Oficiální obřad ještě nezačal a smuteční síň v prostorách hřbitova je zcela plná. Desítky lidí postávají v černém oblečení a s kyticemi v náručí na ploše před ní. Mlčí, drží se za ruce, občas mezi sebou něco tiše prohodí. Těsně před začátkem obřadu přijíždí starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar i s oběma místostarosty Janem Hrdým a Petrem Vránou. Ani jim se už však nedaří propasírovat do zcela zaplněných prostor smuteční síně, a tak zůstávají stát před jejími dveřmi, kde na přítomné dohlíží čtveřice městských policistů.

Čtěte také: V Brodě pochovali první z osmi obětí šíleného střelce Zdeňka Kováře

„Nic se ti nevyrovná". To je volný překlad názvu písně, která se s úderem 15 hodiny rozezní ve smuteční síni a nese se i po jejím okolí. Proslulý song „Nothing compares 2 U" od irské zpěvačky Sinéad O´Connor, vhání všem přítomným první slzy do očí. Hlavu postupně sklánějí i muži, kteří se doposud snažili statečně podpírat své polovičky. Jedna z oblíbených písní zemřelé Edity, jim dává vzpomenout na chvíle, které s ní strávili.

„Poslední školkou, ve které působila, než odešla pracovat jako servírka, a ve které o své malé svěřence láskyplně pečovala, byla ta uherskobrodská pro postižené děti. Toto poslání bylo také zrcadlem jejích vlastností," popisuje smutným tónem dosavadní Editin pracovní život průvodkyně obřadem. Její slova následně střídá další dojemná píseň, kterou je nesmrtelná skladba Love Hurts od rockové legendy Nazareth. Její tóny dávají prostor k tomu, aby se každý zamyslel nad Editiným životopisem, který právě zazněl. „Měla jedno velké přání. Cestovat. A o cestu dalekou, postaral se osud sám. A jak to vážení bývá, i tentokrát postaral se po svém. Neplánovaný odjezd bez návratu se uskutečnil 24. února…," promlouvá tiše k naslouchajícímu davu hlas z obřadní síně.

Kytice zaplavují Editinu rakev za zvuků hudby, kterou měla ráda

Pomalá hra na kytaru a smutné první tóny další písně předznamenají úplný závěr pohřebního obřadu. Naléhavý hlas Jamese Hetfielda ze skupiny Metallica ve skladbě Nothing Else Matters dotváří ponurou atmosféru, během níž začíná přibývat kytic při vystavené rakvi. Všichni přítomní se ještě naposledy podívají Editě do tváře, která na ně spokojeně shlíží z velké fotografie u rakve. Zatímco se venku začíná vytvářet fronta lidí, kteří teprve směřují se svou kondolencí k nejbližším pozůstalým zemřelé, prostory síně opouštějí první uplakané tváře.

„Byla to hrozně hodná holka. Měla strašně ráda život," kroutí hlavou jedna ze starších žen, která marně skrývá své dojetí. „Nenacházím slov, abych popsala tu hrůzu," říká smutně další z účastnic pohřbu. „Je to pro nás všechny velice těžké. Ten prvotní šok opadl a teď teprve všichni pociťujeme tu obrovskou hrůzu a bolest ze ztráty našich spoluobčanů," naprosto přesně vystihuje atmosféru v současném Uherském Brodě místostarosta Jan Hrdý poté, co opouští smuteční síň. „Vedení města určitě navštíví i další smuteční obřady," dodává následně.