VYBERTE SI REGION

Biologická léčba: ve vývoji je 900 nových léků

Praha – Jeho celoživotní vášní je horolezectví. Už když bylo Janu Trávníčkovi 16 let, jezdil do hor, lezl a dělal závodně atletiku. V pubertě se mu sice objevila lupénka, ale ta ho nijak zvlášť netrápila. Pak ale přišel zlom. Honzovi začaly otékat klouby a brzy nezaťal ani ruku v pěst. O lezení najednou nemohla být ani řeč.„Jsem povoláním geodet, takže mě nemoc začala omezovat v práci. Těžko se mi 
i chodilo," popisuje sedmatřicetiletý Honza. Nakonec měl ale štěstí – lékaři mu nasadili biologickou léčbu, která zabrala. Díky cvičení se Honza pomalu vrátil do normálního života. I když, normálního…
V roce 2011 se vydal na výpravu do Nepálu, o rok později zdolal s kamarádem Radkem Jarošem jako třetí a čtvrtý Čech v historii desátou nejvyšší horu světa Annapurnu.

30.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archív

„Biologickou léčbu užívám v perech podobných těm, která používají diabetici. Na expedicích to někdy bývá trochu problém – látka by se totiž měla udržovat na teplotě šest stupňů Celsia. Třeba v Pákistánu, kde bylo v noci hodně pod nulou a přes den 40 stupňů, jsem lék nosil v termosce. Jednou jsem v táboře poprosil, aby mi ji dali do lednice, a oni mi ji zalili vařící vodou. Pak jsem musel volat lékaři do Čech, jestli se dá látka ještě použít," vzpomíná na příhody z cest Honza, který se teď vydává na expedici do Peru a příští rok chce šplhat na druhou nejvyšší horu světa K2.

Žádný vozík ani invalidní důchod

Biologická léčba, kterou většina z nás zná hlavně jako nástroj v boji proti rakovině, dokáže nejen zachránit či prodloužit život, ale i uchránit před kolečkovým křeslem (například u roztroušené sklerózy) nebo invalidním důchodem (jako u Jana Trávníčka). Právě artritida přitom trápí sto tisíc Čechů. „Co se přitom moc neví, je fakt, že revmatoidní artritida zkracuje život o pět až deset let. Kromě infekcí nemoc doprovází řada specifických komplikací jako je gangréna nebo potřeba kloubních náhrad," uvádí revmatolog Karel Pavelka s tím, že možnost biologické léčby, která se objevila v roce 2000, bylo pro léčbu artritidy revolucí. Dnes, kdy je biologik na artritidu už celá řada, zabírá tato terapie u 80 procent pacientů.

Miliardy za výzkum

Bohužel, i když tato léčba někdy dokáže zázraky, kvůli vysoké ceně, která je zhruba o 80 procent vyšší než u běžných léčiv, se často využívá až jako poslední varianta.

Proč je tak drahá? Jde o velké složité molekuly o desítkách až stovkách tisíc atomů (pro srovnání – aspirin má atomů 22), které jsou podobné, nebo shodné s molekulami lidského těla. Jejich výroba spočívá ve vyšlechtění linie buněk, do nichž se vpraví gen 
a ony vytvářejí žádanou molekulu. Její strukturu přitom může ovlivnit i teplota při skladování, takže ji lze znehodnotit snáze než běžný lék. Vývoj biologického přípravku je navíc mnohem složitější a nákladnější – deset či 15 let výzkumu může stát až 30 miliard korun.

Přesto jsou ale právě biologika cestou, kterou se farmacie bude ubírat – už nyní tvoří skoro třetinu všech léčiv ve vývoji. „Farmaceutické společnosti nyní vyvíjejí více než 900 přípravků. V budoucnu se tak budeme moci setkat s biologiky, která budou léčit vysoký tlak, osteoporózu, nemoci dýchacího ústrojí a řadu dalších zdravotních potíží. Nejvíce biologických přípravků je vyvíjeno na nádorová onemocnění, a to 338 přípravků včetně 89 vakcín. Většina jich je v první a druhé fázi klinického hodnocení. Očekáváme, že se k pacientům dostanou za šest až sedm let," přibližuje Jakub Dvořáček 
z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Lékař Jan Strojil z Ústavu farmakologie při Univerzitě Palackého v Olomouci: Dnes je jen v injekcích. Do budoucna ale bude i v tabletkách

StrojilV čem se liší biologická léčba od té klasické?
Jako biologická léčiva typicky označujeme ty léky, které se vyrábí biotechnologickými postupy s využitím živých buněk. Někdy se tyto molekuly označují také jako rekombinantní podle postupu, kdy se do buňky vpraví genetická informace ve formě DNA, podle které buňka cílový protein vyrobí. Pro pacienta jsou tyto léky jiné v tom, že se podávají injekcí pod kůži či do svalu, v některých případech musí pacient jednou za několik týdnů docházet do zdravotnického zařízení na infuze. Zásadní rozdíl je ale hlavně v účinnosti. U řady diagnóz jsou biologické léky indikovány tam, kde tradiční léčba selhala, nebo nebyla tolerována. U některých chorob je to pak jediná léčba.

Biologickou léčbu nemohou běžní lékaři předepsat. Pro které pacienty se vlastně hodí?
Protože tyto léky cílí na konkrétní mechanismy choroby, musí mít pacient odpovídající formu dané nemoci. U rakoviny to musí být například forma se strukturou, na kterou lék působí. Nemoci se dnes drobí na podtypy a varianty na základě jejich molekulárně-biologického profilu a genů. Ne každá rakovina prsu tedy může být léčena biologickými léky.
Druhým faktorem, který omezuje použití biologik, je jejich cena. U mnoha chorob zůstávají tyto léky vyhrazeny jako léčba poslední volby 
u pacientů, u nichž konvenční léčba selhala, nebo nebyla tolerována. Probíhají ale diskuze o tom, že v některých případech může časné nasazení biologické léčby navzdory vyšším bezprostředním nákladům peníze v důsledku ušetřit. Jedná se přitom
o velmi komplexní problémy: je potřeba počítat nejen cenu léku, ale i ostatní přímé a nepřímé náklady, jako jsou hospitalizace, pracovní neschopnost nebo uniklá produktivita.

Na jaké diagnózy se užívá nejčastěji?
Biologická léčba je dnes už běžnou součástí léčby krevních nádorů, rakoviny prsu či tlustého střeva. Mimo onkologii je to pak především oblast tzv. autoimunitních chorob, kdy vlastní imunitní systém poškozuje organismus pacienta. Příkladem je třeba revmatoidní atritida či střevní záněty. Biologika se používají také v kožním lékařství, v léčbě astma, očních onemocnění, neurologii a dalších oborech. Dnes je těžké najít obor, který nebyl touto léčbou dotčen aspoň 
u některé diagnózy. Ve skutečnosti se rekombinantní biologicky vyráběná léčiva používají zcela běžně – dle definice mezi ně patří i lidský inzulín a jeho varianty, který je na trhu již 35 let.

Nyní se užívá většinou injekčně, ve vývoji je ale další řada preparátů. Jsou mezi nimi i jiné formy než injekční?
Biologické přípravky jsou z velké většiny proteiny, většinou protilátky. Jedná se 
o velké a složité molekuly, které při užití ústy podléhají trávení a nevstřebávají se ve své původní podobě. Snaha připravit tyto léky ve formě vhodné pro perorální podávání zatím zůstává v oblasti výzkumu, je ale velká pravděpodobnost, že v budoucnu se orálních biologik dočkáme. Je ale potřeba říct, že 
v případě podkožních injekcí není jejich aplikace pacientem o nic složitější, než je tomu u inzulínu, který si miliony diabetiků na celém světě aplikují samy. 

Autor: Michaela Koubová

30.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Postrach Vysočiny: Žena zničila desítky aut a zapálila volejbalové kabiny

Havlíčkův Brod – Bývalou řidičku kamionu a uklízečku Bohumilu Šustrovou ze Ždírce nad Doubravou poslal v úterý Okresní soud v Havlíčkově Brodě na devět měsíců do vězení, a to za podpálení kabin havlíčkobrodským sportovcům.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies