VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi pracující v Rakousku se brání daním peticí

Mikulov - Lidé, kteří jezdí za výdělkem do Rakouska, se stále nesmířili s doplácením daní v České republice. Organizují proti němu petici.

18.5.2009 7
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Vážený Senáte, vyzýváme vás, abyste se zasadili o to, že již jednou řádně zdaněný příjem nebude opakovaně podléhat dalšímu zdanění v České republice. To je text petice, která od minulého čtvrtka leží ve směnárně v mikulovském Albertu. Podpisy sympatizantů tam budou organizátoři sbírat minimálně do konce tohoto týdne. „Další petiční archy kolují prostřednictvím známých také v Břeclavi a dalších místech. Jediné veřejné místo je ale v Mikulově. Za těch několik dnů už petici podepsalo více než dvě stě lidí,“ řekla Petra Motlová z Mikulova.

Její přítel Oldřich Vašíček je jedním z členů petičního výboru. Dalšími jsou jsou Jan Kobliha z Hustopečí a Vladimír Lapčík z Pavlova. Nejen je pořádně nazvedla letošní nová povinnost, podle které musejí Češi, Moravané a Slezané pracující v Rakousku podávat daňové přiznání i v České republice. A většinou také doplácet nemalé daně. Důvodem je změna smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem a s tím související jiný způsob metody zdanění.

„My ale nový systém považujeme za dvojí zdanění. Když totiž vyjde minusový doplatek, český stát nám nedá nic. Pokud je ovšem kladný, tak ho po nás chtějí,“ upozornila Motlová. Její přítel, který v Rakousku pracuje přes patnáct let v oblasti strojírenství, má kupříkladu za loňský rok doplácet v Česku na daních sedmdesát tisíc korun.

„Jestliže někdo zaplatí daň z příjmů v jiném státě, neměl by ji už platit u nás. Na druhou stranu tady ale bydlí, užívá silnice a další služby. Je to těžké. Osobně bych se však přikláněl k tomu, aby ti, kteří pracují v Rakousku, u nás už žádnou daň neplatili,“ vyjádřil se sociálnědemokra­tický poslanec Jiří Petrů z Valtic. Podle něj je nová povinnost jedním ze slabých míst superhrubé mzdy. „Kdyby se nezavedla, tak by tyto problémy vůbec nenastaly. Mělo by dojít ke změně, po volbách se do toho pustíme,“ slíbil Petrů, který je připravený se s organizátory petice osobně setkat.

Pozměňovací návrh prošel druhým čtením

Jeho iniciativa i podpisová akce ale budou možná zbytečné. Parlamentem totiž právě prochází pozměňovací návrh poslance Michala Doktora. Už má za sebou druhé čtení. Zákonodárce za ODS navrhuje, aby poslanci z nové povinnosti vyňali příjmy ze závislé činnosti, tedy ze zaměstnání.

„Je to tak. Proto jsme také termín podání daňového přiznání většině těchto lidí posunuli na konec června. Pokud návrh do té doby projde parlamentem, jsou z toho venku. A ostatním zaplacené částky vrátíme,“ uvedl ředitel Finančního úřadu v Břeclavi Milan Čech, který ale zatím nechce šířit plané naděje.

Stejně se na to dívají také organizátoři petice. Tu podepisují i lidé, kteří v Rakousku nepracují. „Uvidíme, jak to dopadne. S peticí jsme každopádně připraveni se obrátit na Senát. Když neuspějeme, půjdeme i k Ústavnímu soudu,“ podotkla Motlová. Jen z břeclavského okresu jezdí do Rakouska za prací stovky lidí. Někteří kvůli dodanění uvažují dokonce o změně občanství.

Příjmy z Rakouska je nutné přiznat i doma

České Budějovice - Češi, kteří v roce 2008 pracovali v Rakousku a tam také byly jejich příjmy zdaňovány, mají nově povinnost podat v České republice daňové přiznání. Někteří tam pracují již několik let, dosud tuto povinnost neměli a teď se nestačí divit. Položili jsme proto za ně několik otázek mluvčí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích Jaroslavě Musilové.

Proč nastala taková změna v daňových zákonech?

Každý má ve státě, jehož je daňovým rezidentem, tedy ve státě, kde má bydliště, případně středisko životních zájmů, kterým je především rodina, povinnost zdanit své celosvětové příjmy. Na druhé straně státy vybírají daně i z příjmů, které plynou ze zdrojů na jejich území. Aby se zabránilo dvojímu zdanění jednoho příjmu, tedy ve státě zdroje příjmu i ve státě příjemce, uzavírají mezi sebou státy smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V těchto smlouvách je pak upraveno, jakým způsobem se dvojímu zdanění zamezuje. Existují v podstatě dva způsoby. Takzvané vynětí, kdy se z celkových příjmů poplatníka vyjmou ty příjmy, které mu plynuly ze zahraničí, a poplatník zdaní pouze ostatní příjmy, a metoda zápočtu, kdy se daň vypočte z celosvětových příjmů, ale od částky vypočtené daně se odečte výše daně zaplacené v zahraničí. S ohledem na algoritmus metody vynětí zákon o daních z příjmů stanoví, že poplatník, kterému plynou pouze příjmy ze zahraničí, u kterých se pro účely zamezení dvojího zdanění aplikuje tato metoda, nemusí podávat daňové přiznání. Je to logické, protože, pokud má poplatník pouze příjmy, které ze zdanění vyjme, je výsledná částka ke zdanění nulová. Při aplikaci metody zápočtu však povinnost podat daňové přiznání nastává i v těch případech, kdy poplatník má příjmy pouze ze zahraničí. A tím se konečně dostávám k té změně. Dnem 1.1.2008 se začala provádět nová smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou jsme uzavřeli s Rakouskem a kde dosavadní metodu vynětí nahradila metoda zápočtu. Tím vznikla povinnost všem, kteří v roce 2008 pracovali v Rakousku a jsou rezidenty ČR, podat daňové přiznání.

Značná část těchto zaměstnanců o své povinnosti podat daňové přiznání vůbec nevěděla, a proto jej nepodala v zákonném termínu do 31.března. Hrozí jim nyní nějaké sankce?

Poplatníkům hrozí dvě sankce, jednak zvýšení vyměřené daně až o deset procent, a dále úrok z prodlení, který nyní činí 16,25 procenta ročně. Tento úrok se však nepředepíše, pokud nedosáhne 200 korun.

A nemohou finanční úřady přihlédnout k tomu, že tito poplatníci o své povinnosti opravdu nevěděli?

Zvýšit daňovou povinnost správce daně může, což tedy znamená, že v odůvodněných případech i nemusí, a proto budou finanční úřady benevolentnější. Úrok však vzniká ze zákona a nelze jej tedy nepředepsat. Poplatníci mohou požádat správce daně o jeho prominutí.

Narazí tito poplatníci ještě na nějaké další úskalí?

Vzhledem ke konstrukci tzv. superhrubé mzdy musí tito zaměstnanci znát i výši povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které je z jejich příjmů zaměstnavatel v Rakousku povinen hradit „sám za sebe“. Protože se tato částka na potvrzení o příjmech, které je v Rakousku vystavováno, neuvádí, musí si ji zaměstnanec zjistit u svého zaměstnavatele. (red)

Autor: Michal Šupálek

18.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bydlení. Ilustrační foto.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek
1 8

Odměna pro šéfa VZP? Správní rada mu přiklepla rekordní sumu 1,3 milionu

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Provozovatel kiosku skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná – Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies