Část peněz z MUS měly získat firmy spojené s Pitrem

Česká televize (ČT) o tom dnes informovala s odvoláním na dokument švýcarské prokuratury. Vyšetřovatelé Česko požádali o provedení domovních prohlídek u jednoho z Pitrových advokátů a ve firmách, které Pitr dříve ovládal, uvedla ČT. Pitr je stále ve švýcarské vazbě.

Švýcarský soud poslal dokument českým úřadům v listopadu 2010, nedlouho po Pitrově zatčení. Podle dokumentu peníze získala firma Marila Invest zastupovaná Pitrovým advokátem Robertem Ostrčilem. Peníze k ní doputovaly přes firmu Antinary Anstal, kde Ostrčil podle Švýcarů také figuroval. "Norbert Ostrčil je klíčovou osobou v souvislosti s vyšetřovanou skutkovou podstatou trestné činnosti," uvedl tehdy podle ČT švýcarský soud. "Pokud by to tak bylo, tak by to bylo překvapivé. Nemám takovou informaci, že by to tak mělo být," řekl ČT Ostrčil.

Švýcaři prý požádali o provedení domovních firem nejen u advokáta Ostrčila, ale také ve firmě Marila Invest a ve firmě Bohemia dopravní, která sídlí v domě, před kterým byl zavražděn údajný šéf podsvětí František Mrázek. "Tyhle spojitosti také nemůžeme komentovat, hlavně s ohledem na spolupráci se švýcarskou stranou," uvedla v ČT mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Iva Vojtková. "Nevidím důvod, proč by u mě měla být domovní prohlídka," řekl ČT Ostrčil.

Ve firmě figuroval i Pitrův společník a bodyguard

Ostrčil prý ČT mimo záznam řekl, že o původu peněz neví a že firma Marila Invest neměla s MUS nikdy nic společného. Podle obchodního rejstříku v této společnosti kromě Ostrčila figuroval i Pitrův společník Jiří Syrovátka a později i Pitrův bodygaurd Pavel Šrytr.

Pitra odsoudil Vrchní soud v Praze v roce 2006 za daňové delikty z roku 1994 na pět let do vězení. Pitr se ale vyhnul nástupu do vězení útěkem do zahraničí, předloni byl ve Svatém Mořici zatčen. O jeho vydání do Česka rozhodl na konci září pravomocně tamní nejvyšší federální soud. Pitr ovšem ve Švýcarsku požádal o azyl, prý kvůli obavě o život a podjatosti české justice. Jeho žádost sice již koncem října zamítl švýcarský Federální úřad pro migraci, proti rozhodnutí ale bylo možné odvolání k soudu.