtů být až 216.700 mužů a 376.600 žen nad 80 let. Země by měla mít kolem 10,6 milionu obyvatel. V polovině století by pak 80. narozeniny mělo mít za sebou až 491.400 mužů a 689.600 žen. V zemi by celkem mohlo žít kolem 10,4 milionu obyvatel, každý devátý by tedy mohl být starší 80 let.

Na konci roku 2014 bylo v ČR také asi osm stovek stoletých a starších osob, v roce 2025 by jich mohlo být až 2600 a v polovině století až 21.200.

„Je nezbytné přijmout reformu a zajistit systém, který se přizpůsobí starým lidem, aby starší populace co nejdéle zůstala soběstačná," uvedla šéfka kanceláře WHO v Praze Alena Šteflová. Podle ní český systém „není úplně dobře nastaven a výsledek je alarmující".

Systém dlouhodobé péče zahrnuje zdravotní i sociální služby. Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Fialy ministerstva zdravotnictví a práce ale na vytvoření modelu nespolupracují. S nástupem nové vlády její ministři zřídí komise, které mají problém řešit. „Už dvacet let nic nevyřešily. Pro politiky to není priorita," uvedl Fiala.

Rozdílná péče

Podle primáře geriatrického centra pardubické krajské nemocnice Iva Bureše se péče o seniory liší. Léčí se déle, víc se u nich vyskytují komplikace. Ve vysokém věku pak tělo „nemá rezervy" a po fyzické či psychické ráně ztrácí soběstačnost. „Alfa a omega je udělat život takovým, aby lidé mohli žít tam, kde chtějí, ne je vyléčit. Osmdesátiletí jsou dnes téměř standard. Když jsem začínal, devadesátníci byli rarita a stoletých bylo deset či patnáct," uvedl Bureš. Podle něj zatím nynější systém spíš „vyrábí chroniky a ležáky". Po akutní nemoci totiž lidé nedostávají potřebnou rehabilitaci a podporu, ale spíš končívají v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Podle Fialy je největší překážkou fungování systému financování. Upřesnil, že zdravotní pojišťovny nechtějí hradit péči v sociálních službách a ministerstvo práce nechce přispívat na léčbu. Experti podotýkají, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných je přitom téměř stejná a také stejně stojí. „Nejvíc na dvoukolejnost financování doplácejí pacienti a klienti, ať už jsou ‚sociální' nebo ‚zdravotní', a ti, kdo se o ně starají," dodal Fiala.

Podle doporučení EU by do dlouhodobé péče mělo putovat procento či dvě hrubého domácího produktu (HDP). V Česku to představuje 45 či 90 miliard korun. Podle Fialy se ve skutečnosti ale ročně vydá zhruba 14 až 16,5 miliardy, tedy zhruba 0,3 procenta HDP. Na lůžkovou péči ve zdravotnictví putuje kolem pěti až sedmi miliard ročně, do terénní péče pak miliarda. Na ošetřování lidí v sociálních službách se vydá asi sedm či 7,5 miliardy, na terénní pak asi miliarda.

„Náš hrubý domácí produkt je ale něco jiného než německý. Když se podíváme na absolutní částky a pak je přepočítáme podle parity kupní síly, vidíme, že vydáváme čtvrtinu nebo desetinu ve srovnání s jinými zeměmi," dodal Fiala.

Podle expertů by situaci pomohlo řešit takzvané ošetřovatelské pojištění, které existuje například v Německu. Je tam součástí sociálního pojištění. Experti navrhují v Česku vyčlenit část peněz ze zdravotního a část ze sociálního pojištění. Předběžně spočítali, že by to mohlo být kolem 40 až 50 miliard korun.

Autor: ČTK

12.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies