Po vzoru Japonska, Portugalska nebo Izraele a řady evropských metropolí, které se snaží snížit škodlivé exhalace ve svých ulicích, se i tuzemská města dočkají prvního většího projektu s elektromobily. Energetický gigant ČEZ, v rámci svého vizionářského záměru napumpovat desítky miliard do vědy a techniky, chce do roku 2012 pořídit Praze a Ostravě zhruba stovku elektromobilů. „Myslíme si, že je to budoucnost automobilismu. Je to také jeden z kroků, který může pomoci životnímu prostředí. Ten vůz samotný nemá žádné emise a je nehlučný,“ říká šéf společnosti Martin Roman.

„Pro nás je to samozřejmě příležitost, jak získat nové zákazníky. Navíc elektromobily se nabíjejí v noci, kdy je v současné době spotřeba elektřiny nízká,“ dodává jedním dechem.

Od poloviny příštího roku má desítku elektromobilů testovat pražský domov pro seniory Sue Ryder, poté ostravská a pražská radnice.

Nejdál jsou Japonci

„Města mohou elektromobily využívat v celé řadě případů. Mohou je používat školy nebo ústavy sociální péče,“ říká primátor města Prahy Pavel Bém. Podle něho se mohou elektromobily dočkat i mnoha výhod, a to konkrétně v metropoli. Například po zavedení mýtného by mohla mít ekologická auta výrazně levnější vjezd do centra.

Pro rozvoj elektromobilového průmyslu je ale klíčová síť dobíjecích stanic. I když se počítá s tím, že lidé budou většinou dobíjet svá auta doma v garáži, pro běžné užívání je nezbytné, aby bylo auto možné dobíjet i jinde. Obzvlášť když dojezd automobilů na elektřinu se zatím pohybuje okolo jednoho sta kilometrů.

V tomto ohledu je nejdál Japonsko. Po celé zemi jsou totiž stovky dobíjecích stanic, kde stačí jen na chvíli přibrzdit. „Po desetiminutovém nabíjení ujede většina elektromobilů asi 60 kilometrů,“ potvrzuje automobilka Nissan, která se na rychle rozvíjejícím odvětví sama podílí. Tamní vláda si totiž vytyčila plán, podle kterého by měla být do roku 2020 polovina všech prodávaných aut právě na elektrický pohon.

Ambiciózní záměry mají i v Británii. Tam chtějí, aby se jejich země stala v této oblasti nejsilnějším exportérem. Domácí odbyt by pak mělo povzbudit například to, že vláda slíbila na ekologickou dopravu dotaci 5000 liber.

„Využití elektromobilů už není sen. Za dva roky se jich bude podle odhadů ve Francii prodávat 15 procent a cena bude srovnatelná s klasickými auty,“ tvrdí pro změnu ředitel výroby elektromobilů Renault Thierry Koskas.

Půl milionu stanic

Pozadu nezůstává ani Izrael, který se snaží dostat ze závislosti na dovozu ropy. Aliance automobilek Renault a Nissan a společnosti Project Better Place chtějí dodávat v Izraeli cenově dostupné elektromobily již v roce 2011. Zároveň má po celé zemi vyrůst půl milionu dobíjecích míst.

Přestože řada evropských vlád stále podporuje výrobu biopaliv, podle odborníků patří v této části světa k nejperspektivnějším pohonům automobilů právě elektřina. U biopaliv se totiž stále objevuje řada negativních vlivů. Pěstování plodin pro jejich výrobu vede ke kácení deštných pralesů, vědci navíc varují, že používání biopaliv ohrožuje klima výrazně více než spalování nafty či benzinu. V Evropě se navíc při výrobě každého litru biopaliva stále spotřebuje téměř litr nafty.

To auto jede zcela bezhlučně

Redaktor Deníku si včera jízdu elektromobilem sám vyzkoušel: Zásadní rozdíl mezi klasickým autem a elektromobilem je poznat hned po nastartování. Motor na elektřinu není vůbec slyšet. Že jedete, se dá sluchově zaznamenat snad jen podle hučících pneumatik.

Lidé, kteří jsou zvyklí řadit podle zvuku motoru, s tím mohou mít ze začátku problémy. Ty mohou nováčci překonat díky automatické převodovce, kdy se jen šlape na plyn a brzdu.

I když jsem měl možnost elektromobil řídit jen pár minut, rozhodně překvapující pro mě byla akcelerace. Na plyn je třeba šlapat velmi citlivě. Vůz je vybaven i pětistupňovou manuální převodovkou. Podle odborníků, kteří s modelem mají více zkušeností, je rychlostí až příliš. Standardně se elektrický fiat rozjíždí na dvojku a maximálních rychlostí dosahuje na čtyřku.

Vysoká je zatím cena, která se pohybuje okolo 40 tisíc eur. Náklady na provoz jsou ale oproti běžnému vozu zhruba o 40 procent nižší.

Na půl cesty

Německý Opel Ampera patří k hybridům nové generace. Nejde o čistý elektromobil, elektřina vůz pohání na kratší vzdálenosti do 60 kilometrů, na delší cesty používá ještě benzinový motor. V Evropě se vůz dobíjený ze zásuvky začne prodávat v roce 2011.

Zatímco tradiční automobilky se k vývoji elektromobilů dostávají ztěžka, dravá americká firma Tesla Motors představila rodinný vůz na elektřinu. Její model S nabízí dojezd až 480 kilometrů. S americkou vládou vyvíjí infrastrukturu dobíjecích stanic, jež mají auto nabít za 5 až 8 minut.

Česko mohlo být špičkou

Česko mohlo být elektromobilovou velmocí už skoro před padesáti lety. V tehdejším Československu na přelomu 60. a 70. let vzniklo několik prototypů vozů poháněných výlučně elektřinou. První nesl název Ema 1. Projekt se ale nikdy dalšího rozvoje nedočkal, a to i přes zájem široké veřejnosti a možnou spolupráci se Sovětským svazem.

Druhým projektem Výzkumného ústavu elektrických strojů v Brně, jenž se elektromobily zabýval, byl rozvážkový městský vůz. Ani ten se ale nedočkal uvedení do praxe. Historie československých elektromobilů se také stala jedním z témat pořadu České televize Zašlapané projekty.


VUES (ČSSR, 1969-1972)


VUES (Výzkumný ústav elektrických strojů) byl založen v Brně v roce 1947 jako výzkumné a vývojové centrum podniků MEZ.

Kromě projektů elektrických strojů pro podniky MEZ ústav vyvíjel a dodával i speciální výrobky pro potřeby jiných průmyslových závodů a armády.

V letech 1969 až 1972 v ústavu postavili několik zkušebních elektromobilů.

Prvním projektem byl malý městský dvoumístný elektromobil EMA 1, druhým projektem se stal městský rozvážkový vůz EMA 2.

V roce 1994 se VUES Brno stal soukromou akciovou společností.

Renault, Mitsubishi… Škoda zatím ne

Dávno pryč jsou doby, kdy vozy na elektřinu působily svým omezeným dojezdem spíše komicky, než aby vzbuzovaly údiv. Elektromobily se stále častěji dostávají do výrobních programů světových automobilek. Vozy, které nepolykají hektolitry benzinu, ale místo toho se strkají do zástrčky, je třeba brát smrtelně vážně.

Příkladem, kam mohou konstruktéři vozů na elektřinu dojít, je americko-britsko-tchajwanská automobilka Tesla Motors se sídlem v Kalifornii. Její vozy jsou na hony vzdálené představě úsporných „miniautíček“. Třeba dvoumístný model Roadster dokáže uhánět rychlostí 210 kilometrů za hodinu a z nuly na sto zrychlí za čtyři sekundy.

Nedávno Tesla oznámila, že v roce 2011 hodlá prodávat sedmimístný hatchback s názvem Model S. Ten nabízí i mimořádné jízdní parametry, například dojezd na jedno nabití baterií až 480 kilometrů.

S elektromobily poslední dobou ale začínají počítat i další automobilky. Ty sice nechystají modely trhající sportovní rekordy, zato by měly být cenově dostupné i širší veřejnosti. Například Mitsubishi chystá model Mitsubishi iMieV. „V současnosti probíhá výroba pro Japonsko, koncem roku by se mohl vůz objevit i v Anglii,“ říká Kamil Šilhavý, marketingový ředitel české pobočky. Ve zbytku Evropy by se vůz mohl možná objevit napřesrok. Přesto již nyní probíhají jeho testy v několika zemích.

V roce 2011 se chystá do Evropy elektromobil uvést i Renault ve spolupráci s Nissanem. Jednat by se mělo o elektrickou verzi modelu Kangoo a verzi rodinného vozu. O rok později uvede na trh i další vozy. Elektromobily by přitom měly mít výkon mezi 50 až 100 kW, což zcela odpovídá výkonům dnes prodávaných aut s tradičním spalovacím motorem. „Na 80 procent cest podniknutých v Evropě autem je kratších než 60 kilometrů,“ říká Theirry Koskas, který má projekt na starosti. Baterie by tedy pro tyto cesty plně dostačovaly.

Do deseti let mají navíc elektromobily šanci dosáhnout až čtvrtinového podílu na prodaných vozech. Největší česká automobilka se zatím ekologickou cestou nevydává. „Škoda Auto tento druh alternativního pohonu nevyvíjí,“ prohlásil její mluvčí Jaroslav Černý. K zavedení tohoto pohonu by tedy musela využít vývoje koncernu Volkswagen, do kterého patří.

Elektromobil ze Škodovky

V letech 1994 až 1997 vyrobila česká Škoda Ejpovice, která s mladoboleslavskou automobilkou nemá nic špolečného, sto elektromobilů Beta.

Bude šrotovné na ekologický vůz až 60 tisíc?

Lidé, kteří si zakoupí elektromobil, mohou počítat se štědrou finanční podporou od státu. Při schvalování šrotovného ve sněmovně si totiž zelení vymohli, aby se při pořízení ekologického vozu a likvidaci starého vyplácel šrotovací příspěvek v dvojnásobné výši, tedy 60 tisíc korun. Podmínkou je, aby nový elektromobil, ale i hybrid nebo vůz na CNG nebyl dražší než 700 tisíc korun. Podpora elektromobilů a dalších k životnímu prostředí šetrných vozů by přitom měla být dlohoudobá. „Na rozdíl od klasického šrotovného, které bude časově omezené, budeme usilovat o to, aby byla podpora ekologických vozů trvalá,“ uvedl Petr Petržílek, stínový ministr životního prostředí za ČSSD.