VYBERTE SI REGION

Vyhnanci chtějí zpět od státu své peníze

BRDY - Někteří obyvatelé zaniklých vesnic ve Vojenském újezdu Brdy, kteří se museli vystěhovat kvůli budování střelnice, si chtějí stěžovat k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku.

18.9.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Asi dvacítka rodáků ze zaniklých obcí ve Vojenském újezdu Brdy chce podat stížnost k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku. Původní obyvatelé zaniklých vesnic ve středních Brdech, kteří museli ve 40. a poté v další vlně v 50. letech minulého století opustit své domovy kvůli rozšiřování střelnice, říkají, že je tehdejší režim při odškodňování podvedl. Mnozí z nich se prý marně domáhají odškodnění už od roku 1992. Podali stížnost k Ústavnímu soudu – a nepochodili.
O víkendu se někteří z nich vypravili do Brd na místa, kde prožili část života, než museli své domovy opustit. Rodáci založili občanské sdružení Svaz vyhnanců z Brd a domnívají se, že kvůli možnému umístění radaru na kótě Břízkovec poblíž obce Míšov se do svého rodiště podívali uplynulou sobotu naposledy.

Někteří rodáci z Brd nebo jejich potomci si chtějí stěžovat až ve Štrasburku


Víc než sluncem zalité padrťské rybníky v nitru Vojenského újezdu Brdy se v sobotu odpoledne leskly slzy v očích mnoha rodáků z vystěhovaných vsí Padrť, Kolvín a Přední a Zadní Záběhlá. Tragédie rodin, které nejdříve z jejich domovů vyhnali roku 1941 němečtí okupanti, se opakovala vystěhováním v letech 1952 až 1953.
Vesničky, z nichž včetně dalších dvou obcí – Velcí a Hrachoviště komunistická moc po rozsáhlém sociologickém průzkumu vystěhovala podle sborníku Minulostí Berounska celkem 271 rodin, dnes připomínají jen zbytky ovocných sadů.
Stovka lidí, kteří se do Brd vypravili auty a autobusem, stojí na poslední ze zarostlých planin. Vladimíru Podzimkovi, rodákovi ze Zadní Záběhlé, ale běží před očima zcela jiný film. „Tam byl rybníček a kovárna a tady byla náves, koloniál, hospoda, tam hasičská zbrojnice a pumpa. Obec měla i kapli a zvoničku. Od roku 1926 jsme měli dokonce nádhernou školu,“ vzpomíná a ukazuje, kde žil Majer, Čejka, Pelc, Kuník, co dělal starostu, Pergl, Zeman, Vojáček a další rodiny.
Někteří odvážlivci se vydávají hledat místa, kde stála hned v 50. letech zbořená stavení. „Musíme chodit ve skupinkách. Jedinými pozůstatky domů jsou studny, a to nemusí být bezpečné,“ míní Zdeňka Harnochová. Řada rodáků, kteří se sdružili do Svazu vyhnanců z Brd, cítí dosud křivdu. Kvůli vyrovnání majetků podle vůle tehdejšího režimu si dnes chce až dvacet z nich stěžovat ve Štrasburku. „Podal jsem ústavní stížnost na rozsudky soudu v Příbrami,“ říká předseda svazu Jaromír Pour. V sobotu se proto rodáci také dohadovali o tom, kdo se připojí ke stížnosti k Evropskému soudnímu dvoru. „Vystěhovaným bylo ještě ministrem Baudyšem slibováno, že se mohou vrátit,“ ukazuje dokumenty z počátku 90. let Miloslav Čejka, který skončil v Hrádku u Rokycan.
Rodáky trápí i případný radar na Břízkovci. „Zase nám, stejně jako v padesátých letech, vláda říká, že bychom měli položit oběť na oltář vlasti. To musíme zase my? Vždyť podle dopisu z roku 1995 podepsaném vrchním ředitelem kabinetu ministerstva obrany Jaroslavem Koutským vláda navrhovala uvolnit prostory bývalých obcí z vojenského újezdu Brdy,“ předkládá Čejka dopis, který zmiňuje Koncepci rozvoje a využívání Brd do roku 2015.
Vesnice dávno zmizely z map, po digitalizaci jsou na katastru vymazány podle Poura i nenavrácené pozemky.
„Když naši představitelé uvedli, že ti, kdo nesouhlasí s radarem, by měli být vyšetřováni podle zákona na ochranu republiky, zamrazilo mě. Padesátá léta jsou ještě mezi námi – kdo má jiný názor než strana a vláda, půjde do šatlavy,“ zlobí se starý pán.
Co je to "Svaz vyhnanců z Brd"?
Svaz je občanské sdružení hájící zájmy bývalých obyvatel násilně zaniklých obcí Padrť, Záběhlá a Kolvín. Tyto obce byly vysídleny během 2. světové války (1941), po skončení války se obyvatelstvo vrátilo. V roce 1952 komunisté pak vesnice úplně zlikvidovali (vysídlili čerstvě navrátilé obyvatele a jejich domy zbořili).
Zaniklé obce:
Padrť: Byla založena v roce 1565. Důvodem založení bylo železářství - dvě vysoké pece, čtyři hutě a pět hamrů. V roce 1896 měla obec 529 obyvatel, v roce 1952 už jenom 145.
Kolvín: Obec Kolvín byla založena ve 14. století jako obec zemědělská. V roce 1921 měla obec 396 obyvatel, v roce 1952 jen 128.
Přední a Zadní Záběhlá: Obec Záběhlá byla založena v roce 1730, šlo o poslední kolonizaci v Čechách. Hlavním důvodem založení obce bylo posílit pracovní sílu do okolních lesů. V roce 1939 měla obec 447 obyvatel, v roce 1952 jen 216.
Přehled neférovostí státu:
1. Občanům nebyly propláceny válečné škody
2. V roce 1952 se nemovitosti oceňovaly podle cen z roku 1939 bez ohledu na vrcholící inflaci
3. Nemovitosti se oceňovaly podle "třídního původu" majitele
4. Byl vydán cenový strop na oceňované nemovitosti
5. Díky měnové reformě v roce 1953 se peníze za nemovitost znehodnotily
6. Od státního příspěvku byly odečteny úspory majitele nemovitosti
Pozn.: Státní příspěvek byla ve skutečnosti náhrada za nemovitost ve staré měně přepočten v kurzu 5:1. Tím se náhrada stala 1/5 obecných cen z roku 1939.
18.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies