Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boj o léčbu protonem prohrávají pacienti

Praha /INFOGRAFIKA/ - Říká se, že když se dva perou, třetí se směje. Jenže 
v případě pražské protonové centrum versus pojišťovny je to přesně naopak – a tím třetím jsou, jak jinak, pacienti. Zatímco na sebe obě strany podávají žaloby, lidé s rakovinou, kteří si nákladnou léčbu nemohou zaplatit, mají smůlu. Protonové centrum tak sice léčí, ovšem až na výjimky cizince a samoplátce.

18.4.2013 8
SDÍLEJ:

Pražské centrum protonové terapie na Bulovce.Foto: DENÍK/Vladimír Šťastný

„Celkem jsme tu na pojišťovny měli tři pacienty – jednoho od pojišťovny ministerstva vnitra, jednoho od Vojenské zdravotní pojišťovny 
a jednu paní od VZP," shrnuje aktivitu pojišťoven mluvčí protonového centra Vladimír Šulc s tím, že právě VZP odmítá pacienty čekající na léčbu po celých blocích.

Odborníci se přitom shodují, že pro část pacientů má protonová terapie nezpochybnitelný přínos. Kde je tedy problém? Liší se v názoru na to, jak velká je ona část.

Miliarda ročně? Ani náhodou, říká VZP

Zakopaný pes je ale ještě někde jinde. Před sedmi lety totiž uzavřel nucený správce VZP Antonín Pečenka s protonovým centrem smlouvu, v níž slibuje terapii 1650 pacientům ročně, přičemž za jednoho by pojišťovna zaplatila kolem 600 tisíc korun. Celkem by tak centrum dostalo za léčbu kolem miliardy ročně po dobu 15 let. A právě to se současnému vedení VZP nezdá – smlouva je podle něj nevýhodná a nucený správce neměl právo ji uzavřít.

„Roční náklady, které dá VZP na ozařování zhruba 15 tisíc onkologických pacientů, činí 1,3 miliardy korun. Kdyby měla být naplněna smlouva 
s centrem, musel by buď stát dát víc peněz do zdravotnictví, nebo by pro 13 500 pacientů nezbyly na ozařování peníze," shrnuje mluvčí VZP Oldřich Tichý. Jenže i šéf pojišťovny Zdeněk Kabátek na začátku roku pro Deník řekl, že protonovou terapii bude VZP hradit řádově desítkám pacientů ročně. Zatím byl ale jen jeden…

Jak je to tedy s nemocnými, pro něž se protonová terapie hodí? Díky tomu, že je paprsek možné nasměrovat přesně do místa nádoru a nepoškodit okolní tkáně, je vhodná například pro rakovinu hlavy, slinivky břišní, prostaty, a hlavně pro nádory u dětí. Podle hlavního lékaře protonového centra Jiřího Kubeše jsou protony namístě zhruba u deseti procent onkologických pacientů. Těch je v Česku okolo 30 až 40 tisíc.

Šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček je ale jiného názoru. „V Česku jsou ročně řádově pouze desítky nemocných, kteří by měli užitek z protonové léčby. Obecně se dá říci, že tuto léčbu mohou dostávat i další nemocní, ale bez zásadního rozdílu 
v účincích této léčby a za zásadně vyšší cenu. Doposud jsme nemocné, kteří potřebovali protonovou léčbu, posílali do zahraničí, například do Mnichova, a pojišťovny tuto léčbu hradily," upozorňuje Jiří Vorlíček.

O tom, že budou pacienti 
i nadále posíláni do Mnichova, uvažuje VZP – léčba je tam údajně levnější než v Praze. To je ovšem trochu paradoxní. Současný ředitel pražského centra Manfred Herbst totiž stál osm let právě v čele mnichovského zařízení.

„Inspirovali jsme se světovou technologií a přinesli to nejlepší do Česka, takže tu vyrostlo vůbec nejmodernější 
a nejlépe vybavené centrum na světě. Umíme léčit nádory, 
u nichž to dosud nebylo možné, například slinivku břišní či některé tumory plic," řekl Herbst před časem Deníku.

Než se kluci domluví…

A výsledek? Místo alespoň těch slibovaných desítek pacientů na pojišťovnu mají lidé s rakovinou smůlu. Mnohým už došla trpělivost a snaží se protonové centrum všemožně podpořit. Sdružení Hlas pro život proto sepsalo petici, kterou podepsalo již téměř 110 tisíc lidí. A podpora je vidět i na Facebooku – tady má protonové centrum přes 11 tisíc příznivců.

„Zajímalo by mě, jestli při těch dohadech vůbec někoho zajímají pacienti – že jim běží čas, a než se kluci domluví, bude pro mnohé pozdě. Přeju si, abych se dožila toho, že budu moci podstoupit v protonovém centru léčbu tumoru a nedopadnu jako kamarádka, které bylo minulý týden sděleno z protonového centra, že už není šance na léčbu, protože je pro ni pozdě," shrnuje situaci na facebookovém profilu centra jedna z přispěvatelek.

Jak se léčí ozařováním.

Autor: Michaela Koubová

18.4.2013 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:
Border teriér Bart žije. Po 16 dnech se mu podařilo dostat z nory.
6 9

Pes Bart, který se po 16 dnech osvobodil z nory, se zřejmě živil liškou

Takhle vypadalo Husovo náměstí v Rakovníku jen pár minut poté, co z nebe začaly padat první kapky.
AKTUALIZOVÁNO
22

Část Čech zasáhly silné bouřky. Náměstí v Rakovníku bylo pod vodou

Přiznání politiků v Plzeňském kraji: slušné příjmy, hodně úvěrů, málo investic

Dědictví, nový bazén či koupě rodinného domu. A také přivýdělek ve výši 150 tisíc korun měsíčně. Politici podávali majetková přiznání za rok 2016. Větší investice v nich ale nenajdete. 

Zvířecí reality show. Brněnská zoo spustila online přenos ze lví ubikace

Brněnská zoologická zahrada nabízí novou zvířecí online show. Díky kamerám mohou lidé nahlédnout do soukromí lvího páru.

Internetový obchod s drogami dostal zásah. Úřady zrušily nelegální tržiště

Zboží prapodivného a nebezpečného původu z e-shopu? Potřebujete prodat drogu nebo kradený software? Na to jsou "dark weby". Celosvětový zásah proti prodeji nelegálního zboží zrušil v rozmězí června až července dva servery, kde se dalo takové zboží pořídit. Skončily dva největší světové e-shopy AlphaBay a Hansa.

Země zaslíbená pro imigranty: Švýcarsko je třetí na světě

Americký deník US News & World Report se pokusil sestavit žebříček zemí, které jsou k imigrantům nejpřívětivější. Stanovil si čtyři kategorie: ekonomická stabilita, dobrý pracovní trh, příjmová nerovnost a pocit, že tohle je „místo, kde bych chtěl žít“.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení