VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi přečtou 17 knih ročně. Elektronické dál potřebují papírové dvojče

Praha – Jsou pevné jako skála, do které se kdysi dávno taky psalo. A lidé si jimi zevnitř obskládávají svoje příbytky – jakoby na ochranu proti hlouposti. Knížky.

16.7.2012 6
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vlastimil Leška

Každý Čech přečte za rok průměrně 17 knížek. „Společně se skandinávskými a pobaltskými státy se Česká republika řadí v Evropě k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou," říká Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, který začal před pěti lety jako vůbec první zkoumat návyky českých čtenářů.

Ačkoli každý z nás si v knihkupectví vybere ročně asi pět nových knížek, více než třetina Čechů si alespoň jednou během roku najde cestu taky do knihovny.

Chtěné i zaprášené

Budov, které vědění světa třídí podle abecedy, je v Česku k šesti tisícům. Jenom v Městské knihovně v Praze je registrováno přes 222 tisíc čtenářů, z toho 37 tisíc představují nejmenší čtenáři do patnácti let. „V posledních letech čísla rok od roku stoupají," říká mluvčí knihovny Lenka Hanzlíková. Čtenářský průkaz má ale v celém Česku téměř jeden a půl milionu lidí. Ze skladů, vitrín a stojanů doputuje za jediný rok k rodinným krbům a většinou taky zpátky téměř sedmdesát milionů knížek, časopisů, map, DVD a dalších dokumentů.

Zatímco na některé tituly se stojí několikaměsíční fronta, jiné leží na regálech pod vrstvou lhostejnosti roky netknuty. „Zájem o nějakou knihu se většinou zvyšuje, pokud se dočká filmového zpracování, nebo má dobrou kampaň. Ale oblíbené jsou určitě žánry v beletrii – detektivky, sci-fi a fantasy. Z dětských jsou to kromě novinek jména typu Lindgrenová, Miller, která rodiče půjčují svým dětem jako sázku na jistotu," přibližuje Hanzlíková. „Co se týče zapomenutých knih, jedna teorie v knihovnictví praví, že každá kniha má svého čtenáře. A veřejné knihovny střízlivě dodávají: Ale jen aby ho našla…," popisuje mluvčí osudy tzv. maloobrátkového fondu.

Po dvou letech klesajících stavů loni nakladatelé pro Čechy chtivé literatury vydali téměř 19 tisíc knižních titulů, nejvíc od roku 1993.

Mohlo by se proto zdát, že knižní trh se opět vzmáhá. Jenže podle Vladimíra Pistoria, nakladatele a předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů, jsou řeči o rekordech klamné. „Máme za to, že ve skutečnosti už třetím rokem po sobě produkce českých knih klesá, a to tempem zhruba čtyři a půl procenta za rok," upozorňuje Pistorius.

Problém podle něj tkví právě v tzv. Výkazu o neperiodických publikacích, který Národní knihovna každý rok sestavuje. „Výkaz neuvádí počet titulů, které u nás za konkrétní rok vyšly, ale počet knih, které byly v tom roce do Národní knihovny odevzdány. Řada nakladatelů však povinné výtisky odevzdává s velkým zpožděním, a tak se do Výkazu významně promítají tituly z předchozích let, a naopak tam chybí část produkce daného roku." Svaz připravuje svoji vlastní analýzu podle databáze České národní bibliografie. Přesnější čísla by se mohla údajně odkrýt letos v září.

K neveselým soudům přivádí nakladatele zvýšená DPH. Když zvednou ceny knih, koupí si je méně lidí. „Strategie nakladatelů se mění. Z prodeje se jim vrací méně peněz, takže už teď jsou opatrnější a nabídka nových titulů se postupně bude snižovat," dodává Vladimír Pistorius.

Zatím však rychle narůstá alespoň počet elektronických knih. Letos by podle odhadů měly tvořit až půl procenta tuzemského knižního trhu a postupně se obklopují vlastními ctiteli. „Domníváme se, že vznikla úplně nová skupina čtenářů, která tištěné knihy buď nečte vůbec, anebo jen minimálně," říká Olga Biernátová z nakladatelství Kniha Zlín, jehož elektronické verze románů norského spisovatele Joa Nesboho aktuálně drtí domácí žebříček nejprodávanějších e-knih.

Ačkoli ze začátku byly pro ně e-knihy spíše pokusem, zájem českých zákazníků nakladatelství přesvědčil, že je důležité s elektronickými knihami do budoucna počítat. „Usilujeme tak i o čtenáře, kteří nefandí tlustým knihám, které si pak vystaví na polici, ale chtějí si detektivku vzít s sebou třeba na cesty," vysvětluje Biernátová. S čistě elektronickými knihami, které už nemají po boku svoje tištěné dvojče a které na trh začali loni vypouštět první průkopníci, ale tradiční nakladatelství spíš vyčkávají. „Navzdory tomu, že prodeje rostou, ze zisku by se ještě stále nezaplatila „výroba" knihy, tedy překlad, redakce, zpracování, práva a tak dále," zakončuje prozatím Olga Biernátová

Nejlepší knihovna? Sídlí hned vedle hasičů a vede ji dobrovolnice

Veselice – O budovu na kraji vesnice se dělí s hasičskou jednotkou. Alespoň si může být jistá, že její poklady nelehnou popelem. Boční vchod mezi police, z nichž na vás příběhy vystrkují hřbety, otevírá každý čtvrtek odpoledne. Olga Hájková je hybnou silou kralující Knihovny roku.

Maličká knihovna z moravské Veselice, kterou dobrovolná knihovnice vede, zdolala v posledním ročníku soutěže své soupeře z celé republiky.

Z 270 obyvatel místní části Veselice se tam za čtením opakovaně vrací skoro osmdesát čtenářů. Ačkoli obec Vavřinec, která vznikla před více jak padesáti lety sloučením čtyř malých vesniček, má knihovny celkem tři, ta veselická vábí všechny. „Našli si k nám cestu i lidé ze Suchdolu nebo Vavřince. Mám dokonce zapsaného i nějakého přespolního čtenáře, kterému nosím knížky," usmívá se Olga Hájková, která se k branám Moravského krasu přistěhovala před devíti lety.

Knížky si u nás půjčují převážně ženy, většinou starší a střední generace, muži čtou míň," prozrazuje knihovnice, která jednou měsíčně s knihami vyráží i do terénu – za čtenáři, pro něž už je docházení za literaturou příliš obtížné. Díky nejrůznějším akcím, které v knihovně připravuje, ke knížkám přitáhla taky spoustu místních dětí. „Mám jich tu asi třicet, i když všechny ani nejsou zapsané. Bývá to tak, že zapsaná je třeba maminka a s ní chodí i její tři malé dětičky," spokojeně vysvětluje Olga Hájková.

Olga Hájková je hybnou silou kralující Knihovny roku.  Dětské knihomoly nezdolně podporuje. V knihovně s dětmi prožila Noc s Andersenem, organizuje výstavy, společná čtení a tematické besedy. „Nedávno jsem tu měla třeba dětskou paní spisovatelku Zuzanu Pospíšilovou. Pro děti pořádáme taky všelijaké výtvarné dílny, například malování na trička nebo horkým voskem, na jaře pálíme čarodějnice. Už tradiční jsou Vánoce a Velikonoce v knihovně," vypočítává nadšená vedoucí knihovny, vlastní profesí úřednice.

Ačkoli světlé a zrekonstruované prostory veselické čítárny s moderním vybavením, třemi počítači, s projektorem a plátnem si lze jenom těžko spojit se zatuchlým pachem studených středověkých knihoven, kde se nejlépe bádá zvídavým krysám, Olga Hájková s dětmi i dospělými s radostí propátrává taky okolí vesnice. „Chodíme na vycházky do přírody, hráli jsme stopovanou a šipkovanou v aleji na Nových Dvorech, loni jsme si dokonce půjčili koloběžky a vyrazili na výlet do jeskyní."

V knihovně má perfektní přehled a vkus svých čtenářů důvěrně zná. „Když nakupuji nové knížky, vybírám je cíleně pro konkrétní čtenáře. Beru tituly, o kterých přesně vím, že se budou líbit a že o ně bude zájem." S velice omezeným rozpočtem na vlastní nákup by to ani jinak nešlo. A i když Macochu by všechny veselické knihovní svazky dohromady právě nenaplnily, pořád je co číst. „Hodně totiž využívám mezivýpůjčního fondu z městské knihovny v Blansku. Odtamtud vozím pořád nové a nové knížky," objasňuje Olga Hájková, která ročně půjčí stovky knih.

V popularitě při tom u Veselických vedou hlavně oddechové žánry. „Samozřejmě ženské romány, detektivky, pohádky. Ale mám taky čtenáře historických knih a literatury faktu."

Nejstarší knížky ve Veselici jsou potom staré skoro sto let a pamatují úplné počátky místního knihovnictví. Lidově řečeno tu „zařezávají" Palacký, Arbes, Světlá, ale i hospodářská a zemědělská literatura – co měli lidé zrovna po ruce a první knihovně věnovali. Mají za sebou víc než nějaký ten nasliněný prst nebo ohnutý růžek, péčí Olgy Hájkové se ale stále ještě vypínají na polici. „Stará knihovna měla dost špatné podmínky, bylo tam vlhko a zima a zvlášť staré knížky hodně trpěly. Při stěhování jsem je dala hezky do pořádku, zrenovovala je, pokud to šlo, a v nové knihovně jim vyčlenila vlastní koutek. Nic jsem nevyřazovala, protože si myslím, že právě tyhle první svazky nejlépe vypovídají o tom, jak naše knihovna kdysi začínala," uzavírá knihovnice. (Anna Dvořáková)

Počty knižních titulů


Autor: Redakce

16.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

David Cameron.
4

Britský expremiér Cameron si pořídil maringotku, za tři čtvrtě milionu

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies