Po šedesáti letech se oběti největší tragédie v dějinách hromadné dopravy v České republice dočká důstojného připomenutí. Na Bukově bude dnes v 11 odhalen pomník.

Tragédie při cestě z malin do města

V neděli 13. července 1947 si řada Ústečanů vyjela tramvají z města do rekreačního centra v Telnici. Lidé tam jezdili na maliny a borůvky. Tenkrát se ale řada výletníků nevrátila.

Tramvajová souprava plně obsazena cestujícími, kteří se vraceli domů spojem linky číslo 1 v 17.07 hodin, vykolejila na Bukově v místě, kterému se dříve říkalo Valérův kopeček. Dnes je na místě sjezd Masarykovy ulice ze Všebořic do centra města. Motorový vůz se střechou zachytil o stožár trakčního vedení a po nárazu se odmrštil vlečný vůz.

Následky této dopravní tragédie, která nemá v historii obdoby, byly strašné: třicet mrtvých, přes čtyřicet lidí těžce a třicítka lidí lehce zraněných. Mezi mrtvými byl také řidič havarované tramvaje Oldřich Ridvan.

„Hrůzné pohledy na cestující v troskách byly ještě o to horší, že nikdo nevěděl, jestli je to krev, nebo barva z rozmačkaných malin,“ řekl ředitel Archivu města Ústí nad Labem Vladimír Kaiser.

O pět dní později se konal pohřeb obětí nehody. „V pátek 18. července byly vystaveny rakve obětí, pozdější průvod je přenášel na Střekov,“ dodal archivář Vladimír Kaiser. Pohřbu se zúčastnilo na třicet tisíc lidí, přijel i tehdejší ministr vnitra Václav Nosek.

Svědkové události: Byl to masakr

Marii Patrovské bylo v době nehody 12 let. Nehoda pro ni byla prý největším masakrem, jaký pamatuje. „V tramvaji cestoval můj budoucí muž,“ vzpomínala.

Očitý svědek Herbert Krejčí nehodu vidí ještě dnes. Stál na zastávce ve Varvažově, ale do přijíždějící tramvaje se nevešel. Naštěstí, protože právě ta se o pár minut později stala tramvají smrti.

Druhý den, když jel do práce, trosky nehody ještě odklízeli. Tramvaje podle něho normálně jezdily, při průjezdu na Bukově Krejčímu ale naskakovala husí kůže.

V době nehody byla v cirkusu také Ústečanka Vlasta Strnadová. „Přišli tam a prosili majitele aut, aby je poskytli pro převoz raněných,“ zavzpomínala Vlasta Strnadová. Představení bylo po přestávce pak zrušeno.

Před cirkusem již stály sanitky, lékaři žádali dobrovolníky, aby darovali krev. Byl jí totiž náhlý nedostatek.

Samotného průvodu se pamětnice zúčastnila také stejně jako Herbert Krejčí. „Před spořitelnou byl katafalk, kde byly všechny rakve vystaveny,“ dodala.

Mezi rakvemi ležely mimo jiné i malé bílé s dětskými oběťmi. Tramvaje v ten den jezdily s černými vlaječkami.

O nehodě kolovaly okamžitě fámy

Všichni se ptali, co nehodu zavinilo? Objevily se dokonce fámy o sabotáži či dokonce řešení soukromých problémů řidiče. Nejpravděpodobnější příčinou nehody se však jeví technická závada na tramvajové soupravě, což dokazoval i tehdejší technický stav vozového parku.

Bukovská nehoda nebyla poslední

Na žebříčku nejtragičtějších nehod ta bukovská vede. Ovšem není jedinou vážnou, při níž umírali cestující.

Další dvě vážné nehody se odehrály v Praze. První z nich, ta starší, zabila sedm lidí, dalších 48 jich bylo zraněno. Tramvaj v roce 1982 vykolejila na výhybce na Letné při vjezdu do smyčky Špejchar.

V březnu roku 2005 zase na pražském Karlově náměstí vykolejila souprava, turisty hojně využívané, linky číslo 22. Zadní vůz se tehdy dostal z kolejí na protisměrnou zastávku, kde zabil dva čekající cestující. Další tři byli zraněni. Podle vyšetřování byla příčinou této nehody rychlá jízda řidiče tramvaje.

„Přes výhybku jel rychlostí 32 kilometrů v hodině, zatímco v tomto úseku byla maximální povolená o polovinu méně,“ řekla tehdy mluvčí pražského dopravního podniku Michaela Kuchařová. Řidič se ihned po nehodě zhroutil.

Ústí nad Labem má dvě tramvaje

V současnosti i přes absenci kolejí jsou v Ústí nad Labem dvě tramvaje. Ta, kterou má na zahradě bývalý starosta Střekova Ivan Charvát, měla sloužit jako restaurace na nábřeží. Nakonec ale její osud není jasný. Ivan Charvát je nyní v zahraničí a ke stavu vozu se nám nepodařilo získat žádné vyjádření.

Druhá tramvaj stojí odstavená v předlických autobusových garážích ústeckého dopravního podniku. Cílem města je tuto tramvaj zrekonstruovat a přibližně do dvou let ji v nátěru, v jakém v Ústí dojezdila, vystavit v centru města.

„Tramvaj typu T2 skončila v Ústí nad Labem v roce 1970, následně putovala do Ostravy a pak do Liberce. Odtud se do svého „rodného“ města vrátila začátkem letošního roku,“ uvedl František Ryšlavý, dopravní ředitel DP.

Kromě tramvají jsou v Bílinské ulici také dva metry kolejí s tabulkou, která připomíná tramvajový provoz.