VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lidé bez domova jsou oběťmi, ale i pachateli

Praha - Z letos zveřejněné studie vyplývá, že problémů s bezdomovci rapidně přibývá, a ani výhledy do budoucna nejsou nijak optimistické

26.9.2008 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Archiv

Po devatenácti dnech strávených v kómatu zemřel ve středu v brněnské nemocnici osmačtyřicetiletý muž. O svůj život přišel jen proto, že byl bezdomovcem. Poslední srpnovou neděli si ho „podali“ dva darebáci v brněnské části Bystrc. Svlékli ho a brutálně zbili. Vyšetřovatelé zatím u devatenáctiletého a o tři roky staršího mladíka našli jediný možný motiv činu: nenáviděli bezdomovce. A jak se zdá, nejsou v Česku sami.

Jeden z policistů to anonymně potvrdil Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP), který nedávno zveřejnil u nás unikátní studii s názvem Bezdomovectví a bezdomovci z pohledu kriminologie. „Útoky na bezdomovce se množí. Jsou neoblíbení, těžko se brání, a tak se stávají vděčnými objekty útoků. Začíná to být odporný brutální sport,“ zhodnotil policista situaci, která se v ČR týká přibližně 45 tisícovek lidí bez přístřeší.

Z více než stostránkové studie vyplývá, že obětí napadení se během svého života stalo až 40 % bezdomovců obývajících azylové domy. Podstatně horší situace je podle studie u nejohroženější skupiny bezdomovců, tedy lidí, kteří žijí 24 hodin bez střechy nad hlavou. Zjistit o nich jakákoli přesnější čísla je ale nemožné.

Ti druzí

Bezdomovci jsou však ve zvýšené míře nejen oběťmi, ale také pachateli trestných činů. Zatímco mezi běžnou populací je odsouzených dlouhodobě méně než jedno procento, studie IKSP u obyvatel azylových domů našla 22 % trestně stíhaných. Ke trestné činnosti se dokonce přiznalo plných 40 % bezdomovců.

Policisté sice říkají, že lidé bez domova nejčastěji páchají pouze drobnou trestnou činnost, časté jsou i brutální případy násilí. Asi nejznámějším pachatelem-bezdomovcem tohoto roku je osmadvacetiletý Václav Ivanizc. Toho odsoudil Krajský soud v Plzni k šesti letům nepodmíněně za znásilnění čtrnáctiletého školáka. Ivanicz jej chytil letos v lednu u obchodního domu Kaufland v Sokolově, nejdřív ho zbil a pak znásilnil. Soud mu nařídil i ústavní léčení. „Obžalovaný trpí disociální poruchou osobnosti v kombinaci se sexuální deviací,“ řekl před soudem soudní znalec.

Jak Institut ve své studii uvádí, přes 40 % bezdomovců trpí psychickým problémem a 27 % těchto lidí se léčilo na psychiatrii. U lidí s poruchami chování, kteří mají sklony ke kriminalitě, podle studie platí, že jejich chování souvisí s chybnou adaptací na život, který od nich očekává většinová společnost.
V komunitě bezdomovců víceméně odpadá strach z ostudy ze spáchaného trestného činu a vzhledem k jejich životním podmínkám částečně odpadá i strach z trestu, protože ve věznici mohou získat střechu nad hlavou.

V omezení bezdomovectví vidí IKSP součást prevence před kriminalitou. Problémy s bezdomovci se totiž v průběhu let zvýrazňují a ani výhledy do blízké budoucnosti nejsou příliš optimistické.

Situaci by prý mohlo zlepšit, kdyby úřady preventivně více pracovaly s lidmi, kteří jsou bezdomovectvím vážně ohrožení. Jedná se například o lidi, kteří dlouhodobě neplatí nájemné nebo opouštějí dětské domovy.

„Strážci“ pořádku

Na závěr pozoruhodný údaj. Nejčastějšími pachateli brutálních činů na bezdomovcích jsou policisté, kteří v incidentech s bezdomovci často užívají nepřiměřené násilí.

Tuto šokující informaci uvádí nezisková organizace Bílý kruh bezpečí, která se zabývá pomocí obětem trestných činů. Někteří městští strážníci údajně například vyváží bezdomovce za město a tam problémy s nimi řeší za použití fyzického násilí.

Bývalý bezdomovec: pomoci jsem si musel hlavně sám

Je mu třicet devět let, z toho jich celkem patnáct strávil ve vězení. V současnosti žije na ubytovně. Zanedlouho se bude ženit. Má dvě děti, osmnáctiletá dvojčata, která nikdy neviděl.

S bývalou partnerkou žil rok, ale ještě předtím, než se jim děti narodily, šel do vězení. Jeho vstup do života, dětství, stejně jako kriminální kariéra podle pracovníků Institutu pro kriminologii a sociální prevenci připomíná typický příběh z učebnice kriminologie.

Když mu bylo osm let, dali ho rodiče do dětského domova. Dodnes prý neví proč. Ve škole se učil průměrně a měl problémy s chováním. Kvůli častým útěkům z domova míval pravidelně dvojky z chování. Svou kariéru bezdomovce a kriminálníka odstartoval v patnácti letech, kdy ho propustili z děcáku a on se vrátil domů.

„Jel jsem s kamarády na výlet, auto havarovalo, tři spolupasažéři zemřeli, já byl těžce zraněn a stále trpím posttraumatickou epilepsií,“ říká. Po návratu z nemocnice ho otec vyhodil z domu. Začal žít na ulici a krást. Prý z nutnosti. A do vězení se dostal celkem třináctkrát.

„No co jsem měl dělat?“ ptá se. Kradl především v chatových osadách, nicméně brzy byl odhalen, a když mu bylo sedmnáct let, měl první soud. Naneštěstí hned první trest byl nepodmíněný a on putoval za mříže.

Postupně poznal život ve vězeňské cele v Libkovicích, Bělušicích, Rýnovicích a Valdicích. Vězení mu nadobro roztrhalo poslední sociální vazby. „Byl jsem takový vlk samotář, nikomu jsem nevěřil,“ říká k tomu.

Mezi jednotlivými pobyty ve vězení žil v bezdomoveckých komunitách, ve kterých, jak popisuje, prý platí zákon džungle. „Panuje tem velká rivalita, nikomu se nedá věřit. Žijí ve skupinkách, které mezi sebou soupeří o zdroje obživy. Vůdčími osobnostmi bývají Romové a kamarádi se tam najít nedají,“ vysvětluje.

Podobné to prý je i ve vězení. „Vztahy se spoluvězni jsou spíše na bázi vzájemné potřebnosti, nikoli přátelství,“ vysvětluje s tím, že v současnosti se nejvíce přátelí s policisty, se kterými se nejčastěji schází v restauracích. Dříve prý hodně fetoval, teď pije jen jedno pivo denně.
Soudkyně mi věřila, nechtěl jsem zklamat

Jak se mu podařilo dostat se ze spárů bezdomovectví? „Zásadním momentem bylo, že mi poprvé v životě dal někdo důvěru,“ uvádí.

Tou osobou byla soudkyně, která mu uvěřila, že se chce napravit. Neposlala ho tak za jeho trestnou činnost znovu do vězení, ale dala mu alternativní trest čtyři sta hodin veřejně prospěšných prací.

„Její důvěru jsem nechtěl zklamat a od té doby jsem nic neukradl,“ říká. Důvěru a pomoc mu prý poskytli i sociální pracovníci v charitě.

Přesto říká: „Z devadesáti procent jsem si ale pomohl sám. Tím, že jsem se snažil a za každou cenu se chtěl ze své zoufalé situace dostat.“ Stát mu prý nijak nepomohl. „Instituce, které jsou pro takovou pomoc zřízeny, jsem kontaktoval, ale jenom mi podrážely nohy,“ je přesvědčen bývalý bezdomovec.

Autor: Jiří Korbel

26.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Sněm hnutí ANO 2017
1 7

Podle očekávání, Babiš je znovu šéfem ANO

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

AKTUALIZUJEME

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

Budovy Národní galerie uzavřely své brány. Důvodem má být ukončení smlouvy s hlídací firmou.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies