VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Česká pivní móda. Zlatý speciál a mini

Praha /GRAFIKA/ - Pijáci zlatavého moku mohou mít radost. Na domácím knižním trhu se objevilo třetí vydání výpravné publikace České pivo

17.1.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Po skle stékala chladná rezavá tekutina. Každému, kdo pak vzal orosenou sklenku do ruky, se objevil na tváři úsměv. Pivo má magickou moc. Atmosféra byla ovšem slavnostní, protože se křtilo nové vydání výpravné publikace České pivo.

Točil se Sv. Norbert, který se vyrábí v místě, které by dnes s pivem mnoho lidí nespojovalo – ve Strahovském klášteře. „Nejstarší známky o pivovaru na Strahově jsou z 12. a 13. století,“ vyprávěl bibliotékář strahovské knihovny Evermod Gejza Šidlovský při pondělním křtu.

Strahovský pivovar je jedním z řady minipivovarů, které v Česku v posledních šesti letech rostly jako houby po dešti. Jen v roce 2010 jich bylo v České republice otevřeno dvacet.

Odborníci to dávají do souvislosti s měnícími se chutěmi českých pijáků piva v posledních letech. Zvyšuje se totiž obliba pivních speciálů a na ty se právě minipivovary často zaměřují.

Například zpráva Českého svazu pivovarů a sladoven uvádí, že jen v roce 2009 bylo v našich zemích uvařeno o 40 procent více speciálů, než tomu bylo v roce předcházejícím.

„Roste též produkce svrchně kvašených a ochucených piv, ale jejich role na trhu je zatím minimální,“ upřesňuje zpráva.

Že se to v Česku myslí s pivními speciály vážně, předvedl třeba ostravský sládek Marek Pietroň. Vytvořil pivo, ve kterém plavou šupinky 24karátového zlata. „Říká se, že pivo je naše tekuté zlato. O chmelu se zase mluví jako o zeleném zlatu. Proto mě napadlo udělat skutečně zlaté pivo,“ pochlubil se pro ČTK. Pivovary nicméně musejí o své zákazníky tvrdě bojovat. Statistici totiž spočítali, že spotřeba piva na jednoho obyvatele České republiky klesá. I když zatím nejsou k dispozici aktuální čísla, v roce 2009 připadlo na jednoho Čecha, Moravana nebo Slezana 150,7 litru piva, což bylo skoro o 13 litrů méně než v roce 2005, kdy konzumace dostoupala vrcholu. Přesto se Česko drželo na evropské špičce. Druzí Irové totiž vypili ještě o 20 litrů piva méně.

„Pivovarství má v Čechách dávnou tradici, která naší malou zemi proslavila,“ uvedla Gabriela Basařová, vedoucí autorského týmu publikace České pivo. Neopomněla poznamenat, že v roce 2008 dostalo české pivo od Evropské komise statut zeměpisné ochrany, což je výjimka.

Pijácká města

Vaření piva na našem území sahá do hlubokého dávnověku. Třeba o Keltech se píše, že do piva dávali zdraví škodlivé látky, jako jsou strychnin, opium a námel. Za velké pijáky byli považováni Germáni, kteří pivo konzumovali při každé příležitosti.

Avšak první psané známky o výrobě piva u nás se vážou k Břevnovskému klášteru, kde podle zmínky z roku 993 místní benediktini vyráběli pivo a víno. Pivo bylo tak oblíbené, že v roce 1039 musel kníže Břetislav I. vydat zákon, podle něhož byli trestáni krčmáři, kteří přechovávali opilce.

Pijáctví trápilo zákonodárce i na přelomu novověku a holdování piva se oddávala celá města. Mezi vyhlášená sídla, kam se cizinec bál vstoupit, aniž by byl zesměšňován, patřily podle autorů knihy České pivo například Žatec, Litoměřice, Nymburk a Louny.

Pivo bylo jednoduše v českých zemích bráno velmi vážně a našinci o něm něco vědí. Mezi takové znalce se počítá třeba herec Ladislav Potměšil: „Byl jsem křtěn pivem. Jsem ze Žižkova a sotva jsem začal chodit, běhal jsem dědečkovi a tátovi pro pivo. Denně. Takže o pivu toho vím celkem hodně.“

Pivo - český fenomén

Strahovský bibliotékář Evermod Gejza Šidlovský řekl Deníku:

Pivo nevyrábíme, ale na jeho konzumaci se podílíme

Praha – Jeho přirozeným prostředím jsou staré tisky knih. Vždyť je také bibliotékář Strahovského kláštera. Evermod Gejza Šidlovský ovšem nezastírá, že si občas z knihovny zaskočí i na pivo.

Kolik je v České republice klášterních pivovarů?

Nevím, kolik je klášterních pivovarů ve smyslu echt klášterních, tedy že je provozuje klášter. Pokud jsou v areálu kláštera, tak se jim říká klášterní. Ten náš je klášterní, ale není provozován přímo klášterem. Je pronajatý. Takže takto je provozován třeba pivovar v Želivském klášteře, Tomášský na Malé Straně a podobně.

Budou pivovary v klášterech přibývat? Je to ekonomicky výhodné?

Ekonomicky výhodné to určitě je, protože kdyby to nebylo rentabilní, tak to nikdo nedělá. Jde o to, že je tu několik desítek let dlouhá mezera v profesním vzdělání. Kdysi klášterní pivovary měly svoje profese, sládky a odborníky, kteří pivo uměli vařit. To dnes tady není. Možná v budoucnu se k tomu dostaneme, jako je tomu v Rakousku nebo Německu.

Daří se tedy klášterním pivovarům prosadit na trhu?

Pokud vím, tak ano. V Německu, Belgii, Francii nebo v Rakousku klášterní pivovary fungují. Samozřejmě výstav piva není tak velký jako Plzeňského Prazdroje nebo Budvaru, ale jsou to světově proslulé značky.

Počítáte, že by podobný rozmach mohl potkat i české klášterní pivovary?

Myslím, že do budoucna by to mohlo být možné.

Jsme ve Strahovském klášteře, který má svůj vlastní pivovar. Jak místní pivo oceňují samotní mniši?

Nejsou to mniši, ti jsou v Břevnově, ale to je na jinou debatu. Tady jsou členové kláštera. Samozřejmě jim tady pivo chutná a do pivovaru na pivo chodí.

Podílejí se nějakým způsobem na výrobě místního piva?

U nás určitě ne. My jsme konzumenti a návštěvníci pivovaru, ale na výrobě se nepodílíme. Na to člověk musí být vzdělán a vyškolený odborník. Až budeme mít dostatek členů, kteří naplní prvořadé poslání kláštera, potom se může vyrábět i pivo.

Chodí se občas podívat, jak se pivo vyrábí?

Určitě. Komunikace je velice dobrá, mezi některými členy kláštera a pány, kteří pivo vyrábějí, je to i na bázi kamarádské. Ale není to v tom smyslu, že by se na výrobě někdo přímo podílel. Na konzumaci třeba zase ano.

Autor: Vilém Janouš

17.1.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Izraelský rabín - ilustrační foto

Soud v Soči vyhostil ze země amerického rabína, důvody neuvedl

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies