VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyhnanci chtějí zpět od státu své peníze

BRDY - Někteří obyvatelé zaniklých vesnic ve Vojenském újezdu Brdy, kteří se museli vystěhovat kvůli budování střelnice, si chtějí stěžovat k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku.

18.9.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Asi dvacítka rodáků ze zaniklých obcí ve Vojenském újezdu Brdy chce podat stížnost k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku. Původní obyvatelé zaniklých vesnic ve středních Brdech, kteří museli ve 40. a poté v další vlně v 50. letech minulého století opustit své domovy kvůli rozšiřování střelnice, říkají, že je tehdejší režim při odškodňování podvedl. Mnozí z nich se prý marně domáhají odškodnění už od roku 1992. Podali stížnost k Ústavnímu soudu – a nepochodili.
O víkendu se někteří z nich vypravili do Brd na místa, kde prožili část života, než museli své domovy opustit. Rodáci založili občanské sdružení Svaz vyhnanců z Brd a domnívají se, že kvůli možnému umístění radaru na kótě Břízkovec poblíž obce Míšov se do svého rodiště podívali uplynulou sobotu naposledy.

Někteří rodáci z Brd nebo jejich potomci si chtějí stěžovat až ve Štrasburku


Víc než sluncem zalité padrťské rybníky v nitru Vojenského újezdu Brdy se v sobotu odpoledne leskly slzy v očích mnoha rodáků z vystěhovaných vsí Padrť, Kolvín a Přední a Zadní Záběhlá. Tragédie rodin, které nejdříve z jejich domovů vyhnali roku 1941 němečtí okupanti, se opakovala vystěhováním v letech 1952 až 1953.
Vesničky, z nichž včetně dalších dvou obcí – Velcí a Hrachoviště komunistická moc po rozsáhlém sociologickém průzkumu vystěhovala podle sborníku Minulostí Berounska celkem 271 rodin, dnes připomínají jen zbytky ovocných sadů.
Stovka lidí, kteří se do Brd vypravili auty a autobusem, stojí na poslední ze zarostlých planin. Vladimíru Podzimkovi, rodákovi ze Zadní Záběhlé, ale běží před očima zcela jiný film. „Tam byl rybníček a kovárna a tady byla náves, koloniál, hospoda, tam hasičská zbrojnice a pumpa. Obec měla i kapli a zvoničku. Od roku 1926 jsme měli dokonce nádhernou školu,“ vzpomíná a ukazuje, kde žil Majer, Čejka, Pelc, Kuník, co dělal starostu, Pergl, Zeman, Vojáček a další rodiny.
Někteří odvážlivci se vydávají hledat místa, kde stála hned v 50. letech zbořená stavení. „Musíme chodit ve skupinkách. Jedinými pozůstatky domů jsou studny, a to nemusí být bezpečné,“ míní Zdeňka Harnochová. Řada rodáků, kteří se sdružili do Svazu vyhnanců z Brd, cítí dosud křivdu. Kvůli vyrovnání majetků podle vůle tehdejšího režimu si dnes chce až dvacet z nich stěžovat ve Štrasburku. „Podal jsem ústavní stížnost na rozsudky soudu v Příbrami,“ říká předseda svazu Jaromír Pour. V sobotu se proto rodáci také dohadovali o tom, kdo se připojí ke stížnosti k Evropskému soudnímu dvoru. „Vystěhovaným bylo ještě ministrem Baudyšem slibováno, že se mohou vrátit,“ ukazuje dokumenty z počátku 90. let Miloslav Čejka, který skončil v Hrádku u Rokycan.
Rodáky trápí i případný radar na Břízkovci. „Zase nám, stejně jako v padesátých letech, vláda říká, že bychom měli položit oběť na oltář vlasti. To musíme zase my? Vždyť podle dopisu z roku 1995 podepsaném vrchním ředitelem kabinetu ministerstva obrany Jaroslavem Koutským vláda navrhovala uvolnit prostory bývalých obcí z vojenského újezdu Brdy,“ předkládá Čejka dopis, který zmiňuje Koncepci rozvoje a využívání Brd do roku 2015.
Vesnice dávno zmizely z map, po digitalizaci jsou na katastru vymazány podle Poura i nenavrácené pozemky.
„Když naši představitelé uvedli, že ti, kdo nesouhlasí s radarem, by měli být vyšetřováni podle zákona na ochranu republiky, zamrazilo mě. Padesátá léta jsou ještě mezi námi – kdo má jiný názor než strana a vláda, půjde do šatlavy,“ zlobí se starý pán.
Co je to "Svaz vyhnanců z Brd"?
Svaz je občanské sdružení hájící zájmy bývalých obyvatel násilně zaniklých obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín. Tyto obce byly vysídleny během 2. světové války (1941), po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali (vysídlili čerstvě navrátilé obyvatele a jejich domy zbořili).
Zaniklé obce:
Padrť: Byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.
Kolvín: Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Přední a Zadní Záběhlá: Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
Přehled neférovostí státu:
1. Občanům nebyly propláceny válečné škody
2. V roce 1952 se nemovitosti oceňovaly podle cen z roku 1939 bez ohledu na vrcholící inflaci
3. Nemovitosti se oceňovaly podle "třídního původu" majitele
4. Byl vydán cenový strop na oceňované nemovitosti
5. Díky měnové reformě v roce 1953 se peníze za nemovitost znehodnotily
6. Od státního příspěvku byly odečteny úspory majitele nemovitosti
Pozn.: Státní příspěvek byla ve skutečnosti náhrada za nemovitost ve staré měně přepočten v kurzu 5:1. Tím se náhrada stala 1/5 obecných cen z roku 1939.
18.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies