Brno zahájilo připravu rychlodráhy

Vedení Brna udělalo další důležitý krok k vytvoření městské rychlodráhy, která má propojit nové nádraží v jižním centru s tím stávajícím. Ve čtvrtek totiž začaly práce na přípravě projektu. Až bude hotový, vedení Brna řekne, kudy přesně dráha povede, jak bude vypadat a kolik bude stát.

„Městská rychlodráha umožní udržet kvalitu regionální dopravy na Brněnsku. Desítky tisíc lidí dojíždějících každý den do Brna za prací či na úřady tak budou mít dál možnost přijet vlakem až do centra na nynější hlavní nádraží,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Martin Ander.

Doplnil, že zatím je projekt teprve na začátku. „Šlo zatím pouze o první jednání. Vyjasnili jsme si, zda má projektant všechny podklady, a společně se seznámili. Domluvili jsme se také, že se budeme pravidelně jednou týdně až do července setkávat. Do té doby bude projekt hotový,“ poznamenal Ander. Podle něj musí být stavba rychlodráhy sladěná se stavbou nového nádraží. „A oba projekty musí skončit společně. Tedy do konce roku 2015,“ dodal Ander.

Osloveným lidem se nápad rychlodráhy líbí i po půldruhém roce diskuzí. „Jezdím vlakem každý týden domů do Čech, protože v Brně jen studuji. Bude pro mě asi pohodlnější, když nádraží v centru zůstane,“ myslí si třeba Veronika Mínková.

Proti stavbě se však tvrdě staví opozice, která projekt dlouhodobě kritizuje. Hlavní problém bude podle předsedy brněnských občanských demokratů Lea Venclíka v tom, že město nebude mít na stavbu peníze. „Vsadím se, že rychlodráha nebude stát ještě ani za dvacet let, a je možné, že se nepostaví nikdy. Nejenže město na ni nebude mít peníze, ale celý projekt je špatný. Jsem například zvědavý, kdo si pod rychlodráhou postaví domy, které jsou v plánu,“ podotkl Venclík. Rychlodráha má totiž vést kromě stávající železniční tratě i tubusem, který bude až šest metrů nad zemí a povede nad nově vybudovaným bulvárem. Podle Venclíka je navíc projekt jen omluvou brněnských zelených voličům. „Obhájí si, že odsouhlasili přesun nádraží. A neztratí přitom svou tvář,“ myslí si Venclík.

Rychlodráhu kritizuje i občanské sdružení Nádraží v centru. Jeho příznivci tvrdí, že uvažovaný projekt s rychlodráhou není reálný a zkomplikuje cestování dálkovou dopravou. „Rychlodráha je zhruba stejně špatná jako celý odsun. Na celé kauze je nejpikantnější, že městská koalice ani neví, zda nechá rychlodráhu zapracovat do projektu pro staronové územní řízení,“ podotkl za sdružení Svatopluk Bartík, který kvůli přesunu nádraží ze Strany zelených vystoupil.

Narážel tím na spory Andera s brněnským primátorem Romanem Onderkou. Krajský soud totiž v prosinci původní územní rozhodnutí o přesunu vlakového nádraží zrušil a Ander by do toho nového rychlodráhu rád doplnil.

O tom však nechce Onderka ani slyšet. „Pokud bychom teď rychlodráhu zapojili do územního řízení, tak se může vypracování projektu protáhnout až o několik let. Pak bychom nemohli na výstavbu nádraží čerpat některé peníze z Evropské unie,“ bojí se Onderka.

Původní územní rozhodnutí krajský soud zrušil proto, že při jeho vytváření vystoupili lidé i občanská sdružení, kteří si stěžovali například na nedostatečná omezení hluku. Podle soudu městský úřad nevysvětlil, proč připomínky nezohlednil.