VYBERTE SI REGION

Češi jsou štědří, i když je trápí dopady krize

Praha - Charita v tuzemsku je na špici v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Na západní státy však stále nestačí

2.4.2010 1
SDÍLEJ:

Tradiční moderátoři sbírky Pomozte dětem - Marcela Augustová a Tomáš HanákFoto: ČTK/Šimková Veronika

Žluté kuře se záchranným kruhem ovládne o velikonočních svátcích televizní obrazovky. Vyvrcholení sbírky Pomozte dětem je zřejmě nejznámější a nejviditelnějším projevem charity v Česku.

„Každý rok si necháváme dělat sociologický výzkum, ze kterého je vidět, že známost této sbírky roste. V současnosti je téměř devadesát procent, takže téměř každý občan České republiky tuto sbírku zná,“ říká ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Hana Šilhánová, která projekt organizuje. Peníze putují na podporu postižených a znevýhodněných dětí. Loni jim lidé při jedenáctém ročníku sbírky poslali 15 008 781 korun.

Přestože Česko zasáhla ekonomická krize, lidé sbírce věnovali téměř stejné peníze, jako rok předtím, kdy byla země na vrcholu svého hospodářského vývoje.

Vyspělost filantropie

Právě to, že se při prvních příznacích recese tuzemské dobročinné aktivity v oblasti nezhroutily považují odborníci za důkaz vyspělosti filantropie v Česku. Potvrzuje to i porovnání situace v tuzemsku s ostatními zeměmi střední a východní Evropy. Tuzemská společnost ČEZ například dává na dobročinnost dvakrát tolik, než největší firemní dárce v Polsku či Maďarsku, a dokonce sedmkrát více, než všechny bulharské firmy dohromady.

Přesto není ani dvacet let po revoluci situace ideální. Zatímco například v USA dávají lidé a firmy ročně na charitu částku, která se rovná dvěma procentům hrubého domácího produktu, v Česku je to stále jen promile. „Na rozdíl od zahraničí je individuální dárcovství zatím téměř bez výjimky směrované k několika největším nadacím. Z přibližně osmi tisíc neziskových organizací, které poskytují služby a činnosti pro veřejnost, tak k drtivé většině z nich žádné příspěvky od dárců nepřijdou,“ říká šéf Asociace neziskových organizací Karel Schwarz. V Česku je přitom zaregistrováno na 90 000 neziskových organizací. Činnost však vyvíjí zhruba 25 000 z nich, služby pro veřejnost pak poskytuje na osm tisíc neziskovek.

Jednou z příčin, proč veřejnost zatím dává peníze jen na několik nejznámějších projektů, jsou obavy lidí, aby neposlali peníze podvodníkům. Fórum dárců proto připravilo projekt darujspravne.cz, který by měl zájemcům představit seriózní a prověřené organizace, kterým lidé mohou finančně podpořit. „Ambicí Fóra dárců je poskytnout každému ucelený návod, jak se stát dobrým a odpovědným dárcem a hlavně mu přinést možnost si vybrat z prověřených organizací a podpořit ty, co ho zaujmou. Darujspravne.cz prověřuje a doporučuje klíčové neziskové organizace a je jedinečný v tom, že přináší možnost vybrat si neziskovou organizaci působící v různých oblastech – například v oblasti životního prostředí, sociální, vzdělávání a dalších,“ říká výkonná ředitelka Fóra dárců, Pavlína Kalousová.

„Je dobře, že lidé získali nástroje, jak si mohou ověřit, zda je subjekt důvěryhodný, nebo ne,“ ocenila portál darujspravne.cz ředitelka NROS Šilhánová. Podle jejích zkušeností je individuální dárcovství v Česku dobře rozvinuté. „Lidé jsou hodně citliví k problémům, které existují, často reagují krizové situace u nás i ve světě, ať už na povodně nebo zemětřesení na Haiti,“ dodala Hana Šilhánová. Přesto zatím lidé v Česku nedarují a dobročinnost tolik, jako například obyvatelé USA či Velké Británie.

Rezervy jsou také v oblasti firemního dárcovství. „Na charitu dává peníze několik největších společností, ovšem chybí nástroj, který by k dárcovství účinně motivoval střední firem, jak je to obvykle v zahraničí,“ říká Karel Schwarz.

Netradiční způsoby přispívání

Nadace i firmy proto vymýšlejí netradiční způsoby příspěvků na dobročinnost, které mohou získat pro charitu i firmy nebo jednotlivce, kteří by jinak nepřispěli. Například Nadace Partnerství a společnost Software602 letos představily projekt, který umožnil každému podat bezplatně daňové přiznání elektronickou formou na adrese Bezpapiru.cz. Softwarová společnost pak za každého, kdo této možnosti využil, věnovala jednu korunu na projekt Nadace Partnerství zaměřený na výsadbu stromů.

Podniky nacházejí inspiraci především v zahraničí. „Řada firem si už uvědomuje, že mají společenskou odpovědnost v regionu, ve kterém pracují, a vytvářejí strategie, které pomáhají lidem v místní komunitě,“ říká Hana Šilhánová. Kulturu dárcovství do Česka podle ní pomohly přinést pobočky nadnárodních společností, jejichž mateřské podniky mají s filantropií mnohaleté zkušenosti.

Jak Češi přispívají na dobročinnost

Podmínky pro neziskový sektor v Česku stále nejsou dostatečné, říká Pavlína Kalousová

I dvacet let po roce 1989 je podle Pavlíny Kalousové na postavení neziskového sektoru v Česku co zlepšovat.

Zasáhla krize neziskový sektor? Ubylo v Česku sponzorů či dárců?
Krize samozřejmě zasáhla celou společnost. Je ale dobře, že podle našich zkušeností jak firmy, tak česká veřejnost dobročinné projekty podporuje i v této době. Firmy možná poněkud ustupují od podpory ad hoc aktivit a věnují se investicím do dlouhodobých projektů, ale v investování do těchto aktivit nepřestávají, a to je důležité. Také česká dárcovská veřejnost umí projevit i v současné těžké době svojí solidaritu – to se ukázalo například při nedávném neštěstí na Haiti, kdy Češi postiženým obětem na dálku pomáhali a posílali DMS. Právě dárcovství veřejnosti má v České republice velký potenciál a zájem lidí o tuto oblast roste.

Vláda připravila novelu zákona o nadacích, která nyní čeká na schválení Senátem. Co novela přinese?
Novela zákona o nadacích, kterou připravil úřad ministra pro lidská práva a menšiny, a na kterém Fórum dárců – Asociace nadací spolupracovalo, již prošla schválením v Poslanecké sněmovně. Přináší nadacím do budoucna změny, které pomohou jejich činnosti. Je ale v podstatě praktickou novelou. Sladí to, jakým způsobem nadace fungují a odstraní některé administrativní překážky. Nová novela zákona nadacím pomůže zjednodušit vykazování jejich činnosti a také jiné administrativní překážky. Jedná se o významné zjednodušení práce nadací po 12 letech, tedy od doby schválení předchozího zákona.

Má už podle vás charita v Česku stejné podmínky, jako v západní Evropě? Nejen ekonomické, ale také společenské…
Podmínky rozhodně nejsou dostatečné. Naopak v mnoha oblastech předběhla praxe například právní a daňovou úpravu. Jako příklad uveďme, že u nás stále neexistuje definice veřejně prospěšných organizací nebo lepší úprava fungování občanských sdružení. Chybí i lepší podmínky pro sociální podnikání neziskových organizací, což v situaci, kdy je nejisté financování ze strany státu či veřejné správy, velice problematické. Za poslední roky je ale vidět, že Češi mají k oblasti charity vztah, protože se ukazuje, že vedle pomoci ve prospěch humanitárních katastrof, jsou Češi a čeští dárci ochotní věnovat své prostředky na nejrůznější projekty a hlavně pravidelně, i když se nic řekněme mimořádného nestane.

V řadě zemí pomáhá charitě zákon umožňující, aby každý věnoval například jedno procento z daní na dobročinné účely. Proč se neprosadil v Česku?
Bohužel se to nepodařilo v době, kdy tento zákon mohl přinést rozvoj neziskového sektoru. Dnes se spíše snažíme motivovat českou veřejnost, aby na charitu přispívala a nabízíme dárcům jednoduché možnosti podpory, jako je unikátní projekt darujspravne.cz. Jedná se o dárcovský portál (www.darujspravne.cz), na kterém si každý může vybrat z neziskových organizací a v klidu se rozhodnout jakým způsobem přispěje. Může darovat jak drobnými částkami, prostřednictvím třeba mikroplateb nebo DMS, ale také přináší jednoduchou možnost přispět přes kartu díky platební bráně. Dnes je na portále zaregistrováno něco přes 120 neziskových organizací, které splňují kritéria transparentnosti a finančního zdraví a vzhledem k tomu, že tato registrace je otevřena těm organizacím, které tato kritéria naplní, jejich počet stále narůstá. Projekt se již osvědčil právě u sbírek ve prospěch Haiti.

Zájem podniků i jednotlivců o dárcovství rok od roku roste. Přesto zatím v Česku celkově dávají na charitu zhruba promile objemu státního rozpočtu, zatímco například v USA jsou to dvě procenta..

Ano, oproti vyspělému světu je Česká republika o něco pozadu. Na druhou stranu mezi státy střední a východní Evropy stojíme na špičce a podle našeho názoru je vidět, že dárcovská kultura u nás se postupně rozvíjí. Kde máme ještě veliké rezervy je dárcovství jednotlivců, které právě v USA vévodí.

Pro neziskový sektor jste začala pracovat ještě na vysoké škole. Jak hodnotíte po letech změny v této oblasti? Jdou tak rychle, jak jste si představovala, nebo cítíte jako lidé v řadě oborů určitou frustraci, že se nám náskok západní Evropy nedaří stahovat dosti rychle?
Je to velký posun na všech stranách. Na druhou stranu došlo i velké změně, kdy po počáteční energii lidé v neziskovém sektoru, kteří šli za společným cílem zlepšit situaci u nás jsme se dostali do fáze, kdy mám někdy pocit, že právě jednotná strategie a cíle českému neziskovému sektoru chybí. Existuje mnoho lepších či horších pokusů různých uskupení, ale nutno poznamenat, že vize, na které bychom mohli skutečně společně pracovat, ta chybí. Jsem v tomto ohledu ráda, že významné nadace a nadační fondy sdružené v Asociaci nadací a nadačních fondů Fóra dárců jsou schopné své vize formulovat a snažit se je prosazovat.

Co je v současné době největší problém, se kterým se neziskový sektor potýká, samozřejmě kromě asi věčného nedostatku financí...
Vedle strategie, vize a legislativních změn, je to i do jisté míry problematika osobností – ne, že by v neziskovém sektoru doopravdy chyběly, podle mého názoru jich je dost. Ale málo se o nich ví nebo nedostávají prostor. No a v neposlední řadě je problémem neziskového sektoru i nejistota, Ministerstvo pro lidská práva a menšiny bylo prvním ministerstvem, které se neziskovým organizacím systematicky věnuje. Co bude dál? Uvidíme!

Autor: Dalibor Dostál

2.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do chřtánu vulkánu: geologové kopnou do sopky i příští rok

Cheb – Vyhloubit několik metrů dlouhou štolu a nechat veřejnost nahlédnout do chřtánu vulkánu. To je projekt, na kterém už několik měsíců pracuje Geofyzikální ústav Akademie věd v Praze. Geologové už dokonce část bývalé štoly z 19. století ve vyhaslé sopce Komorní hůrka vyhloubili. Nyní už je jasné, že projekt bude zdárně pokračovat i v příštím roce, kdy na něj Akademická rada Akademie věd věnuje dalších 200 tisíc korun.

Protikuřácký zákon má Kalousek za další regulaci živnostníků

Praha - Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek má dnes schválený protikuřácký zákon za další regulaci podnikání. Novinářům ve Sněmovně řekl, že za normálních okolností by pro normu hlasoval, dnes ale postupoval opačně kvůli tomu, že jde o další z regulačních opatření namířených kabinetem ČSSD, ANO a KDU-ČSL proti živnostníkům. Sněmovní klub jeho strany neměl k hlasování stanoven jednotný postup.

Trump vybral za ministra práce šéfa fastfoodového řetězce

Washington - Budoucí americký prezident Donald Trump chce do čela ministerstva práce dosadit ředitele fastfoodového řetězce Andrewa Puzdera. Trumpův štáb to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Puzder stojí v čele společnosti CKE Restaurants Holdings, na volební kampaň newyorského miliardáře přispěl v květnu částkou 150.000 dolarů (3,8 milionu Kč).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies