VYBERTE SI REGION

Porazila bulimii, teď pomáhá nemocným

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU - Občanské sdružení Anabell je jediné, které se v České republice zabývá problematikou mentální anorexie a bulimie. V jeho čele stojí doktorka Jana Sladká – Ševčíková.

3.11.2007
SDÍLEJ:

Jana Sladká. Ředitelka občanského sdružení Anabell, zabývajícího se anorexií a bulimií.Foto: archiv

Je v České republice anorexie a bulimie vážnou hrozbou?

Myslím si, že je to vážná hrozba sama o sobě. Celosvětově se udává, že poruchami příjmu potravy trpí asi šest procent rizikové věkové kategorie, tedy mladých dívek a žen v rozmezí od třinácti do pětadvaceti let. Těchto šest procent u nás odpovídá každé dvacáté dívce nebo ženě.

Co vás vedlo k založení sdružení?

Založila jsem Anabell před pěti lety jako čerstvě vyléčená mentální bulimička. Čili mé důvody k tomu vytvořit nějakou platformu pomoci lidem s poruchami příjmu potravy byly velmi osobní. Existovala pomoc pro drogově závislé, pro alkoholiky a jiné závislosti, ale nikde neexistovala nějaká systematická, dlouhodobá, propracovaná a komplexní pomoc pro lidi s poruchami příjmu potravy.

Jaká je úspěšnost v léčení těchto onemocnění?

Obecně se udává, že třetina se vyléčí a zhruba třetina chronizuje. To znamená, že se nemoc vrací, je tu velké riziko recidiv. No a bohužel zbývající třetina, to jsou dívky, které s touto nemocí bojují celý život, horší se jejich psychický stav a některé na ni i umírají. Říkala jste, že máte osobní zkušenost s mentální bulimií.

Měla jste nějaké problémy s vyhledáváním odborné pomoci?

Já jsem byla nemocná dvanáct let, a nikdo to celou dobu nevěděl. Měla jsem velké problémy vyhledat odbornou pomoc. Ale myslím si, že ten hlavní důvod, proč jsem měla problémy, byl ten, že jsem se za tu nemoc velmi styděla. Nechtěla jsem, aby kdokoliv z mých blízkých věděl, že trpím mentální bulimií.

To je určitě problém i ostatních nemocných …

Ano. I dnes k nám docházejí klientky, které se nám na první návštěvě svěřují, že tímto problémem trpí už pět nebo deset let. A my jsme první, komu to řekly. Jestliže osvěta, tak hlavně proto, aby se nemocní nestyděli a nebáli, aby věděli, že je třeba se léčit.

Jak se fotí anorektičky

3.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies