VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Strach z deportace. Část uprchlíků z Drahonic údajně zahájila hladovku

Drahonice (Lounsko) - Hladovku údajně zahájilo více než čtyřicet uprchlíků v zařízení na Podbořansku. Stěžují si na dlouhé věznění. „Jednáte s námi jako bychom byli nějaká monstra," říkají a obávají se deportace.

10.11.2015 6 AKTUALIZOVÁNO 11.11.2015
SDÍLEJ:

Běženci v areálu detenčního zařízení v Drahonicích.Foto: ČTK/Libor Zavoral

Cesta zpět do zemí, odkud přišli a dlouhé věznění se nelíbí uprchlíkům v Drahonicích na Podbořansku, více než čtyřicet z nich proto údajně zahájilo hladovku. V prohlášení říkají, že utíkají před válkami a násilím a nelíbí se jim, že jsou u nás tak dlouho uvězněni.

„Ve většině našich případů jsme snesli zadržení prvních devadesát dnů, avšak další prodlužování našeho věznění zde již nesneseme. Prcháme před válkou vězením a násilím a ocitáme se v nové válce a vězení. Každý z nás v naší vlasti ztratil někoho z rodiny, nebo někoho blízkého. Tímto naším vězněním s námi jednáte, jako bychom byli nějaká monstra," uvádí se v prohlášení, které je podepsané iniciálami dvou uprchlíků, a které médiím předal evangelický farář Mikuláš Vymětal, jenž s migranty spolupracuje.

Protestují hlavně Iráčané

Podle vyjádření Vymětala pro ČTK se k hladovce připojilo více než 40 lidí, hlavně Iráčané. Hladovku potvrdila České televizi také dobrovolnice Petra Damms, která v zařízení pracuje.

Deník kontaktoval vedení uprchlického zařízení v Drahonicích, to zatím oficiálně hladovku nepotvrdilo. „Zatím se vydává snídaně a na tu někteří lidé nechodí zcela běžně. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, budeme zjišťovat, více budeme vědět po obědě," řekl ve středu 11. listopadu ráno Jan Novotný, vedoucí střediska v Drahonicích.

Rozhodnutí o deportaci

A co situaci vyhrotilo? Někteří běženci měli údajně dostat rozhodnutí o deportaci, obávají se návratu do země původu, a proto protestují. „Utíkáme před smrtí v naší zemi. Nevrátíme se pro smrt do vlasti. To můžeme zemřít zde," říkají v prohlášení, které se dostalo do médií, uprchlíci.

V zařízení pro uprchlíky na Podbořansku je nyní podle ministerstva vnitra 144 lidí, kapacita bývalé věznice je přitom až 240.

Podmínky, ve kterých jsou v České republice, a tedy i v Drahonicích, drženi běženci proti své vůli za mřížemi kritizují některé nevládní organizace, nelíbí se ani Vysokému komisaři OSN pro lidská práva nebo ombudsmance. Kritiku přidává i několik málo ministrů české vlády. Naopak zastánci umísťování uprchlíků v detenčních zařízeních upozorňují na to, že běženci vstoupili na naše území nelegálně, překročili zákony, musí být proto zadrženi. A před puštěním dál, udělením azylu, nebo deportováním zpět do země odkud přišli, prověřeni, zda jsou opravdu v tíživé situaci nebo zda se jedná o ekonomické migranty. Prověřováno je i jejich zdraví.

Evropa? Co země, to jiný postup

A jak přistupují k problému další země? Různě. Evropa v tomto není vůbec jednotná. Některé země staví na svých územích ploty, aby se tam nikdo nedostal, jiné umožňují rychlý přechod běženců přes své území, jinde mají také tábory, ale s úplně volným nebo volnějším pohybem.

Situace kolem uprchlické krize je v celé ČR, ale i v celé Evropě, značně napjatá. Názor na ni rozděluje nejen politiky, ale i veřejnost. Část veřejnosti i politických zástupců říká, že uprchlíci přicházejí ze zemí sužovaných válkou, jsou ve velmi tíživé životní situaci a měli bychom jim hlavně pomáhat. Druhá naopak upozorňuje na to, že velká část uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, kteří jdou do Evropy kvůli lepším podmínkám.

Autor: Hynek Dlouhý

10.11.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies