VYBERTE SI REGION

Češi mizí v cizině. Lákáme je těžko

Praha /INFOGRAFIKA/ – Necelá třetina Čechů, kteří se odstěhují do zahraničí, se postupem času vrátí. K návratu do vlasti se odhodlává větší počet českých emigrantů, brzdí je ale strach a obavy. Podle odhadů žije 
v cizině 2,2 milionu lidí, kteří mají český původ. Mezi nimi ale nejsou ti, kteří žijí za hranicemi několik desetiletí.

9.6.2014 129
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Nejvíc Čechů se rozhodlo za hranicemi žít před rokem 1989, revolucí to ale neskončilo. Současnou emigraci podnítila Evropská unie, která otevřela hranice i pracovní trh. Dnešní migrace je motivovaná především ekonomicky, z vlasti odcházejí mladí a vzdělaní lidé,
a to z chudších regionů do vyspělejších zemí. Jen od listopadu 1989 republiku opustilo 200 tisíc Čechů.

Co dnešní emigranty na životě v cizině láká? Kariéra, lepší život, vyšší příjem a kvalitnější vzdělání. Jakmile dosáhnou vysněného, přemýšlí 
o návratu. Domů míří obvykle kvůli rodině a přátelům. „Výzkumy ukazují, že se Češi chtějí z ciziny vrátit, a to víc než lidé z jiných zemí. Jsou to odvážní lidé. Odjeli, museli se postavit v cizím prostředí na vlastní nohy a prosadit se. Jejich ztráta nás ochuzuje," říká předseda stálé komise Senátu pro krajany v zahraničí Tomáš Grulich (ODS).

Návrat do vlasti zvažuje necelá polovina krajanů, vrátí se jich ale mnohem méně. Protože takoví lidé ovládají cizí jazyk, mají zkušenosti z jiného prostředí, lepší rozhled a jsou schopni pracovat v multikulturní společnosti, snaží se jim odborníci na emigraci návrat ulehčit. Upozorňují, že pro českou ekonomiku navrátilci představují velký potenciál.

„Nemáme tu žádné nástroje návratové politiky. Například nám chybí internetový portál pro krajany v zahraničí, kde by byly na jednom místě ověřené informace. Zatím existují pouze fóra, na kterých si Češi vyměňují zkušenosti. Je škoda, že jako moderní země něco takového nemáme," říká Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci, která spolupracuje s mezinárodním projektem Re-Turn, specializujícím se na návrat krajanů.

Možností, které by Čechům s návratem do vlasti mohly pomoct, je více. Experti navrhují informační linku, specializované kanceláře, které by navrátilcům vyřídily všechny potřebné dokumenty, nebo kurzy podobné rekvalifikačním. Kurzy, které pomáhají se začátkem podnikání, se už osvědčily na Mostecku.

„Teď se budeme ptát, o co by Češi v zahraničí měli zájem. Výsledky se poté spojí s jinými projekty, které se zabývají například návratem vědců. Cílem je vytvořit ucelenou 
a aktivní koncepci návratové politiky, jakou má Slovensko, Maďarsko nebo východní část Německa a kterou bychom řekli, že o Čechy v zahraničí máme zájem a že chceme, aby u nás uplatnili své zkušenosti," uvádí Schroth. Dodává, že investice do návratové politiky by se státu mnohonásobně vrátily.

Zatímco v návratové politice jsme pozadu, české krajany ve světě stát podporuje. Ročně ministerstvo zahraničí českým spolkům pošle 15 milionů korun. Podporuje také 36 českých škol, které navštěvuje tisícovka dětí. Ročně si školy vyžádají 1,2 milionu korun. Na výuku českého jazyka a literatury pak ČR každoročně posílá až 15 učitelů.

Česká emigrace

Zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničí Karel Kühnl řekl Deníku: Svět, či jiné české město? Dnes v tom není rozdíl

Podle Karla Kühnla, který má české krajany na starosti, nelze Čechy k návratu motivovat speciálními podmínkami. Protože stát není zaměstnavatel, nemůže jim slíbit dobré zaměstnání.

Karel Kühnl

Pomáhá stát Čechům s návratem do vlasti?
Poskytujeme informační podporu. Kdokoli se může obrátit o pomoc na ministerstva nebo krajské úřady. Ministerstvo zahraničí pak stále zvyšuje podporu českých škol v zahraničí, protože návrat rodin s dětmi, které neumějí slušně česky, je mnohem složitější. Každým rokem se zvyšuje počet českých škol 
v zahraničí, které vznikají při krajanských spolcích.

Lze občany v zahraničí motivovat k návratu?
Odchod do zahraničí, stejně jako návrat je soukromé rozhodnutí jednotlivce. Motivován je ten, kdo má k návratu důvod pracovní nebo osobní. Motivovat speciálními podmínkami je problematické. Stát není zaměstnavatel, nemůžeme jim slíbit výhodné pracovní podmínky. Samozřejmě ale stojíme o návrat kvalifikovaných i méně kvalifikovaných lidí. Informační činnost bych ale nepodceňoval, lidé, kteří jsou dlouho pryč, ztrácejí přehled o tom, co je potřeba zařídit. 
I proto se mi líbí myšlenka speciálních kanceláří, které by fungovaly v každém kraji.

Zajímají se krajané o to, co se 
u nás děje?
Jak kdo. Nesetkal jsem se ale s krajany, které by nezajímal vývoj nebo situace 
v České republice. Různá je intenzita, někdo se zajímá více, jiní méně.

Jsou země, kde jsou české spolky aktivnější?
Velmi aktivní jsou Češi 
v Chorvatsku, kteří jsou 
v rámci Evropy poslední velkou kompaktní českou menšinou. Kolem města Daruvar jich žije kolem šesti tisíc. Jinde jsou také aktivní organizace, jsou ale rozptýlené. Nejčastěji pak udržují kulturní dědictví, od folklorních tanců až po literaturu a řeč. V tom jsou si podobní.

Jak je to s lidmi, kteří do zahraničí odešli po roce 1989?
Tito tzv. novodobí Češi 
v zahraničí většinou patří k těm, kteří se do krajanských spolků nezapojují. Do zahraničí se provdali nebo oženili, odešli za studiem nebo za prací. Odchod do zahraničí berou stejně, jako by se odstěhovali z Ostravy do Prahy. Většinou nevidí důvod být 
v krajanských spolcích, protože jsou v těsném spojení se svými rodinami a přáteli, do Česka i často jezdí, takže nemají potřebu spolkaření. Nedá se to ale paušalizovat. 

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

9.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 129
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Od roku 2007 ubývá žen, které berou antikoncepci

Donald Trump.
22

Český krajan ze státu New Yorku očekává za Trumpa rozkvět USA

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

V mrazu rostou hutím náklady na výrobu, musí rozmrazovat suroviny

V mrazivém počasí vzrůstají slezským hutím náklady na výrobu. Jak v ArcelorMittalu Ostrava (AMO), tak v Třineckých železárnách se to týká hlavně vstupních surovin, které se musejí rozmrazovat. Řekly to mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková a TŽ Petra Jurásková. Výši nákladů na rozmrazování ale podniky nedokážou vyčíslit.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies