Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česká expedice zanechá v Súdánu trvalou stopu

Praha /ROZHOVOR/ – Odkrytí zbytků menšího chrámu, pokračování v průzkumu tzv. kruhové stavby a konzervačně-restaurátorské práce v paláci královny Amanišacheto. To jsou výsledky již druhé archeologické expedice Národního muzea v Súdánu, kde působila loni od 11. listopadu do 20. prosince v oblasti Wad Ben Naga.

26.1.2011
SDÍLEJ:

Česká archeologická expedice se v oblasti Wad Ben Naga věnovala mimo jiné vykopávkám Malého chrámu, jenž je součástí komplexu ze 4. století př. n. l.Foto:

Súdán je svou rozlohou přesahující 2,5 milionu kilometrů čtverečních největší africkou zemí, zároveň však patří k nejchudším státům černého kontinentu. Súdánská národní korporace pro památky a muzea proto vítá spolupráci s archeology z různých zemí, kteří přijíždějí zkoumat súdánskou historii sahající hluboko před náš letopočet. „Výzkum v Súdánu pokládám za prestižní záležitost a jsem rád, že se na něm můžeme podílet,“ řekl na pondělní tiskové konferenci seznamující s výsledky expedice generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Dodal, že mise v Súdánu je významná i proto, že díky ní je naděje na rozšíření sbírkových fondů Náprstkova muzea.

Dějiny staré 2500 let

Expedice, v níž se za šest týdnů vystřídalo deset osob, prováděla výzkum v prostoru lokality a stejnojmenné vesnice Wad Ben Naga, která leží zhruba 130 kilometrů severně od súdánského hlavního města Chartúmu. V tomto místě se v období tzv. Merojského království (4. století př. n. l. – 4. století n. l.) rozkládalo jedno z největších měst starověké Núbie – Arabikeleb. Kolem zlomu letopočtu tu byl vystaven jeden z největších merojských paláců a nejméně pět chrámových staveb. Ve městě v době jeho největšího rozkvětu mohlo žít kolem 25 000 obyvatel.

Podle vedoucího české expedice Pavla Onderky se odhaduje, že archeologický průzkum v dané oblasti bude trvat 60 až 70 let. „Těžko se dá říci, kdy budou archeologické vykopávky zpřístupněny veřejnosti, ale alespoň u části z nich k tomu časem dojde,“ řekl Onderka. Z tohoto důvodu je důležitá konzervačně-restaurátorská činnost v paláci připisovaném královně Amanišacheto. Tato stavba spadající pravděpodobně do prvního století př. n. l. je postavena z nepálených cihel, má čtvercový půdorys se stranou dlouhou 61 metrů a je tak druhou největší svého druhu v této oblasti.

Expedice jako mise

Česká expedice měla tentokrát i výchovné a humanitární poslání. Její členové zorganizovali fotografickou výstavu Súdán před sto lety, která ukazují snímky z pozůstalosti českého cestovatele Bedřicha Machulky. Pro Súdánce je zajímavá tím, že zahrnuje i fotografie, jež nemá k dispozici ani Národní muzeum v Chartúmu.

Děti ze tří škol ve Wad Ben Naga, kde žije přes 3000 obyvatel, budou na expedici patrně ještě dlouho vzpomínat díky darům žáků Základní školy Trávníky z Otrokovic. „Přivezli jsme jim na 150 kilogramů hraček, oblečení a školních pomůcek, z nichž měli obrovskou radost a odměnily nás tříhodinovou slavností se zpěvy a hudbou,“ uvedl Onderka. Poznamenal, že dárků mohli z Otrokovic přivést více, ale přesahovalo to možnosti expedice.

Díky české expedici, která má za sousedy archeology z Německa a Francie, získají obyvatelé přístup k čisté pitné vodě. Češi se totiž rozhodli finančně i organizačně přispět na stavbu studny, která ve Wad Ben Naga chybí. Obyvatelé jsou odkázáni na vodu z Nilu, kterou rozchodně nelze pokládat za zdravotně nezávadnou.

Náklady na expedici se podle ředitele Lukeše pohybují kolem 250 000 korun a jsou hrazeny z prostředků muzea, z příspěvků ministerstva kultury a ze sponzorských darů. Je zajímavé, že na předchozí expedici v roce 2009 přispěl i Česko-německý fond budoucnosti. Souvisí to s tím, že na vykopávkách v Súdánu se významně podílí Egyptologické muzeum z Berlína.

Dušan Nováček, konzervátor expedice NM, řekl Deníku: Otázky sexuality jsou v Súdánu tabu

V Súdánu často chybí pitná voda. Jaká je tam celková zdravotní situace?

Je velký rozdíl mezi místními obyvateli a námi. Oni tam vyrůstají a pro ně není nilská voda překážkou. Zdravotní péče je tam minimální a jsou odkázáni především sami na sebe. Lékaře vyhledají teprve až v krajní nouzi.

Rovníková Afrika je silně postižena nemocí AIDS. Jaká je situace v severněji ležícím Súdánu?
Na tyto informace sice není žádné embargo, ale je to tak citlivé téma, že o tom místní vůbec nemluví. Otázky sexuality jsou prakticky tabu – samozřejmě to souvisí s náboženstvím, tedy s islámem, křesťanství je tam zastoupeno jen v malé míře.

V Súdánu je úřední řečí arabština, jak jinak se tam lze domluvit?
Já osobně jsem byl překvapen tím, kolik místních dokáže použít alespoň základy angličtiny. Pozdravit, zeptat se jak se máte a odkud jste – to dokáže dát dohromady třeba i převozník, který vozí přes Nil zvířata. Je to s podivem, protože turistika tam téměř neexistuje.

Kdyby tam našinec přesto chtěl cestovat, jaká je tam infrastruktura, jaké jsou silnice?
Doprava autobusová existuje, my jsme měli k dispozici vlastní malý autobus. Komunikace mezi většími městy jsou dobré, mezi menšími je to horší, občas se musí sjet do polopouště.

Kde bude stát ta studna budovaná s naší pomocí?
To se ještě musí rozhodnout. Škola, kde by to bylo vhodné, je totiž od vesnice dost vzdálená. Na druhou stranu jsou tam děti a ty potřebují čistou vodu nejvíc. Jistě to také ovlivní průzkum podloží a místní geologické podmínky.

Autor: Jan Horák

26.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
15

K útoku nožem v Rusku se přihlásil Islámský stát

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Dýmkař Krška: Dělám pocitové dýmky. Řídím se hlavně kresbou dřeva

Výrobě dýmek se Karel Krška z Drnovic věnuje už sedmadvacet let. I po takové době nepovažuje jejich vyřezávání za rutinu. „Každý kousek je originál. Vše dělám ručně a každý kus dřeva mě jinak inspiruje. Možná proto mě práce pořád baví,“ pochvaluje si devětačtyřicetiletý muž.

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

/ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení