Biopotraviny v ČR? Většina škodí ovzduší

Češi utrácejí za biopotraviny stále více. V roce 2007 to bylo 1,29 miliardy korun, což je o sedmdesát procent více než rok předtím. Ročně se tak v tuzemsku spotřebují desítky tisíc tun biopotravin. Bohužel však neroste jen spotřeba, ale rovněž podíl dovezených bioproduktů nad těmi českými. A dovoz je faktor, který škodí životnímu prostředí – čemuž chtějí právě biopotraviny zamezit.

V roce 2005 připutovalo ze zahraniční 54 procent bioproduktů a z domácí produkce pocházelo 46 procent. Loni už byl poměr mnohem vyšší. Ze zahraničí přivezli prodejci 62 tun biopotravin, českých bylo jen 38 tun. Paradoxně to ale znamená, že se spotřebou biopotravin stoupá produkce skleníkového plynu CO2. Lodní doprava jedné tuny zboží ze vzdálenosti 1000 kilometrů znamená uvolnění 15 kg oxidu uhličitého do ovzduší.

Doprava stejného množství na stejnou vzdálenost kamionem rovná se 100 kg CO2. Pro příklad, dovoz tuny bio hrušek z Argentiny znamená produkci 170 kg CO2 při cestě lodí a dalších 48 kg při dopravě kamionem z přístavu v Hamburku do Prahy. V Česku se každý rok nakoupí desítky tisíc tun biopotravin.

„Nesporně je to potíž, ale je těžké říct, kde je ta hranice. Považuji to za minus, ale rozhodně v tom nevidím důvod, abych kvůli tomu biopotraviny zavrhoval,“ vysvětluje programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.

Kde je podle něj problém? Česká republika sice má ideální podmínky pro pěstování mnohých biopotravin, přesto je ale plodiny, které by mohli klidně vyrábět čeští zemědělci, dováží. „Je to promeškaná příležitost pro jedno celé průmyslové odvětví,“ krčí rameny Vojtěch Kotecký.

Bio čočka z Číny

Další důvod pro import zboží: pro mnohé plodiny nejsou u nás optimální podmínky. To je i příklad bio čočky, která se dováží z Číny.

„Luštěniny se sice běžně v ČR pěstují, ale pouze pro další zemědělské zpracování, třeba jako krmivo pro hospodářská zvířata nebo v kvalitě, která neodpovídá normám biopotravin,“ tvrdí manažerka marketingu společnosti Pro-bio Renata Juřicová. Podobný problém vidí i u sušeného ovoce, ořechů nebo kukuřice.

Emise z dopravy navíc nepovažuje za nepřekonatelný problém.

„Uvědomujeme si, že kamionová doprava zatěžuje životní prostředí, proto se pro přepravu biopotravin většinou volí lodní doprava. Navíc má mezinárodní obchod i pozitivní dopad na rozvoj ekologického zemědělství a tím i na životní prostředí jako takové,“ vysvětluje Juřicová.

Loňský dovoz ekologických potravin narostl oproti roku 2006 o šest procent.