VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mrazy do čtyř stupňů většině rostlin nevadí, říká botanik

Praha /INFOGRAFIKA/ - Před zimou neutíkají jen lidé, ale také rostliny. Na to upozorňuje botanik Jiří Žlebčík, který poradil, jaké práce můžete nechat až na jaro nebo jak se přes zimu starat o pokojové květiny.

9.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Co nejdůležitějšího je třeba na zahradě provést před zimou?
Každá skupina rostlin potřebuje zazimovat trochu jinak. Třeba k růžím nebo trvalkám by se měla přihrnout půda, protože jinak by kořeny těchto rostlin, které nejsou dostatečně mrazuvzdorné, snadno namrzly. Je důležité, aby promrznutí nebylo příliš velké. Dále je potřeba těsně před mrazy provést zálivku, to se týká hlavně stálozelených rostlin, které neustále, i přes zimu, spotřebovávají vodu. Kdyby jim voda došla, tak by uschnuly. Proto těsně před tím, než začne mrznout, je vhodné je zalít. Další důležitou věcí je podzimní úklid, tedy zastřihnutí růží a keřů a odstranění prakticky celé nadzemní částí trvalek. To se týká například pivoněk. Zazimovává se také kompost, aby přes zimu lépe uzrával. Některé rostliny se na zimu přihnojují.

Jak by se mělo hnojit?
Na podzim se dělá zásobní hnojení. Nesmí se hnojit dusíkem, ale draslíkem, případně fosforem. Je to kvůli vyzrávání pletiv.

Podzim ale neznamená jen přípravu zahrady na zimní spánek. Co vše můžeme ještě před zimou stihnout?
Dělají se výsadby různých rostlin, ovocných stromů nebo trvalek. Vysadit vlastně můžeme téměř všechno, kromě vysloveně teplomilných rostlin, které se vysazují až na jaře. Zasévají se cibuloviny jako tulipány, narcisy, hyacinty, krokusy, modřence nebo okrasné česneky. Totéž platí o kuchyňském česneku nebo o cibuli šalotce. Zahrádkář by je měl vysadit ještě, než začne mrznout.

Dá se zazimovávat ještě na začátku listopadu?
Mnohé věci, třeba přihrnování půdy nebo kladení chvojí jako ochrany, se dělají těsně před většími mrazy. Mrazy do minus 4 stupňů nejsou pro většinu rostlin podstatné. To horší pro ně teprve přijde, takže času i my máme ještě dost. Práce s půdou nebo sázení cibulovin je naopak potřeba udělat včas, protože poté je půda buď rozbahněná, nebo tuhá a špatně se rýčem do země dostává.

Co by se stalo, kdyby člověk zahradu nezazimoval?
Kdyby zahrádkář neprovedl žádnou ochranu proti mrazu, tak je možnost, především v případě kruté zimy a holomrazů, že by rostliny zkrátka zmrzly. To se může samozřejmě stát i tak, protože naše zimy nejsou pro většinu rostlin vůbec příjemné. Bez zazimování by se ale procento umrzlých rostlin o hodně zvýšilo. Nevadí tolik, pokud se neprovedou úklidové práce, ty se dají dělat i na jaře. Ovocné stromy nebo vinnou révu ani na podzim neřežeme, to až v předjaří.

Musí se na zimu nějak připravit i pokojové rostliny?
Už touto dobou by se měly všechny květiny stáhnout z venkovních ploch. Týká se to oleandrů, palem, citrusů, pelargonií nebo kamélií. Některé květiny ale nepřezimovávají, třeba letničky jako petúnie. Hlíznatým rostlinám se zase musí hlínou schovat hlíza. Před zimou tedy neutíkají jen lidé, ale také rostliny. Je nutné jim na zimu najít teplejší místo, které jim pokud možno bude vyhovovat i světelně. To je přes zimu nejhorší, světla je málo, navíc míváme malá okna zakrytá záclonami nebo jsou situovaná na nepříliš vhodnou stranu. Každý centimetr od okna dál znamená ztrátu světla. Problém také je, že rostliny v pokoji dostávají světlo pouze z jedné strany, je tedy nutné s nimi čas od času opatrně otáčet. Naopak se ale nesmí otáčet květinami, které mají poupata. To se týká například vánočních kaktusů. Takový zásah by totiž poupě nevydrželo. Pozor se musí dát na škůdce, než si květiny přenesu do bytu, škůdci by se měli vyhubit. V bytě z hygienických důvodů nelze používat chemické přípravky.

Základní věcí, co se dělá na podzim, je hrabání listí. Proč by nemělo zůstat na trávě?
Protože by trávník pod listím vyhníval. U jiných ploch není hrabání listí bezprostředně nutné. Třeba na místě, kde jsou jarní květiny, třeba sasanky. Listí jim totiž poskytuje ochranu a mělo by se odstranit až ve chvíli, kdy rostlinky začnou rašit. Samy by ho neprorazily nebo by byly pokřivené. Pokud listí někde shromažďuji, nemůžu ho nechat na hromadě, jinak by ho vítr rychle rozfoukal zpátky na trávník a záhony. Proto je dobré prohazovat ho zemitou půdou.

Další pravidlo: po rytí by se půda neměla uhrabávat. Proč?
Půdu je potřeba na podzim do co největší hloubky otočit. Není vhodné hroudy rozmělňovat. Zaprvé je to zbytečná práce, protože mráz to později udělá za nás. Navíc nám hroudy na jaře prozradí, kdy můžeme začít vysévat první zeleninu. Petržel, hrášek, ředkvičky se začínaly vysévat koncem února, teď už to bývá začátkem března. Přesnou dobu poznáte právě díky hroudám v hlíně. Když začnou vršky osychat, vezměte motyku, překopněte záhon a pusťte se do zasévání.

Zazimování

Autor: Redakce

9.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies