VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vyhnanci chtějí zpět od státu své peníze

BRDY - Někteří obyvatelé zaniklých vesnic ve Vojenském újezdu Brdy, kteří se museli vystěhovat kvůli budování střelnice, si chtějí stěžovat k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku.

18.9.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Asi dvacítka rodáků ze zaniklých obcí ve Vojenském újezdu Brdy chce podat stížnost k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku. Původní obyvatelé zaniklých vesnic ve středních Brdech, kteří museli ve 40. a poté v další vlně v 50. letech minulého století opustit své domovy kvůli rozšiřování střelnice, říkají, že je tehdejší režim při odškodňování podvedl. Mnozí z nich se prý marně domáhají odškodnění už od roku 1992. Podali stížnost k Ústavnímu soudu – a nepochodili.
O víkendu se někteří z nich vypravili do Brd na místa, kde prožili část života, než museli své domovy opustit. Rodáci založili občanské sdružení Svaz vyhnanců z Brd a domnívají se, že kvůli možnému umístění radaru na kótě Břízkovec poblíž obce Míšov se do svého rodiště podívali uplynulou sobotu naposledy.

Někteří rodáci z Brd nebo jejich potomci si chtějí stěžovat až ve Štrasburku


Víc než sluncem zalité padrťské rybníky v nitru Vojenského újezdu Brdy se v sobotu odpoledne leskly slzy v očích mnoha rodáků z vystěhovaných vsí Padrť, Kolvín a Přední a Zadní Záběhlá. Tragédie rodin, které nejdříve z jejich domovů vyhnali roku 1941 němečtí okupanti, se opakovala vystěhováním v letech 1952 až 1953.
Vesničky, z nichž včetně dalších dvou obcí – Velcí a Hrachoviště komunistická moc po rozsáhlém sociologickém průzkumu vystěhovala podle sborníku Minulostí Berounska celkem 271 rodin, dnes připomínají jen zbytky ovocných sadů.
Stovka lidí, kteří se do Brd vypravili auty a autobusem, stojí na poslední ze zarostlých planin. Vladimíru Podzimkovi, rodákovi ze Zadní Záběhlé, ale běží před očima zcela jiný film. „Tam byl rybníček a kovárna a tady byla náves, koloniál, hospoda, tam hasičská zbrojnice a pumpa. Obec měla i kapli a zvoničku. Od roku 1926 jsme měli dokonce nádhernou školu,“ vzpomíná a ukazuje, kde žil Majer, Čejka, Pelc, Kuník, co dělal starostu, Pergl, Zeman, Vojáček a další rodiny.
Někteří odvážlivci se vydávají hledat místa, kde stála hned v 50. letech zbořená stavení. „Musíme chodit ve skupinkách. Jedinými pozůstatky domů jsou studny, a to nemusí být bezpečné,“ míní Zdeňka Harnochová. Řada rodáků, kteří se sdružili do Svazu vyhnanců z Brd, cítí dosud křivdu. Kvůli vyrovnání majetků podle vůle tehdejšího režimu si dnes chce až dvacet z nich stěžovat ve Štrasburku. „Podal jsem ústavní stížnost na rozsudky soudu v Příbrami,“ říká předseda svazu Jaromír Pour. V sobotu se proto rodáci také dohadovali o tom, kdo se připojí ke stížnosti k Evropskému soudnímu dvoru. „Vystěhovaným bylo ještě ministrem Baudyšem slibováno, že se mohou vrátit,“ ukazuje dokumenty z počátku 90. let Miloslav Čejka, který skončil v Hrádku u Rokycan.
Rodáky trápí i případný radar na Břízkovci. „Zase nám, stejně jako v padesátých letech, vláda říká, že bychom měli položit oběť na oltář vlasti. To musíme zase my? Vždyť podle dopisu z roku 1995 podepsaném vrchním ředitelem kabinetu ministerstva obrany Jaroslavem Koutským vláda navrhovala uvolnit prostory bývalých obcí z vojenského újezdu Brdy,“ předkládá Čejka dopis, který zmiňuje Koncepci rozvoje a využívání Brd do roku 2015.
Vesnice dávno zmizely z map, po digitalizaci jsou na katastru vymazány podle Poura i nenavrácené pozemky.
„Když naši představitelé uvedli, že ti, kdo nesouhlasí s radarem, by měli být vyšetřováni podle zákona na ochranu republiky, zamrazilo mě. Padesátá léta jsou ještě mezi námi – kdo má jiný názor než strana a vláda, půjde do šatlavy,“ zlobí se starý pán.
Co je to "Svaz vyhnanců z Brd"?
Svaz je občanské sdružení hájící zájmy bývalých obyvatel násilně zaniklých obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín. Tyto obce byly vysídleny během 2. světové války (1941), po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali (vysídlili čerstvě navrátilé obyvatele a jejich domy zbořili).
Zaniklé obce:
Padrť: Byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.
Kolvín: Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Přední a Zadní Záběhlá: Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
Přehled neférovostí státu:
1. Občanům nebyly propláceny válečné škody
2. V roce 1952 se nemovitosti oceňovaly podle cen z roku 1939 bez ohledu na vrcholící inflaci
3. Nemovitosti se oceňovaly podle "třídního původu" majitele
4. Byl vydán cenový strop na oceňované nemovitosti
5. Díky měnové reformě v roce 1953 se peníze za nemovitost znehodnotily
6. Od státního příspěvku byly odečteny úspory majitele nemovitosti
Pozn.: Státní příspěvek byla ve skutečnosti náhrada za nemovitost ve staré měně přepočten v kurzu 5:1. Tím se náhrada stala 1/5 obecných cen z roku 1939.
18.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies