Bývalá prokurátorka Brožová-Polednová dostala milost

Prokurátorka v procesu zinscenovaném komunistickým režimem s demokratickou političkou Miladou Horákovou měla být ve vězení tři roky.

Bývalou dělnickou prokurátorku poslal v září 2008 pražský vrchní soud za účast na justiční vraždě pravomocně na šest let do vězení. Prezidentská kancelář však později upozornila na to, že obecné soudy při rozhodování nezohlednili amnestie z let 1953,1955 a 1990, které by se jí mohly týkat. Soud následně rozhodl, že se na Brožovou-Polednovou opravdu dvě amnestie vztahují, a zkrátil jí trest na tři roky. O podmínečné propuštění by bývala mohla požádat po uplynutí dvou třetin trestu, tedy v březnu 2011.

Prezident udělil bývalé prokurátorce milost spolu s dalšími devíti lidmi. „Přihlédl k vysokému věku odsouzené, k tomu, že část trestu již vykonala, a k jejímu zdravotnímu stavu,“ uvedl Ochvat. Brožová-Polednová se narodila v prosinci 1921 a je nejstarší vězenkyní v Česku. Je také jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Kvůli svému zdraví žádala prokurátorka dříve o přerušení trestu, soudy však její požadavek zamítly.

Propouštěcí procedura jen dvě hodiny

Brožová-Polednová by mohla opustit věznici ve Světlé nad Sázavou v úterý kolem 18:00. Vedení věznice teď podle mluvčí Evy Hodné připravuje všechny náležitosti, které jsou k propuštění nutné. „Musíme připravit propouštěcí zprávu, zajistit lékařské vyšetření, paní Brožová si musí sbalit osobní věci,“ řekla Hodná ČTK. Propouštěcí procedura podle ní trvá asi dvě hodiny.

Fax z prezidentské kanceláře obsahující příkaz k propuštění tří osob, z nichž jedna je Brožová-Polednová, došel do věznice podle mluvčí kolem 15:45. Podle Hodné zatím není jasné, jakým způsobem Brožová-Polednová věznici opustí. „Je u ní sociální pracovnice, která jí pomáhá spojit se s rodinou,“ dodala mluvčí.

Právnička a demokratická politička Milada Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími „zrádci režimu“ a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.