VYBERTE SI REGION

Češi pracující v Rakousku se brání daním peticí

Mikulov - Lidé, kteří jezdí za výdělkem do Rakouska, se stále nesmířili s doplácením daní v České republice. Organizují proti němu petici.

18.5.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Vážený Senáte, vyzýváme vás, abyste se zasadili o to, že již jednou řádně zdaněný příjem nebude opakovaně podléhat dalšímu zdanění v České republice. To je text petice, která od minulého čtvrtka leží ve směnárně v mikulovském Albertu. Podpisy sympatizantů tam budou organizátoři sbírat minimálně do konce tohoto týdne. „Další petiční archy kolují prostřednictvím známých také v Břeclavi a dalších místech. Jediné veřejné místo je ale v Mikulově. Za těch několik dnů už petici podepsalo více než dvě stě lidí,“ řekla Petra Motlová z Mikulova.

Její přítel Oldřich Vašíček je jedním z členů petičního výboru. Dalšími jsou jsou Jan Kobliha z Hustopečí a Vladimír Lapčík z Pavlova. Nejen je pořádně nazvedla letošní nová povinnost, podle které musejí Češi, Moravané a Slezané pracující v Rakousku podávat daňové přiznání i v České republice. A většinou také doplácet nemalé daně. Důvodem je změna smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem a s tím související jiný způsob metody zdanění.

„My ale nový systém považujeme za dvojí zdanění. Když totiž vyjde minusový doplatek, český stát nám nedá nic. Pokud je ovšem kladný, tak ho po nás chtějí,“ upozornila Motlová. Její přítel, který v Rakousku pracuje přes patnáct let v oblasti strojírenství, má kupříkladu za loňský rok doplácet v Česku na daních sedmdesát tisíc korun.

„Jestliže někdo zaplatí daň z příjmů v jiném státě, neměl by ji už platit u nás. Na druhou stranu tady ale bydlí, užívá silnice a další služby. Je to těžké. Osobně bych se však přikláněl k tomu, aby ti, kteří pracují v Rakousku, u nás už žádnou daň neplatili,“ vyjádřil se sociálnědemokra­tický poslanec Jiří Petrů z Valtic. Podle něj je nová povinnost jedním ze slabých míst superhrubé mzdy. „Kdyby se nezavedla, tak by tyto problémy vůbec nenastaly. Mělo by dojít ke změně, po volbách se do toho pustíme,“ slíbil Petrů, který je připravený se s organizátory petice osobně setkat.

Pozměňovací návrh prošel druhým čtením

Jeho iniciativa i podpisová akce ale budou možná zbytečné. Parlamentem totiž právě prochází pozměňovací návrh poslance Michala Doktora. Už má za sebou druhé čtení. Zákonodárce za ODS navrhuje, aby poslanci z nové povinnosti vyňali příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání.

„Je to tak. Proto jsme také termín podání daňového přiznání většině těchto lidí posunuli na konec června. Pokud návrh do té doby projde parlamentem, jsou z toho venku. A ostatním zaplacené částky vrátíme,“ uvedl ředitel Finančního úřadu v Břeclavi Milan Čech, který ale zatím nechce šířit plané naděje.

Stejně se na to dívají také organizátoři petice. Tu podepisují i lidé, kteří v Rakousku nepracují. „Uvidíme, jak to dopadne. S peticí jsme každopádně připraveni se obrátit na Senát. Když neuspějeme, půjdeme i k Ústavnímu soudu,“ podotkla Motlová. Jen z břeclavského okresu jezdí do Rakouska za prací stovky lidí. Někteří kvůli dodanění uvažují dokonce o změně občanství.

Příjmy z Rakouska je nutné přiznat i doma

České Budějovice - Češi, kteří v roce 2008 pracovali v Rakousku a tam také byly jejich příjmy zdaňovány, mají nově povinnost podat v České republice daňové přiznání. Někteří tam pracují již několik let, dosud tuto povinnost neměli a teď se nestačí divit. Položili jsme proto za ně několik otázek mluvčí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích Jaroslavě Musilové.

Proč nastala taková změna v daňových zákonech?

Každý má ve státě, jehož je daňovým rezidentem, tedy ve státě, kde má bydliště, případně středisko životních zájmů, kterým je především rodina, povinnost zdanit své celosvětové příjmy. Na druhé straně státy vybírají daně i z příjmů, které plynou ze zdrojů na jejich území. Aby se zabránilo dvojímu zdanění jednoho příjmu, tedy ve státě zdroje příjmu i ve státě příjemce, uzavírají mezi sebou státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V těchto smlouvách je pak upraveno, jakým způsobem se dvojímu zdanění zamezuje. Existují v podstatě dva způsoby. Takzvané vynětí, kdy se z celkových příjmů poplatníka vyjmou ty příjmy, které mu plynuly ze zahraničí, a poplatník zdaní pouze ostatní příjmy, a metoda zápočtu, kdy se daň vypočte z celosvětových příjmů, ale od částky vypočtené daně se odečte výše daně zaplacené v zahraničí. S ohledem na algoritmus metody vynětí zákon o daních z příjmů stanoví, že poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze zahraničí, u kterých se pro účely zamezení dvojího zdanění aplikuje tato metoda, nemusí podávat daňové přiznání. Je to logické, protože, pokud má poplatník pouze příjmy, které ze zdanění vyjme, je výsledná částka ke zdanění nulová. Při aplikaci metody zápočtu však povinnost podat daňové přiznání nastává i v těch případech, kdy poplatník má příjmy pouze ze zahraničí. A tím se konečně dostávám k té změně. Dnem 1.1.2008 se začala provádět nová smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou jsme uzavřeli s Rakouskem a kde dosavadní metodu vynětí nahradila metoda zápočtu. Tím vznikla povinnost všem, kteří v roce 2008 pracovali v Rakousku a jsou rezidenty ČR, podat daňové přiznání.

Značná část těchto zaměstnanců o své povinnosti podat daňové přiznání vůbec nevěděla, a proto jej nepodala v zákonném termínu do 31.března. Hrozí jim nyní nějaké sankce?

Poplatníkům hrozí dvě sankce, jednak zvýšení vyměřené daně až o deset procent, a dále úrok z prodlení, který nyní činí 16,25 procenta ročně. Tento úrok se však nepředepíše, pokud nedosáhne 200 korun.

A nemohou finanční úřady přihlédnout k tomu, že tito poplatníci o své povinnosti opravdu nevěděli?

Zvýšit daňovou povinnost správce daně může, což tedy znamená, že v odůvodněných případech i nemusí, a proto budou finanční úřady benevolentnější. Úrok však vzniká ze zákona a nelze jej tedy nepředepsat. Poplatníci mohou požádat správce daně o jeho prominutí.

Narazí tito poplatníci ještě na nějaké další úskalí?

Vzhledem ke konstrukci tzv. superhrubé mzdy musí tito zaměstnanci znát i výši povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je z jejich příjmů zaměstnavatel v Rakousku povinen hradit „sám za sebe“. Protože se tato částka na potvrzení o příjmech, které je v Rakousku vystavováno, neuvádí, musí si ji zaměstnanec zjistit u svého zaměstnavatele. (red)

Autor: Michal Šupálek

18.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies