VYBERTE SI REGION

Češi příliš kombinují léky, může je to stát život

Praha - Před nebezpečným nešvarem varují i lékárníci. Pomoci může centrální úložiště elektronických receptů, to však eviduje jen léky na předpis.

22.1.2010 11
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Osmadvacetiletý František pracuje na významné pozici IT firmy. Podle svých slov si nemůže dovolit v práci chybět. Jakoukoliv nemoc se proto snaží léčit takzvaně za pochodu. Metodu samoléčby dovedl „k dokonalosti“.

Když cítí, že na něj jde nachlazení, nasadí pro jistotu hned několik druhů léků se stejnou účinnou látkou. „Vezmu si prášek a zapiji ho rozpuštěnou tabletou s paracetamolem. Nedávno jsem objevil i variantu ve spreji, tak si pravidelně stříkám i ten. Jistota je jistota,“ myslí si František.
Velmi se mýlí, stejně jako spousta dalších Čechů, kteří propadli módě užívání více léků proti nachlazení naráz. Nebezpečného nešvaru si už všimli i lékárníci, kteří však před ním důrazně varují.

Smrtící kombinace

„Hlavně v období vyššího výskytu nachlazení a chřipek se stále častěji setkáváme s tím, že lidé užívají na snížení teploty víc přípravků s paracetamolem. Ty samy o sobě nejsou úplně netoxické. Při vzájemné kombinaci více druhů mohou vést k předávkování a vážnému poškození jater,“ varuje lékárník a mluvčí České lékárnické komory Aleš Krebs.

Mnohem závažnější potíže mohou způsobit kombinace více léků, které předepíší nezávisle na sobě dva lékaři. „Řešili jsme například případ pacienta, kterému dva lékaři nezávisle na době předepsali dva různé silné léky na srážlivost krve. Kdybychom na to nepřišli u výdeje, tak to mohlo vést až k pacientově smrti,“ uvedl Krebs.

Mohlo by se zdát, že to není příliš běžné, ale opak je pravdou. Zhruba každý desátý Čech podle odhadů po návštěvě specializovaného lékaře zamíří za druhým stejné specializace, aby si diagnózu prvního ověřil. Pokud mu oba předepíší lék s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou, je zaděláno minimálně na zdravotní problémy.

Ty však mohou způsobit i kombinace léků, které člověk užívá na odlišné potíže. Lékaři totiž evidují neuvěřitelných 4500 závažných lékových interakcí, kdy podání léku současně s jiným může pacientovi způsobit zdravotní potíže nebo dokonce smrt. Nebezpečné jsou dokonce i některé kombinace léků a konkrétních jídel či nápojů.

Nesprávné vzájemné působení dvou a více léků se v drtivé většině případů projeví dvěma formami. Buď jeden lék neúměrně zvýší účinnost druhého, nebo naopak jeho účinek částečně či zcela potlačí. Typickým příkladem druhého negativního vlivu je kombinace hormonální antikoncepce s některými antibiotiky. Ta dočasně mohou potlačit účinnost pravidelně užívaných pilulek a žena může nečekaně otěhotnět.
Podobně působí i moderní léky na plísňová onemocnění, která zpomalují vstřebávání až poloviny všech léků.

Ublížit může i džus

Opačný efekt může vyvolat i zdánlivě neškodný grapefruitový džus. Výzkumy prokázaly, že vyšší množství kumarinů a flavonoidů, které džus obsahuje, dokáže až několikanásobně zvýšit koncentraci některých léků na vysoký krevní tlak či onemocnění srdce.

Na první pohled banální problém dostává hrozivý nádech po té, co se člověk seznámí s výsledky výzkumu, který proběhl v roce 1998 v USA. Ukázalo se, že na nežádoucí účinky léků tam každoročně zemře přes sto tisíc lidí.

V Česku se sice podobné průzkumy nikdy nedělaly, odborníci přesto odhadují, že situace u nás bude stejně závažná.

Letáky se nikdo neřídí

Možné komplikace včetně nežádoucích interakcí musí být uvedeny v příbalovém letáku u každého léku. Ty však podle průzkumů čtou pouze dvě třetiny Čechů a většina se jimi pak stejně neřídí. Spoustě z nich nedělá problém vzít si lék třeba až po jídle, přestože se má užívat před ním.

Zdánlivá banalita se ale nemusí vyplatit. Například léky rozpustné v tucích spolknuté po tučném jídle místo před ním se vstřebávají až mnohonásobně rychleji. Snadněji pak dojde k předávkování.

Problém by mohlo vyřešit centrální úložiště elektronických receptů, jež spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Díky elektronické preskripci bude mít lékař a lékárník k dispozici správné informace o lécích, které pacient užívá, a tedy možnost mnohem lépe zhodnotit případná rizika,“ tvrdí ředitel ústavu Martin Beneš.

Elektronické úložiště však v současnosti stále spíš nefunguje než funguje. Navíc jsou v něm vedeny jen léky vydané na předpis, volně prodejné léky se do něj nedostanou.

Lékárník Krebs proto nabízí jinou variantu, jak zabránit nežádoucím interakcím či duplicitnímu užívání léků. „Pokud pacient navštěvuje pouze jednu lékárnu, může se cítit bezpečněji. Lékárník může snadněji sledovat jeho lékovou historii a ví, co všechno užívá. Má přehled o všech jeho lécích na recept, tak i bez receptu či doplňcích stravy. Případné problémy pak odhalí snadněji,“ uzavírá Krebs.

#nahled|http://g.denik.cz/1/1a/denik_infografika_leky_220110_denik_flash_big.jpg|http://g.denik.cz/1/1a/denik_infografika_leky_220110.jpg|Spotřeba léků v Česku#

Užívání více medikamentů současně stále podceňujeme

Praha – Pacient hospitalizovaný v nemocnici užívá průměrně šest až sedm léků. Podle lékaře Tomáše Doležala z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pak už je těžké určit, která účinná látka ovlivňuje kterou. Kombinace některých léků přitom mohou ve vážných případech vést až k úmrtí.

Opravdu je problém, když lidé berou více léků dohromady?
Lékové interakce, tedy současné užívání dvou a více léků, je opravdu velmi nebezpečný problém. Přestože si to lékaři i pacienti mnohdy neuvědomují.

Co tedy v takovém případě hrozí?
Jsou dvě základní situace. Jeden lék může zvyšovat toxicitu druhého, zvýšit jeho hladinu až k toxickým hodnotám.
Například když se léky na vyšší cholesterol zkombinují s některými typy antidepresiv či antibiotik, tak to může vést až k život ohrožujícím stavům. V druhé variantě případů, která je méně běžná, pak jeden lék sníží či úplně eliminuje účinnost druhého. Tady bych zmínil například ženy užívající perorální hormonální antikoncepci. Když jim jejich lékař navíc předepíše určité antibiotikum, tak to může způsobit antikoncepci neúčinnou.

Zmínil jste, že nebezpečné vzájemné kombinace léků mohou vést až ke smrti pacienta. Jak časté jsou takové případy?
Ohrožení zdraví vedoucí k hospitalizaci je samozřejmě častější než úmrtí. Přesto jsou v literatuře popsány stovky až tisíce případů lidí, kteří kvůli tomu zemřeli. Někdy selžou důležité léky, může se objevit i život ohrožující krvácení.

Existuje nějaká statistika, kolika případů v Česku se to může týkat?
Žádný plošný výzkum neexistuje, pouze odhady. Nicméně už teď víme, že ten problém je mnohem větší, než si dovedeme představit. Kdysi jsme si sami dělali studii, kolik léků užívá hospitalizovaný člověk. Ukázalo se, že v průměru jde o šest až sedm léků. Z nemocnice pak většinou odchází minimálně s jedním novým lékem, takže jich pak je už osm. Tam už pak je těžké říct, co ovlivňuje co.

Dá se této hrozbě vůbec nějak účinně čelit?
Musí se eliminovat potenciální rizikové kombinace. To je především úloha vzdělávání lékařů. V mnoha zemích také funguje kontrola lékárníkem. Pacient chodí pouze k jednomu, který mu eviduje všechny užívané léky a jejich případné interakce. Na nevhodné kombinace pak vždy dokáže snadno upozornit. Existuje na to spousta elektronických programů, ale lékař předepisující léky by je musel rovnou zanést i do elektronické databáze. Prostor je také v přístupu pacienta. Ten by měl být aktivnější, ptát se svého lékaře a tlačit ho do vysvětlování.

V Česku ale podobný přístup stále není standardem a prosazuje se jen pozvolna. Myslíte si, že se to někdy vůbec změní?
Pozvolné změny u nás pozorujeme už nyní, ale je to běh na dlouhou trať. Každá změna v zavedených návycích lékařů je na dlouho. Předcházení nebezpečným kombinacím užívaných léků je ale nezbytné. V posledních pěti deseti letech se o tom mluví stále častěji, máme i více informací. Teď jde jen o to, dostat je do běžné klinické praxe v ordinacích.

Autor: Filip Sušanka

22.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies