VYBERTE SI REGION

Burcuje lidi: Buďte Čechoslováky!

Hodonínsko /ANKETA/ - Už několik let se snaží Josef Ryšánek o to, aby se Česko a Slovensko opět spojily. Pomoct mu má sčítání lidu.

8.1.2011 30
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Letáček, který vyzývá k referendu o nesouhlasu s rozdělením Československé republiky, se dostal do rukou lidem na Hodonínsku. Za iniciativou stojí Josef Ryšánek ze Zlína. Ten chce vyburcovat lidi, aby podpořili znovusjednocení obou zemí tím, že se při březnovém sčítání lidu v Česku a při květnovém na Slovensku přihlásí k československé národnosti.

„Je to demonstrativní akce, která nemá žádné náležitosti referenda. Jde ale o to, že když se přihlásí sto, dvě stě tisíc nebo dokonce milion lidí k československé národnosti, bude to mít nějakou váhu a je i šance, že některé současné politické strany nebo politici by se k této myšlence mohli začít hlásit,“ míní Ryšánek.

Český statistický úřad, který sčítání lidu provádí, přitom uvádí, že kolonka pro národnost je otevřená otázka a každý v ní může uvést, co chce, tedy například národnost českou, moravskou, slezskou či právě československou. „Neexistuje žádný oficiální seznam národností. Je to dobrovolná otázka, na kterou dotazovaný může, ale nemusí odpovídat. Stejně tak může napsat i národnosti dvě,“ vysvětluje mluvčí Sčítání lidu Ondřej Kubala. Sám si ale netroufá odhadovat, kolik lidí se k československé národností může letos přihlásit.

Pracovník sekretariátu Rady vlády pro národnostní menšiny Ondřej Klípa však nepředpokládá, že by konečný součet lidí s československou národností byl nějak závratný. „Vzhledem k tomu, že u minulých sčítáních lidu v roce 1991 a 2001, kdy mohlo být přihlášení k československé národnosti teoreticky silnější, ji vlastně nikdo neuváděl. Nebo to byl tak malý počet, že ti lidé nebyli statisticky zpracováváni,“ přibližuje Klípa. „Je tedy dost nepravděpodobné, že by to teď bylo jinak, a proto se tím vláda podle toho, co je mi známo, vůbec nezabývá,“ dodává.

Bez úspěchu?

Podle politologa Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Lubomíra Kopečka, bude mít iniciativa, kterou vyvíjí Josef Ryšánek, poměrně malý úspěch. „Pokud si pamatuji, tak před rokem 1989, a pak i ve sčítání v roce 1991, bylo naprosto zanedbatelný zlomek lidí, kteří si národnost vypsali. Osobně bych této akci nepřikládal žádnou váhu. Její efekt bude maximálně lokální s tím, že iniciátor přesvědčí pár desítek svých známých, aby to udělali,“ odhaduje Kopeček.

Podle něj je lidí, kteří se stále cítí být Čechoslováky, už jen málo. „Jsou to lidé, kteří cítí sentiment po Československu, motivovaný tím, že v té době vyrůstali a mají k té době pozitivní vztah. Osobně mám studenty, kterým je do pětadvaceti let, a pro ně je Československo dávno mrtvá záležitost,“ říká Kopeček.

Josefu Ryšavému bylo v roce 1992 sice pouhých jedenáct let, přesto rozpad Československa prožíval velmi intenzivně a nikdy se s ním nesmířil. A to i proto, že část jeho rodiny pochází z Moravy a část ze Slovenska.

Před více než třemi lety založil stránky www.ceskoslovenskosjednotime.cz na kterých prezentuje cíle i důvody, proč by se měly oba státy opět spojit. Během let se k němu začali přidávat lidé, kteří mají na rozdělení Československa podobný názor. Dnes mu pomáhají iniciativu šířit dál. Ryšavý přitom vyzdvihuje především myšlenky prvorepublikového prezidenta Masaryka.

„Sjednocení je možné dosáhnout více způsoby. Nejlepší by bylo, kdyby se myšlenky ujala některá ze stran, která by byla i v České i Slovenské republice a která by volebním vítězstvím dosáhla sjednocení. Důležité je ale také udělat referendum, protože pokud lidé sjednocení chtít nebudou, tak to nemá smysl,“ míní Ryšánek. Právě referendum mělo podle něj před sedmnácti lety předcházet rozpadu Československa. „Beru to jako chybu a vlastizradu tehdejších politiků. Byl to podvod na lidi,“ uzavírá.

ANKETA: Chtěli byste zpět Československo?

Stanislava Kozáková
64 let, Hodonín, důchodkyně
Asi nechtěla. Myslím si, že by to bylo zbytečně moc peněz. Udělat nové úřady by podle mě stálo velké peníze. Tenkrát mi bylo jedno, jestli se Československo rozpadne, nebo ne. Takže, kdyby zůstalo spojeno, nevadilo by mi to. Kdyby tenkrát bylo referendum, možná by to bylo lepší, protože jsme mohli dát najevo svůj názor.


Stanislav Dvořák
47 let, Rohatec, zaměstnanec
Určitě bych proti tomu nebyl. Dlouhou dobu jsme byli jeden stát a nevím, proč by to tak nemohlo být dál. Mrzelo mě, že se o rozdělení tenkrát neudělalo referendum, rozhodlo se o tom vlastně někde jinde. Na Slovensku máme příbuzné, vlastně tady za rohem. Jak by to vypadalo, kdybychom zůstali jeden stát, to nemohou posoudit.


Lubica Olivová
62 let, Holíč, důchodkyně
Určitě bych byla pro. Rozpad Československa jsem nesla velmi těžce a pamatuji si, že jsem tenkrát u televize plakala. Narodila jsem se jako Čechoslovenka a tou se stále cítím být. Myslím si ale, že dnes už je rozdíl mezi oběma republikami znatelný, a to i ve vztahu jednotlivců ke druhému státu.

Autor: Zuzana Černá

8.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Psovod Jörg Kempe a fenka Hipi při pátrání po pohřešované Míše Patricii Muzikářové.
AKTUALIZUJEME
2 15

Po ztracené školačce pátrá německá fenka Hipi. Pomoci má dívčina bota

Z Ferrari 458 Speciale zbyl jen vrak.
5

Poněkud drahý večer. Opilý řidič zdemoloval Ferrari 458 Speciale

Prezidentský pár na Hradě uspořádal třetí charitativní ples

Večeři s prezidentským párem, výlet do Londýna či Paříže, divočáka z lánské obory nebo lístky na koncert Karla Gotta mohli na pátečním reprezentačním plese Ivany a Miloše Zemanových vyhrát hradní hosté. Za vstupenku na ples do Španělského sálu, která je zároveň lístkem do tomboly, museli zaplatit 8 tisíc korun. Sál byl i přesto zcela zaplněn. Mezi hosty nechyběla řada současných ministrů.

Kristýna Plíšková padla s jedničkou, fandil jí oscarový herec Russell Crowe

Melbourne – V prvním kole se prala s horkem, ale vyhrála. Ve druhém Kristýna Plíšková překonala Beguovou a vyrovnala své grandslamové maximum. Ve třetím ale lounská rodačka narazila na Kerberovou a s Australian Open se rozloučila.

AKTUALIZOVÁNO

Kontrolou kotlů si bude lámat hlavu Ústavní soud

Praha – Poslanci TOP 09 a ODS v pátek u Ústavního soudu napadli loni schválenou novelu zákona o ochraně ovzduší. Podle ní mohou úřady kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies