VYBERTE SI REGION

Česká republika je poslední brzdou Evropy

Varšava, Praha, Brusel - Pod Lisabonskou smlouvou chybí už jen podpis prezidenta Klause. Evropské listy i někteří politici jeho jednání považují za zdržovací taktiku.

12.10.2009 53
SDÍLEJ:

Prezident Václav KlausFoto: DENÍK/Luboš Jeníček

Polský prezident Lech Kaczyński v sobotu podepsal ratifikační listinu k Lisabonské smlouvě o reformě Evropské unie. K tomu, aby smlouva vstoupila v platnost, chybí už jen jediný podpis – českého prezidenta Václava Klause.

Ten je nyní v Evropě terčem široké kritiky kvůli požadavku na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU pro Českou republiku, vznesenému na poslední chvíli. Předseda české vlády Jan Fischer ale řekl, že věří, že „v dohledné době“ bude ratifikace smlouvy dokončena i v Praze.

Show v režii prezidenta

Lech Kaczyński podle agentury DPA udělal ze slavnostního podpisu skutečnou show.
Před televizními kamerami nejprve vysvětlil své půldruhaleté váhání. V projevu mj. prohlásil, že smlouva znamená pro Evropskou unii „změnu kvality“ a vyslovil přesvědčení, že „tento velký experiment bude úspěšný“.

A při podpisu samotném prezidenta nevyvedla z míry ani závada s perem – když to první vypovědělo službu, sáhl po náhradním, aniž hnul brvou.
Kulisu pro Kaczyńského představení tvořili špičkoví unijní politici: předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, předseda Evropské komise José Manuel Barroso a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země teď unii předsedá.

Právě posledně jmenovaný také vyzval Václava Klause, aby dokument podepsal tak, aby bylo možné ho začít uplatňovat od 1. ledna.
Klaus Lisabonskou smlouvu odmítá. Teď mu důvod ji nepodepsat na nějakou dobu poskytuje její posuzování českým Ústavním soudem.

Vláda se prolomení dekretů nebojí

V pátek navíc prezident vznesl požadavek na výjimku z Listiny základních práv, protože se obává možnosti prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatňování majetkových nároků odsunutých sudetských Němců. Během dlouhého projednávání dokumentu o tomto aspektu nemluvil.
Premiér Fischer už v pátek prohlásil, že vláda možné dopady Lisabonské smlouvy zvážila a riziko eventuálního prolomení Benešových dekretů nepovažuje za reálné.

Mluvčí sudetských Němců Berndt Posselt označil Klausův postup za cynickou hru. Václav Klaus totiž podle něho ví, že Listina základních práv EU žádné právní důsledky pro majetkové poměry v členských zemích unie nevytváří.

Jde jen o zdržovací taktiku?

Jinde v Evropě byl o víkendu Klausův požadavek vesměs označován za zdržovací taktiku. Maďarský premiér Gordon Bajnai řekl, že je naprosto kontraproduktivní a brání ekonomickému oživení Evropy.

Britský list The Guardian zase napsal, že Klaus popudil Brusel, Berlín a Paříž, a podle renomovaného deníku The Times evropští představitelé považují Klausovy požadavky jen za zdržování, jehož cílem je poškodit instituci, kterou nenávidí.

Podle francouzského listu Le Figaro jde o demagogický prostředek proti evropské integraci, která se Václavu Klausovi hnusí.
Tento deník ale zároveň napsal, že Klausův požadavek není nesplnitelný – záruky dané Irsku před nedávným novým referendem o smlouvě by prý mohly být schůdným řešením i pro Čechy.

Zelení: další ostuda pro republiku

Řada českých politiků počínaje premiérem Janem Fischerem v sobotu uvítala polský podpis pod Lisabonskou smlouvu.
Podle sociálnědemokratického předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka ovšem polský podpis staví ČR do plného světla jako poslední zemi, která ještě dokument neratifikovala.

A předseda zelených Ondřej Liška šel v hodnocení situace ještě dál – označil ji za další ostudu pro Českou republiku.
Ani podle mluvčího ODS Martina Kupky prodlužování ratifikace České republice neprospívá. ODS je však prý přesvědčena, že Klaus po kladném výroku Ústavního soudu smlouvu podepíše, ať už s vládou ohledně svých nových požadavků nalezne shodu, nebo ne.

K okamžitému podpisu prezidenta vyzval předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vůdce strany TOP 09 Karel Schwarzenberg řekl, že „doufá, že to konečně podepíše“ i Klaus.

#nahled|http://g.denik.cz/1/af/infografika_lisabonska_smlouva_data_adm350.jpg|http://g.denik.cz/1/af/infografika_lisabonska_smlouva_data.jpg|Infografika - Lisabonská smlouva v datech#

Lisabonská smlouva nijak neohrožuje Benešovy dekrety, ujišťují právníci


Praha, Mnichov - Je to zbytečná hysterie. Žádné prolomení Benešových dekretů kvůli Lisabonské smlouvě nehrozí. Tak reagují ústavní právníci a politologové na rozhodnutí prezidenta Václava Klause, který na poslední chvíli odmítá podepsat Lisabon. Prý kvůli tomu, že by otevřel cestu k navracení majetku sudetským Němcům.
Český prezident se ale podle odborníků mýlí, pokud tvrdí, že Lisabonská smlouva je takzvaně retroaktivní neboli že by na jejím základě mohl Evropský soud v Lucemburku měnit stará rozhodnutí českých soudů včetně například Benešových dekretů.
„Smlouva není retroaktivní. Otázku možného rizika prolomení Benešových dekretů jsme řešili už před vstupem do EU a podle analýzy, kterou jsme zpracovali my i kolegové ze zahraničí, nemůže vzniknout žádný nárok,“ řekl včera Deníku ústavní právník a děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.
„Pokud by někdo například požádal o zabavený dům, musí k českému soudu, který by o tom rozhodl,“ ujišťuje Gerloch. Zmiňovaná retroaktivita, i když se pro laika může tvářit složitě, má poměrně jednoduché vysvětlení: Evropská unie vznikla až po druhé světové válce, a pokud by „něco“ začal prověřovat Evropský soud, je ohraničen tímto časových úsekem.
„Je to stejné, jako kdybyste chtěli Lisabonskou smlouvou měnit nějaká rozhodnutí v 18. či 19. století,“ vysvětluje Gerloch. Klaus ovšem přes všechny takové argumenty trvá na svém. Žádá, aby vláda začala znovu jednat a pod Listinu základních práv EU dojednala takzvanou trvalou výjimku. Tedy garanci, že smlouva nebude retroaktivní.
Už při vyjednávání o Lisabonu si trvalou výjimku vymohly Polsko a Velká Británie. Ty však žádaly ochranu svého pracovního trhu.
Proti spojování Lisabonu a Benešových dekretů se v sobotu vyslovil mluvčí landsmanšaftu Bernd Posselt. Podle něj Klaus ví, že žádné majetkové vyrovnání Lisabon neřeší. Český prezident se tak podle Posselta jen „pokouší ze zatuchlých nacionalistických emocí a lítosti nevinných vytlouct politický kapitál“.
Spojování budoucnosti Evropy s poválečným odsunem je velká chyba i podle politologů. „Je to zbytečné strašení minulostí. Postoj pana prezidenta je bohužel jen katastrofickou obstrukcí,“ řekl Deníku šéf Ústavu politologie Filozofické fakulty UK Milan Znoj.

Prezident Klaus? Někdy spíš monarcha

Praha - Budu prezidentem aktivním, nikoliv aktivistickým, sliboval Václav Klaus po svém druhém zvolení v únoru 2008. Po roce a půl svého druhého funkčního období se podle politologů chová přesně opačně.
„Je jednoznačným aktivistou a někdy nastoluje situace, které jsou na hraně ústavního vývoje v naší zemi. Jinými slovy, posouvá nás z parlamentního režimu do poloprezidentského režimu,“ varuje politolog Jan Kubáček.
Výčet Klausových „truců“ totiž neobsahuje jenom nynější blokování Lisabonu. Václav Klaus už například čtyři roky odmítá podepsat další schválený dokument – Evropskou sociální chartu. A zcela po svém řeší i některé další záležitosti.
Známý je spor o jmenování nových soudců, kdy prezident odmítl jmenovat tři desítky uchazečů, kterým ještě nebylo třicet. Podle Klause byli „příliš mladí“. Jeden z nich, bývalý justiční čekatel a dnes právník Petr Langer, si pak na rozhodnutí Klause stěžoval u Nejvyššího správního soudu – a vyhrál. Soud nařídil prezidentovi, aby mladého právníka do šesti měsíců jmenoval, nebo svůj postup vysvětlil. Ale nestalo se tak.
Sporných okamžiků je navíc hodně i na vnitropolitické scéně. „Můžeme přidat jmenování vlády, kdy někdy tu situaci prodlužoval, dával si další podmínky nebo měl tendenci proškolovat ministry. To jsou věci, které jsou velmi sporné,“ dodává Kubáček. (jak)

JAN KLIČKA, VIKTOR VONDRA, ČTK

12.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 53
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Záchranáři našli části těl obětí havárie indonéského letadla

Jakarta - Indonéští záchranáři dnes našli části těl v moři v oblasti, kde v sobotu havarovalo policejní letadlo se 13 osobami na palubě. Oznámil to na tiskové konferenci šéf Indonéské pátrací a záchranné agentury (BASARNAS) s tím, že ostatky pravděpodobných obětí byly nalezeny v místě, kde už vesničané dříve vylovili sedadlo z letadla a vak obsahující mobilní telefon a policejní doklady.

AKTUALIZOVÁNO

Koukalová ovládla stíhačku! Zazářili i Krčmář s Puskarčíkovou

Östersund /FOTOGALERIE/ - Biatlonistka Gabriela Koukalová vyhrála stíhací závod Světového poháru v Östersundu. Do vedení se dostala už po úvodní střelbě a do cíle dojela o osm sekund před Němkou Laurou Dahlmeierovou. Eva Puskarčíková skončila osmá, což je její nejlepší individuální výsledek v SP, Lucie Charvátová byla dvanáctá a Veronika Vítková osmnáctá. V mužské stíhačce se Michal Krčmář posunul proti sprintu o 31 míst a dojel sedmý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies