Brady je strýc ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL). Ten tvrdí, že mu Zeman řekl, že Brady bude vyznamenán, pokud se ministr nesetká s dalajlamou. Hrad to popírá.

Hned na letišti Brady spolu se ženou Terezou odvyprávěli, co se v posledních dnech odehrálo. Telefonát z Hradu se uskutečnil 12. října a informace o vyznamenání zazněla jasně. „Dostali jsme detaily, kolik lidí si na ceremonii může pozvat, kdy začne, jak to bude probíhat," řekla Bradyová. Šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta se ptala, zda přijde ještě nějaká informace písemně. Odpověděl prý, že nikoli. Detaily, které potřebují, se měli dozvědět dnes.

O neudělení ocenění je nikdo dosud oficiálně neinformoval, dozvěděli se to z novin. Brady zároveň tvrdí, že věděl o tlaku na Hermana, aby se nesetkával s tibetským duchovním. „Pro nás je Česká republika, kromě toho, že je to pro nás domov, demokratická země. A proto jsme si nedovedli představit, že něco takového by se mohlo v demokratické zemi stát," uvedla Bradyová. Zopakovala manželova slova z minulosti, že kdykoli se děje něco špatného a lidé mlčí a myslí si, že se jich to netýká, tak vždy z toho vznikne ještě mnohem větší zlo, což se v minulosti stalo opakovaně.

Forejt nerezignuje

Forejt v pátek řekl, že nikomu udělení vyznamenání neoznamoval. V uplynulých dvou třech měsících podle svých slov pouze zjišťoval od nominovaných lidí podrobnosti, například o jejich zdravotním stavu a zda se mohou zúčastnit.

O tom, že Brady nedostane vyznamenání, napsal Hermanovi ve čtvrtek Forejt SMS zprávou: „Chtěl bych Vás informovat, že diskutovaný návrh na udělení/ propůjčení státního vyznamenání byl pro letošní rok odložen. Jindřich Forejt." Ten má kromě této kauzy i další problém – zodpovídal totiž za organizaci cesty hlavy státu na pohřeb slovenského exprezidenta Michala Kováče. Delegace do Bratislavy dorazila se zpožděním, což byla vina Zemanova protokolu, jak v sobotu přiznal mluvčí Jiří Ovčáček. „Ředitel Jindřich Forejt vystoupí v úterý na mé tiskové konferenci a odpoví na všechny dotazy" sdělil Ovčáček Deníku s tím, že nemůže potvrdit informaci o údajné Forejtově rezignaci.

Brady připustil, že se v pátek možná zúčastní setkání na Staroměstském náměstí, které chtějí uspořádat na oslavu 28. října někteří politici kvůli chování Pražského hradu. Na akci spolupořádanou místopředsedou sněmovny Petrem Gazdíkem (STAN) by měli přijít ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), Petr Pithart či kandidát na prezidenta Michal Horáček. Podle předsedy ODS Petra Fialy na Hrad nedorazí ani většina zákonodárců ODS, naopak šéf TOP 09 Miroslav Kalousek na Hrad půjde, svátek podle něj nepatří Zemanovi či Hradu a veřejní činitelé by ho měli slavit.

Metál pro Hůlku

Zeman údajně ocení 31 lidí, žádostí přijal 586. Podle vyjádření zpěváka Daniela Hůlky na Frekvenci 1 dostane státní vyznamenání i on. Patří mezi prezidentovy podporovatele a v minulosti byl i neúspěšným lídrem SPO Zemanovců na Královéhradecku. 

Co také zaznělo
„8. září odpoledne na slovenském velvyslanectví při rozhovoru pan prezident řekl, že moji nominaci schválil, ale pokud se setkám s dalajlamou, že ji zruší. Takto mi to přímo řekl. Byli u toho dva ministři naší vlády, jeden velvyslanec a myslím že ještě obsluhující personál," řekl ministr Daniel Herman.„Prezident by se měl zachovat jako státník a vyznamenání panu Bradymu udělit. Cokoliv jiného povede k tomu, že z letošního 28. října bude festival hradní malosti a také typické české rozhádanosti. Trucpodniky na Staromáku nic neřeší. Tady jde o důstojnost našeho hlavního státního svátku a soudržnost celé české společnosti. Státní symboly by nás měly spojovat," uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Seznam vyznamenaných, ve kterém Brady nebyl, dostal k podpisu ve středu. Herman se s dalajlamou sešel v úterý.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že Bradyho jméno nikdy nebylo na seznamu vyznamenaných. Prezident seznam podepsal po návratu z Polska, kde jednal předminulý týden s hlavami zemí V4.

Pohledem Michala Klímy: Jiří Brady

Až do nacistické okupace Jiří s Hanou svůj židovský původ nijak nevnímali. Přátelili se s dětmi z Nového Města na Moravě, kde žili, chodili do stejné školy jako jejich vrstevníci, slavili stejné svátky. Pak však jejich rodiče poslali do koncentračního tábora. O několik měsíců později musely do transportu i obě děti. Starší Jiří si tehdy všiml sousedů, kteří za okny mlčky sledovali, jak se sestrou odcházejí. Tehdy ho napadlo, že jestli přežije, nechce nikdy zůstat lhostejný k nouzi druhých.
Jiřího rodiče i jeho malou sestru nacisté zavraždili. Jiří přežil. V terezínském ghettu se stal pomocníkem instalatéra. Tahle profese mu zachránila život i v Osvětimi. Po válce když nacistickou totalitu vystřídala komunistická, emigroval a začal nový život v Kanadě. S jiným instalatérem, který přežil Osvětim, založil instalatérskou firmu, která se postupně stala obrovskou prosperující společností, která zajišťovala vodovodní rozvody v největších stavbách v provincii Ontario. Stal se úspěšným podnikatelem, založil rodinu, měl plný nárok si po strašných zážitcích z mládí užívat zaslouženého důchodu. Do toho však v jeho rodné zemi padla komunistická totalita. Jiří, věren svému předsevzetí, hledal, jak by mohl pomoci mladé demokracii.
Kanadská vláda mě jako ředitele prvních svobodných novin po pádu komunismu pozvala na návštěvu největších kanadských vydavatelství. Součástí cesty bylo i setkání s krajany. Tak jsem se potkal s Jiřím Bradym. Přišel za mnou a ptal se, co potřebujeme. Řekl jsem, že Lidové noviny nemají žádné technologické vybavení. „Uspořádáme sbírku," odpověděl bez zaváhání. V té době se v redakci střídaly návštěvy světových politiků, představitelů bohatých nadací, přijížděli známí filantropové. Všichni slibovali, ale výsledkem bylo s bídou několik stolních počítačů s tiskárnami. Dobrý dar pro samizdat, ale pro regulérní deník nic zásadního. Bral jsem tedy zájem neznámého Čechokanaďana spíš jen jako zdvořilost. Za půl roku ale přišel dopis, abych přijel do Kanady na dobročinný večer ve prospěch Lidových novin. K svému překvapení jsem se dozvěděl, že v Torontu byla založena společnost Kanadští přátelé Lidových novin, která si předsevzala vybrat sto tisíc dolarů na pomoc Lidovým novinám. Členy společnosti byli krajané, ale hybnou silou byl Jiří Brady. Dobročinný večer byl jen završením mnohaměsíčního úsilí, které vedlo k předání slíbené částky. Byla to největší pomoc, kterou Lidové noviny získaly. Bradyho kolegové mi prozradili to, co mi Jiří sám nikdy neřekl, že velká část této částky byla jeho soukromým příspěvkem.
Takový je Jiří Brady, který 28. října nedostane od prezidenta Miloše Zemana žádné vyznamenání.

Michal Klíma – předseda Nadačního fondu obětem holocaustu a generální ředitel VLTAVA LABE MEDIA

Čtěte také:

Msta za dalajlamu? Hermanův strýc přijde o vyznamenání

Sobotka obdržel a podepsal seznam vyznamenaných ve středu

Zeman by měl podle Sobotky Bradyho vyznamenat

Babiš: Zeman popřel souvislost neudělení vyznamenání s dalajlamou

Šéfové Parlamentu: Nátlak přes vyznamenání je nepřijatelný