VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejvíce nového o Shakespearovi se dozvídám od sebe, říká překladatel Hilský

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ – V Praze byly vyhlášeny nejlepší patenty, objevy a vynálezy za rok 2015, za které jejich autoři získali titul Česká hlava. Z několika desítek nominací vybrala odborná porota složená ze zástupců akademie věd a vysokých škol čtyři laureáty, svého určila i vláda.

2.12.2015
SDÍLEJ:

Martin HilskýFoto: Deník/Škvára Jan

Titul Česká hlava je spojen i s finanční odměnou. Za 14 let udělování této ceny bylo oceněným vyplaceno přes 20 milionů korun.

Ačkoliv porotu České hlavy tvoří zejména vědci přírodovědných oborů, hlavní cenu získal představitel humanitního oboru – překladatel Martin Hilský. Světově uznávaný odborník na dílo anglického dramatika Williama Shakespeara, v současnosti profesor Filozofické fakulty Jihočeské univerzity, byl oceněn za celoživotní přínos v oblasti anglistiky. Titul Česká hlava mu předal místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

Slovy Otto Wichterleho: „Úspěch chemika je dán tím, dokáže-li výsledky svého výzkumu převést od zkumavky po barák," se nechal inspirovat další laureát inženýr Jan Mašát, který vynalezl novou bezodpadovou metodu výroby perchlormetylmerkaptanu, který se používá pro výrobu pesticidů používaných zejména k ošetření vinné révy. Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu za nedestrukční přístroje pro měření tepelného komfortu oděvů předal doktoru Luboši Hesovi ministr Jan Mládek, který k tomu uvedl: „Velmi si vážím lidí, kteří své znalosti dokáží využívat pro objevování nových věcí a jsou navíc schopni najít pro tyto nápady konkrétní použití a prakticky je realizovat v rámci svého podnikání. Můj resort se snaží právě tyto lidi maximálně podporovat a hledat cesty, jak ještě zvýšit počet lidí, kteří v tomto směru uspějí." Dalšími oceněnými byli inženýr Vítězslav Jarý z Fyzikálního ústavu AV ČR, a to za nové materiály vhodné pro detekci neviditelného ionizujícího záření, a Martina Pichrtová z Přírodovědecké fakulty UK, která se věnovala stresové odolnosti zelených řas jařmatek v Arktidě a Antarktidě.

Česká hlava

Svou první hru Williama Shakespeara – Sen noci svatojánské – přeložil v roce 1983, od té doby převedl do češtiny celé Shakespearovo dílo (vyšlo souborně v roce 2011). V letech 1989 až 1998 byl ředitelem Ústavu anglistiky a amerikanistiky na Filozofické fakultě UK. Od roku 2010 působí na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Každé dva roky je zván na konferenci do Stratfordu nad Avonou, kde se setkávají významní vědci z celého světa zabývající se Shakespearovým dílem. „Můj první překlad byl vojenský spis psaný francouzsky, jmenoval se Strategie a odstrašování. Dělal jsem ho na vojně. První anglický překlad byly humoristické povídky od Američana Ringa Ladnera, které byly založeny na dialozích. Možná právě ty dialogy byly takový předstupeň k dramatickým překladům," říká profesor Martin Hilský.

Martin HilskýJak dlouho jste se odhodlával 
k přeložení první hry od Williama Shakespeara?
Velmi dlouho. V roce 1983 jsem o to byl požádán režisérem Karlem Křížem, který chtěl překlad komedie Sen noci svatojánské. Zadání bylo, aby to bylo věrné Shakespearovi a přitom současné. Zdánlivě jednoduché zadání, se kterým jsem se pasoval rok. Skicoval jsem si scény a zpětně sledoval, jestli se v nich děje něco zajímavého a zjistil jsem, že vzniká trošku jiná hra než v dosavadních českých překladech, a tak jsem ji dokončil. S úspěchem se to hrálo v Divadle ABC, tím to celé začalo.

Máte i jiné literární oblíbence?
Mám. Ale přece jen Shakespeare je autor, kterému jsem věnoval největší část života. Ten vztah se vyvíjel a znám ho daleko lépe než ostatní. Jinak nedám dopustit na kdysi velmi známého Laurence Sterna a jeho Tristrama Shandyho. O tomto jeho díle jsem dokonce psal diplomovou práci. Stern byl experimentátorem 18. století, takový praotec Jamese Joyce a dalších modernistických spisovatelů. Byl jsem jím úplně fascinován, ale překladatele už měl, byl jím Aloys Skoumal. Jinak jsem v mládí četl hlavně francouzskou a italskou literaturu, takže Shakespeare rozhodně nebyl jediným mým zájmem.

Kdy jste se o Shakespearovi naposledy dozvěděl něco nového?
To se dozvídám pořád. Je to nepřetržitý proces, jehož konec je v nedohlednu. Zajímavé je, že nejvíce se o něm dozvídám od sebe. Pro mě jsou největší objevy, které udělám, když čtu nebo překládám třeba Shakespearův sonet. A ten objev se týká každého řádku a totéž platí o jeho hrách. Také mě ale velmi zaujala kniha s názvem 1599 od amerického shakespearovského badatele Jamese Shapira. Právě rok 1599 byl pro Shakespeara nesmírně důležitý, protože bylo znovu postaveno divadlo Globe. Shapiro vzal téměř laboratorní vzorek jednoho roku a dělal průhledy do společnosti toho roku především v Anglii. To pro mě byl určitý objev. A pak jsou objevy vzácné, ke kterým dochází málokdy, že někdo objeví nový text a tvrdí o něm, že je Shakespearův. Naposledy takový objev učinil jiný Američan v Bodleian Library v Oxfordu, kam po staletí chodili badatelé 
a nikdo si nevšiml jedné básně, která tam ležela nikým nepovšimnuta na poličce. Strhla se debata, jejímž výsledkem bylo, že Shakespearovo autorství této básně je sporné. Pro mne jsou objevem nálezy významu a smyslu Shakespearova díla. A ty jsou nekonečné.

Jste čestným členem Řádu britského impéria. Co pro vás znamená ocenění Česká hlava?
Znamená pro mne velmi mnoho. Naprosto jsem netušil, že bych podobnou cenu mohl dostat. Samozřejmě o ní vím, ale spojuji ji zásadně s přírodní nebo exaktní vědou. A humanitní obory často nemohou vědou v pravém slova smyslu být. I když to anglické slovo „art" původně značilo umění a vědy, takže matematika stála na úrovni básnění. Nicméně tato cena je určena přírodovědcům a já si nesmírně vážím toho, že tak vysoké uznání dostal někdo, kdo pracuje v humanitním oboru, navíc překladatel vyvíjející popularizační činnost spjatou s tímto oborem. Je to zajímavé zejména proto, že porota České hlavy se skládá výhradně z přírodních vědců, kteří ale zároveň evidentně ctí humanitní obory. Je to pro mne skvělá zpráva, protože spor humanitních a přírodovědných oborů tu je už od středověku. A samozřejmě, že význam exaktních věd je měřitelnější, což má i ekonomické dopady. Už od alžbětinské doby chodí státní subvence jednoznačně tímto směrem. Ale v té době se objevil i Shakespeare, představitel toho druhého pólu. Myslím, že porota České hlavy svým rozhodnutím poslala společnosti vzkaz, že humanitní obory jsou důležité právě proto, že souvisejí s člověkem a že tahle dimenze nám v dnešní době nesmírně schází. Dnes a denně se o tom objevují důkazy. Studium člověka, věcí lidských v nejrůznějších souvztažnostech je přece velmi podstatné pro lidstvo. To je má obhajoba, které vlastně ani není třeba.

FILIP LUKEŠ

Autor: Redakce

2.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Finále soutěže Zlatý Ámos 2017 o nejoblí­benějšího učitele probíhalo 24. března v Praze. Vítězem se stal Lukáš Lis ze ZŠ Soběslav.
AKTUALIZOVÁNO
2 15

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Ilustrační foto.

V Brně objevili pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Lídři členských státu EU se ve Vatikánu sešli s papežem

Papež František dnes přijal prezidenty a premiéry 27 zemí Evropské unie. S nejvyššími představiteli unijních států s výjimkou Británie se setkal den před jejich římským summitem, který má připomenout 60 let evropské integrace. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies