VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi objevili v Antarktidě část kostry pravěkého ještěra

Praha – Čeští paleontologové objevili v Antarktidě část kostry druhohorního mořského ještěra – plesiosaura, která je stará zhruba 75 milionů let. Jako první také popsali několik nových druhů zkamenělých živočichů a rostlin, například nejstarší fosilní krytosemenné rostliny z Antarktidy.

19.9.2014 1
SDÍLEJ:

Čeští paleontologové objevili v Antarktidě část kostry druhohorního mořského ještěra – plesiosaura, která je stará zhruba 75 milionů let. Foto: ČTK

K nejcennějším nálezům patří mimo jiné i kostry fosilních spongií – živočišných hub. Vědci z České geologické služby (ČGS) nasbírali v rámci mnohaletého výzkumu několik tisíc vzorků. Dnes kolekci ukázali novinářům u příležitosti 95. výročí založení ČGS.

Zkamenělé úlomky kostí druhohorního ještěra představují jeho téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a hrudního koše s úlomky žeber. Geologové mají dokonce i výplň žaludku. Objevili ho na ostrově Vega. Trvalo čtyři měsíce, než se ho z antarktické pustiny podařilo přepravit do pražských laboratoří, kde se čistil a konzervoval.

„Je to velmi unikátní nález. O to víc si ho ceníme, protože v té oblasti už dříve působili paleontologové z jiných zemí, zejména z Argentiny, ale i Britové, a ti tam zatím kostru plesiosaura nenašli," řekl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Výzkumné projekty vyšly podle něj na 60 milionů korun. Plesiosaurus pochází z období křídy, z druhohor. Šlo o masožravého živočicha, který se podle objevitele kostry geologa Radka Vodrážky živil rybami. „Byl to dospělý jedinec a jeho velikost odhadujeme na pět až šest metrů," poznamenal.

Živočišné houby

Osobně však považuje za nejvýznamnější ty nálezy, které nejsou vizuálně tolik atraktivní jako ještěr, ale spíše zajímavé z vědeckého hlediska. Geologům se totiž také podařilo najít živočišné houby, konkrétně popsat první spongie z Antarktidy vůbec. Spongie je bezobratlým živočichem, který žije i dnes přisedle na mořském dně. Vyznačuje se jednoduchým tělem tvořeným kostrou z drobných jehlic. Kromě zbytků plesiosaura objevili zkamenělé ryby, loděnky, amonity, raky a stovky dalších fosilií. Výtvarně pradávné živočichy ztvárnil brněnský malíř Petr Motlitba.

Nejzajímavější části sbírky budou vystaveny v září příštího roku v Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově v Praze.

Vědci z České geologické služby absolvovali celkem deset terénních sezon, v oblasti Antarktického poloostrova působí od roku 2003. Expedice většinou odjíždí na Nový rok a vrací se v polovině března. V rámci toho stráví v terénu zhruba 30 dnů, při nichž se hledají úlomky. Bádali také na ostrovech James Ross a Seymour.

Ačkoliv je Antarktida podle geologů v současnosti nejchladnějším kontinentem s několikametrovou ledovou pokrývkou, mezi nejčastější fosilie patří zkamenělé rostliny. Ty ukazují na to, že teplota bývala na kontinentu mnohem vyšší. Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy našel zkamenělé dřevo, které na první pohled připomíná jehličnan. Výzkum ukázal, že jde o dřevo krytosemenné rostliny – angiospermy – nejstarší fosilie tohoto druhu z Antarktidy.

Kromě paleontologického výzkumu se ČGS věnuje také na Antarktidě mapování, vulkanologii a klimatologii. Fosilní fauna a flóra v oblasti Antarktického poloostrova se zkoumá už od druhé poloviny 80. let 20. století.

Autor: ČTK

19.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Andrej Babiš
6 30

Volební průzkum: ANO drtí rivaly, levicové strany dál ztrácejí

Vizualizace připravované lázeňské zóny v Pasohlávkách na Brněnsku.

Lázně u Pasohlávek? Hrozí úplný krach projektu

Premiér Sobotka vyzval prezidenta Macrona: Zvyšujte platy v České republice

V Bruselu se dnes dopoledne odehrála důležitá schůzka mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a státy Visegrádské skupiny. Setkání navrhl už před dvoudenním summitem EU v Bruselu Emmanuel Macron a jak předpokládal, hlavním tématem měla být politika přerozdělování uprchlíků a odpor střední Evropy k povinným kvótám. Toto téma však nakonec zcela zapadlo. Maďarsko, Polsko, Slovensko a v neposlední řadě i Česko vyložily na stůl zcela jiné karty.

Jak brexit proměnil Británii? Katastrofické scénáře ekonomů se nenaplnily

Právě před rokem Britové odhlasovali, že jejich země jako první v historii opustí Evropskou unii. Tamní média proto bilancují, jak se za poslední rok proměnila nálada ve společnosti, ekonomika a vyhlídky do budoucna.

Třímetrový byt za 50 tisíc eur. Ceny pařížských nemovitostí letí raketově vzhůru

Honba Britů za životem v Evropské unii, která jim za dva roky zavře dveře, se neprojevuje jenom v mnohonásobném zvýšení žádostí o občanství v některé z unijních zemí. Britové začínají nakupovat nemovitosti a bohaté země EU z toho začínají profitovat. Francie v první řadě.

DOTYK.CZ

Babiš chce v Praze Muchovo muzeum. Není to priorita, oponuje Krnáčová

Jeden z úvodních projevů pátečního dne mezinárodní konference o urbanistice reSite přednesl Andrej Babiš. Oznámil v něm, že chce v Praze Muchovo muzeum, které by se stalo stánkem pro Slovanskou epopej. Primátorka Andrea Krnáčová mu vzápětí oponovala, že Praha musí řešit jiné věci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies