VYBERTE SI REGION

Lihový boss Březina se odvolal proti trestu za ukrývání zbraní

Zlín – Radek Březina se odvolal proti dvouletému trestu, který mu zlínský okresní soud uložil v dubnu za ukrývání zbraní v jedné z budov bývalého areálu Svitu ve Zlíně. Řekl to dnes předseda senátu Dušan Beránek. Březina je údajně šéfem lihové mafie, která stát zřejmě připravila o 6,7 miliardy korun. Za nedovolené ozbrojování, kterým se nyní bude zabývat zlínský krajský soud, mu hrozilo až pět let vězení.

18.5.2015 2
SDÍLEJ:

Radek BřezinaFoto: Deník/Kaboň Lukáš

Březina tvrdil, že mu zbraně v 90. letech dal do zástavy za půjčku nějaký Jugoslávec. Podle Beránka pokládá soud tuto trestnou činnost za vysoce společensky nebezpečnou. Nepodmíněný trest uložil s odkazem na závažnost skutku i dlouhou dobu jeho páchání. Trest je souhrnný a zahrnuje i podmíněné odsouzení za nepřímé úplatkářství z loňska, kdy Březina dostal v Ostravě osm měsíců s odkladem na 15 měsíců za pokus uplatit dozorce vazební věznice.

Policie loni v únoru ve 45. budově průmyslového areálu, která patří Březinovu otci, našla plně funkční samopal, brokovnici a pistoli ráže devět milimetrů. K tomu skříňový trezor ukrýval 1129 nábojů, tlumič hluku výstřelu a asi 700 gramů trhaviny semtex s rozbuškami. Podle státního zástupce Jana Zubka neměl Březina k držení žádné ze zbraní povolení.

Podle rozsudku je přechovával zhruba od roku 1993 do 20. února 2014. Několikrát je přesunoval; byly v sídle společnosti Morávia-Chem v Hrobicích na Zlínsku, kterou ovládal Březina, v garáži domu jeho prarodičů v části Zlína Štípa a poté v 65. a 45. budově továrního areálu ve Zlíně.

Půjčka na úrok

Březina tvrdil, že Jugoslávci v roce 1993 či 1994 půjčil 50.000 korun na úrok deset či 15 procent. Do zástavy si od něj prý tehdy vzal automobil v hodnotě 70.000 až 80.000 korun. Jugoslávec mu ale údajně říkal, že auto potřebuje k dokončení obchodu na cestu do zahraničí, a místo něj mu do zástavy dal zbraně v dřevěné bedně a další věci. Březina prý nečekal, že mu zůstanou. To, že je vzal do zástavy, označil za chybu.

Zbraně prý pro něj byly přítěží. U soudu řekl, že je nikdy nepoužil, nestřílel s nimi a ani prý nebyly na jeho příkaz použity. Od roku 1997 je navíc údajně nedržel v ruce. Zbavit se jich ale nedokázal, neboť se údajně bál, že budou použity někým jiným, nebo by se on sám dostal do problémů, pokud by je odnesl na policii. Policie nezjistila, že se zbraněmi byl spáchán trestný čin.

Březinův advokát žádal zproštění obžaloby, neboť se podle něj neprokázalo, že zbraně držel Březina. Navrhoval i zastavení trestního stíhání pro neúčelnost. Březinovi podle něj u olomouckého krajského soudu hrozí trest v sazbě pět let až 13 let a čtyři měsíce vězení.

Soud se od loňského května zabývá obžalobou týkající se skrytých zásob lihu, kterou spojil a od prosince projednává spolu s obchody s nelegálním lihem, při nichž osm obžalovaných údajně připravilo stát na daních o zmíněných 6,7 miliardy korun. Olomoucký soud nyní čeká na právní moc rozsudku ohledně zbraní nalezených ve Zlíně. V úvahu totiž připadá uložení souhrnného trestu za všechnu zmíněnou trestnou činnost.

Autor: ČTK

18.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies