VYBERTE SI REGION

Beznadějná matka: Najděte mým dětem domov!

Brno – V krizových centrech v Brně je letos až o třetinu dětí víc než loni. Podle odborníků je na vině špatná ekonomická situace. Rodiny v tísni častěji ztrácí střechu nad hlavou.

1.12.2009 108
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Na dveře sociálního odboru brněnské městské části Židenice klepe mladá žena. Přišla úředníky požádat, aby našli nový domov pro její tři předškolní děti. Přišla totiž o bydlení.

Problémy s penězi

Podobný příběh slyší zaměstnankyně židenického sociálního odboru Romana Kubíčková v poslední době stále častěji. Neznamená to, že v Brně přibývá nechtěných nebo zanedbávaných dětí. Přibývá ale rodin, které mají problémy s penězi.

„Znám klienty, kteří mají příjem devět tisíc a platí sedmitisícový nájem. Lidé přebíjí půjčku půjčkou, takže běžná banka už jim úvěr nedá. Peníze získají jedině s obrovským úrokem a dluhy rostou,“ popsala typický scénář Kubíčková.

Přispívají k tomu podmínky pro placení nájmu, které jsou přísnější než dřív. Pokud lidé třikrát po sobě nezaplatí, může je majitel bytu okamžitě vystěhovat. Podle Kubíčkové se taková hrozba zdaleka netýká jen problémových rodin. „Často jde o matky na mateřské dovolené, které zůstaly samy a bývalý partner neplatí alimenty. Pokud nepomohou příbuzní, snadno se i s dětmi ocitnou na ulici,“ dodala Kubíčková.

Ubytování v ústavech

Sociálním pracovníkům pak nezbývá než hledat pro děti ubytování v ústavech. „Obvolávám krizová centra a dětské domovy v Brně a okolí. Místo nakonec vždycky najdeme, někdy je ale třeba šedesát kilometrů od Brna,“ uvedla Kubíčková.

Zařízení pro děti v tísni jsou totiž v posledních měsících žádostmi o azyl zavalené. Například v Krizovém centru pro děti a dospívající v Řečkovicích kvůli tomu od prosince nastupuje další pracovnice.

ČTĚTE TAKÉ: Matka zatím marně hledá domov

„Potřebovali jsme posilu. Maximální kapacita zařízení je dvanáct dětí, o které pečují dvě tety. Loni bylo naplněné nanejvýš ze sedmdesáti procent, letos je ale lůžko pro nově příchozí volné jen zřídkakdy, “ vysvětlil psycholog krizového centra Petr Sakař. Plný stav hlásí i líšeňský Klokánek. „V létě jsem dvě až tři žádosti týdně odmítala. Od června jsme přijali dvaadvacet dětí, z toho devět kvůli sociálním a bytovým problémům,“ potvrdila vedoucí zařízení Zuzana Blažková.

K rodině se vrací jen polovina dětí

Podobně je na tom i bývalý brněnský kojenecký ústav, který dnes slouží více než stovce dětí různého věku jako Dětské centrum. „Za celý minulý rok jsme přijali osmdesát nových dětí. Letos jich k nám už na konci listopadu přišlo okolo stovky,“ uvedla ředitelka Dětského centra Eva Pilátová.

Zpátky k rodině se odtamtud vrací jen necelá polovina dětí. „Zhruba stejný počet dětí najde adoptivní rodiče. Menší část z nich jde do dětského domova nebo do pěstounské péče,“ dodala Pilátová.

ČTĚTE TAKÉ: Na sociální a zdravotní péči chybí miliardy

Problém podle ní v posledních měsících zostřila hlavně ekonomická krize. Na tom, jak se bude hospodářská situace vyvíjet dál, se ale odborníci neshodnou. „Hypotéz je spousta. Vše ale nasvědčuje spíš tomu, že s důsledky krize se budeme potýkat ještě minimálně příští rok i dva,“ poznamenal finanční analytik serveru Finance.cz Michal Ruml.hra

Autor: Lucie Hrabcová

1.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 108
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies