VYBERTE SI REGION

Strach z deportace. Část uprchlíků z Drahonic údajně zahájila hladovku

Drahonice (Lounsko) - Hladovku údajně zahájilo více než čtyřicet uprchlíků v zařízení na Podbořansku. Stěžují si na dlouhé věznění. „Jednáte s námi jako bychom byli nějaká monstra," říkají a obávají se deportace.

10.11.2015 6 AKTUALIZOVÁNO 11.11.2015
SDÍLEJ:

Běženci v areálu detenčního zařízení v Drahonicích.Foto: ČTK/Libor Zavoral

Cesta zpět do zemí, odkud přišli a dlouhé věznění se nelíbí uprchlíkům v Drahonicích na Podbořansku, více než čtyřicet z nich proto údajně zahájilo hladovku. V prohlášení říkají, že utíkají před válkami a násilím a nelíbí se jim, že jsou u nás tak dlouho uvězněni.

„Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních devadesát dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," uvádí se v prohlášení, které je podepsané iniciálami dvou uprchlíků, a které médiím předal evangelický farář Mikuláš Vymětal, jenž s migranty spolupracuje.

Protestují hlavně Iráčané

Podle vyjádření Vymětala pro ČTK se k hladovce připojilo více než 40 lidí, hlavně Iráčané. Hladovku potvrdila České televizi také dobrovolnice Petra Damms, která v zařízení pracuje.

Deník kontaktoval vedení uprchlického zařízení v Drahonicích, to zatím oficiálně hladovku nepotvrdilo. „Zatím se vydává snídaně a na tu někteří lidé nechodí zcela běžně. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, budeme zjišťovat, více budeme vědět po obědě," řekl ve středu 11. listopadu ráno Jan Novotný, vedoucí střediska v Drahonicích.

Rozhodnutí o deportaci

A co situaci vyhrotilo? Někteří běženci měli údajně dostat rozhodnutí o deportaci, obávají se návratu do země původu, a proto protestují. „Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde," říkají v prohlášení, které se dostalo do médií, uprchlíci.

V zařízení pro uprchlíky na Podbořansku je nyní podle ministerstva vnitra 144 lidí, kapacita bývalé věznice je přitom až 240.

Podmínky, ve kterých jsou v České republice, a tedy i v Drahonicích, drženi běženci proti své vůli za mřížemi kritizují některé nevládní organizace, nelíbí se ani Vysokému komisaři OSN pro lidská práva nebo ombudsmance. Kritiku přidává i několik málo ministrů české vlády. Naopak zastánci umísťování uprchlíků v detenčních zařízeních upozorňují na to, že běženci vstoupili na naše území nelegálně, překročili zákony, musí být proto zadrženi. A před puštěním dál, udělením azylu, nebo deportováním zpět do země odkud přišli, prověřeni, zda jsou opravdu v tíživé situaci nebo zda se jedná o ekonomické migranty. Prověřováno je i jejich zdraví.

Evropa? Co země, to jiný postup

A jak přistupují k problému další země? Různě. Evropa v tomto není vůbec jednotná. Některé země staví na svých územích ploty, aby se tam nikdo nedostal, jiné umožňují rychlý přechod běženců přes své území, jinde mají také tábory, ale s úplně volným nebo volnějším pohybem.

Situace kolem uprchlické krize je v celé ČR, ale i v celé Evropě, značně napjatá. Názor na ni rozděluje nejen politiky, ale i veřejnost. Část veřejnosti i politických zástupců říká, že uprchlíci přicházejí ze zemí sužovaných válkou, jsou ve velmi tíživé životní situaci a měli bychom jim hlavně pomáhat. Druhá naopak upozorňuje na to, že velká část uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, kteří jdou do Evropy kvůli lepším podmínkám.

Autor: Hynek Dlouhý

10.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Areál nymburské nemocnice.
2 4

Nemocnice Nymburk: Pacient zemřel kvůli chybě jednotlivce, ne péče

Joe Biden

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Hosté plesu Zemanových mohou opět vyhrát večeři s prezidentským párem

Praha - Návštěvníci pátečního charitativního plesu Miloše a Ivany Zemanových na Pražském hradě budou moci opět vyhrát večeři s prezidentským párem, divočáka z lánské obory nebo vstupenky na koncert Karla Gotta. Právě vystoupení "zlatého slavíka" bude jedním z vyvrcholení plesu. Předtančení se, stejně jako loni, ujme prezident se svou manželkou, řekl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Ústav pro studium totality se kvůli rekonstrukci budovy stěhuje

Praha - Historici z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se budou v únoru kvůli rekonstrukci stěhovat. Budova v Siwiecově ulici na Žižkově je dlouhodobě v nevyhovujícím stavu, kvůli velkým tepelným ztrátám a zatékání se musí zrekonstruovat fasáda a vyměnit okna, navíc je obložena nebezpečným azbestem. Ústav i část Archivu bezpečnostních složek se proto přesunou na jiná pracoviště v Praze. Stěhování se dotkne až 130 historiků včetně administrativy, řekl mluvčí ÚSTR Pavel Ryjáček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies