VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi našli dosud neznámé osídlení z doby stavitelů pyramid

PRAHA - Čeští archeologové objevili jižně od egyptské oázy Baharíja dosud neznámé doklady o osídlení z doby stavitelů pyramid. Češi totiž v oblasti egyptské Západní pouště nalezli půdorysy budov, keramiku a nádoby, které pochází z poloviny třetího tisíciletí před Kristem.

19.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: www.photo-gallery.cz

Podle vedoucího české expedice Miroslava Bárty z egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak podařilo o tisíc let posunout současné vědomosti o přítomnosti starých Egypťanů v oblasti oázy Baharíja. Dosud totiž odborníci v této lokalitě nacházeli doklady pro osídlení z faraonské doby až od poloviny druhého tisíciletí před Kristem.

Bárta uvedl, že objev je velmi atraktivní zejména z výzkumného hlediska. "Dokazuje to, že Egypťané Baharíju už v této době (třetí tisíciletí před Kristem) používali. Mohli ji využívat jako přestupní stanici na svých výpravách dál do hlubin Západní pouště. Byli schopní cestovat stovky a stovky kilometrů oblastmi, které jsou v současnosti vysloveně pouštní," řekl ČTK.

Podle něj hlavním cílem podobných výprav byl především obchod. "Chodili do Západní pouště pro různé nerostné suroviny. Také tudy dále chodili do Afriky, kde se setkávali s jinými společnostmi, se kterými měnili zboží," doplnil. Tuto hypotézu by měla v příštím roce ověřit česká vědecká expedice do oblasti pouštní planiny Gilf Kebír. "Chceme se pokusit zmapovat jednotlivé cesty, které spojovaly Gilf Kebír s údolím Nilu a oázami," řekl Bárta.

Ve výzkumu v oblasti Baharíja, který začal před šesti lety, chtějí Češi nadále pokračovat. "Jedině když se odkryjí jednotlivé sídelní struktury, tak si můžete udělat obrázek o tom, jaká povaha toho sídliště byla. Našli jsme tam jeden druh keramiky, u kterého zatím moc nevíme, k čemu sloužil. Bylo to velmi specifické sídliště," konstatoval Bárta. Podle něj může objev posílit prestiž celé české egyptologie. Na projektu se kromě egyptologů z Univerzity Karlovy podíleli například také jejich kolegové z Archeologického ústavu Akademie věd.

Český výzkum v Egyptě má dlouhou tradici. V Západní poušti čeští vědci již dříve například objevili římské vily a dílny. Podle egyptologů mohly pocházet z doby, kdy se už rozpadala Římská říše, ztrácela v Egyptě své državy a šířilo se křesťanství.

V roce 2005 čeští archeologové prozkoumali dosud nejstarší hrobku v pohřebišti egyptských faraónů - Abúsíru. Pochází z 28. století před Kristem, tedy zhruba do doby panovníka Džosera, stavitele nejstarší egyptské pyramidy.

Vědci už dříve v Abúsíru také našli mnoho šachtových hrobů, které byly vybudovány v letech 530 až 525 před Kristem. Jedna z velkých hrobek, které prozkoumali, patřila podle egyptologa Ladislava Bareše admirálovi Vadžahorresnetovi. Kvůli spolupráci s tehdejšími perskými dobyvateli Egypta bývá také označován jako "kolaborant" nebo "zrádce Egypta".

19.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marine Le Penová
6 9

Le Penové opět hrozí ztráta imunity

Ilustrační foto.

Cukrárna Šárka v Michálkovicích končí, hlavním důvodem je EET

DOTYK.CZ

Jako po válce. Podívejte se na kdysi výstavní čtvrť v Ostravě

Třeba to opravit a ne opustit! Těžko říci, zda sprejeři říkající si Deroj a Breck mysleli tyto slova vážně či ironicky. Nastříkali je každopádně mezi ruiny, které kdysi bývaly výstavními činžáky pro železničáře.

Optimistické zprávy? Většina obchodníků je prý na EET připravena

Jak jsou na tom podnikatelé před druhou vlnou elektronické evidence tržeb? Podle Finanční správy většina připravena je. Autentizační údaje si dosud vyzvedlo 110.000 podnikatelů z odhadovaných 250.000, ne všichni z maloobchodu a velkoobchodu ale evidenci budou muset podléhat či ji od 1. března vykazovat, sdělila.

AKTUALIZOVÁNO

Prahu postihly rozsáhlé výpadky elektřiny, nejezdily tramvaje

Hlavní město postihly rozsáhlé výpadky elektřiny. Podle mluvčího Pražské energetiky Petra Holubce způsobila asi půlhodinový výpadek technická závada na rozvodně Praha - Jih v Chodově. Proud podle něj nešel v městských částech Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 9 a Praha 10.

Student z Brna vymyslel jedinečný výpočet. Dostal cenu Wernera von Siemense

Už jako středoškolák chodil občas o prázdninách vypomáhat do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. „Hrozně mě to bavilo. Tak jsem u toho pak už zůstal," vzpomíná pětadvacetiletý Tomáš Pikálek. Jeho diplomové práci letos v únoru udělila porota prestižní cenu Wernera von Siemense pro mladé talentované vědce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies