VYBERTE SI REGION

Česká stopa ve vesmíru

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ - Požární hlásič, plenky na suchý zip nebo třeba odlehčené cyklistické helmy. Dnes to jsou běžné a úspěšně prodávané výrobky. Před lety vznikly díky technologiím, které sloužily k dobývání vesmíru.

11.3.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: www.astro.cz

Vesmírný výzkum se prakticky projevuje i v běžném životě na Zemi. Nabízí i možnost pro uplatnění českých firem, výzkumných ústavů a univerzit. Máme přitom na co navazovat - vesmírný let Vladimíra Remka před 35 lety rozhodně nebyl jediným českým úspěchem na oběžné dráze a odborníci se shodují, že i dnes mají Češi co nabídnout. Mohou navazovat na úspěšné působení v bývalém programu Interkosmos, na kterém měli vedle Sovětů zásadní podíl.

Od roku 2008 je Česko členem mezinárodní Evropské kosmické agentury, na jejíchž projektech se v současnosti podílí. Stačí se podívat na přehled plánovaných startů významných evropských družic v příštích letech. Ať už družice poletí zkoumat Slunce, Jupiter nebo se budou na oběžné dráze snažit předpovídat zemětřesení na Zemi, budou jim v tom pomáhat i v Česku vyvíjené přístroje.

Český výzkum se ale potýká s problémy nedostatečných investic a podpory na mezinárodním poli. "Šetří se všude, a je to znát i na evropském výzkumu vesmíru. Česká kosmonautika na tom není zcela dobře. Jako jakákoliv jiná věda," řekl nedávno Deníku ředitel pražského planetária a hvězdárny Marcel Grun.

Přitom nejde o vyhozené peníze - investice se mohou vrátit. "Naši vědci se mohou zapojit do celé řady věcí v širším kosmickém výzkumu. V rámci programu Interkosmos jsme byli špičkou ve výrobě malých družic - Magionů. Bohužel náš stát toto podceňuje. Myslím si, že politici to považují za jakousi vědeckou hračku. Zapomněli, že kdyby podpořili výrobu malých družic, tak jsme mohli vstoupit na kosmické trhy dříve než všichni ostatní a malé družice nabízet státům, které mají peníze na to, aby je vypustily. Tady jsme nezaspali schopnostmi techniků, ale neschopností politiků, " řekl Deníku odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

Podle něho by české vědě a průmyslu pomohlo založení národní vesmírné agentury, která by prosazovala české zájmy a schopnosti na mezinárodním poli. Vláda loni dokonce schválila vypracování její koncepce. V současné době v této oblasti panuje poněkud roztříštěnost. Českou kosmonautiku propagují dvě soukromé organizace - Česká kosmická kancelář, Česká kosamická aliance a orgán zřízený při ministerstvu dopravy. Podle Pavla Toufara by byl prospěšný jednotný systém. "Pokud to budeme dělat ekonomicky a nebudeme vyhazovat peníze na nesmyslnosti a bude to racionálně řízená malá skupina se schopnými organizátory, otevře cestu českému průmyslu," tvrdí s tím, že počáteční investice se pak může vrátit v aplikování poznatků z výzkumu do výroby. "Investice do kosmického výzkumu jsou zdánlivě vysoké. Návratnost, když to umíme využít, je neobyčejná. Vizitka kosmické kvality je úžasnou reklamou a prodává," říká.

"Sedávej, panenko v koutě, najdou tě, by pro naše schopnosti a techniku nemělo platit. V koutě nikdy žádnou, byť pěknou holku, tanečníci nenašli. My musíme jít razantně do světa. Nesmíme zůstat v izolaci," dodává.

Letec a kosmonaut Oldřich Pelčák o výcviku: Byla to makačka, ale zvládli jsme to

Letec a kosmonaut Oldřich Palčák.Je na něm vidět, že létání miluje, jako stíhač si ho užil roky. Možnost letět do vesmíru Oldřichu Pelčákovi (na snímku vpravo) ušla o kousek. Nakonec místo něho letěl Vladimír Remek.

Létal jste jako stíhač, čekal jste, že budete kosmonaut?
Netušil jsem, že to bude mít takový spád. Když jsme v roce 1976 ukončili Gagarinovu akademii v Moninu, přišel povel: „Ty, ty, ty a ty." Několik pilotů z každého letiště muselo na zdravotní prohlídky, prý kvůli novým typům letadel. Počet se pořád zužoval, z 80 kandidátů bylo 24. Až když nás bylo osm, tak nám to s velkým tajemstvím oznámili, že jde o kosmonautiku.

Mohli jste si vybrat, zda se zúčastníte?
Dostali jsme otázku: „Chceš, nebo nechceš?" Všichni jsme řekli, že chceme. Pak přijela komise z Ruska. Já i Vláďa Remek jsme měli výhodu, že jsme měli čerstvě ukončenou ruskou akademii, takže jsme mluvili rusky jako česky. Nakonec byli vybráni čtyři kandidáti a odletěli do Hvězdného městečka.

V Rusku vás dál testovali?
Lékařské prohlídky pokračovaly. Byla tam centrifuga, kterou jsme neměli, a speciální houpačky na odolnost vestibulárního aparátu. To je takové zařízení za ušima, které nám udržuje rovnováhu. Podle toho poznám, že když zavřu oči, že nahoře je nahoře a dole je dole díky přitažlivosti. V beztížném stavu se stává to, že závažíčka v té komůrce začnou chaoticky poletovat a dávají mozku signály, které může někdo snášet velice špatně. Když nás zkoušeli na odolnost vestibuláru, tak jsem koukal, že kamarádi piloti po pěti minutách zbledli, potili se a bylo jim špatně. Ale mě mohli točit patnáct minut s Vladimírem a nic. To nejde natrénovat, tak se s tím už narodíme.

Co bylo na výcviku nejtěžší?
Pro mě byl nejhorší nácvik přistání na moři. Sedíte v malém prostoru těsně vedle sebe a nemáte se jak hnout. Musíte si sundat skafandr a vzájemně si pomáhat. V té skořápce, která se potácí ve vlnách, máte mořskou nemoc. Kosmonaut Rukavišnikov začal zvracet po pěti minutách. Já to vydržel tak 40 minut. Ale splnili jsme to. Ostatní tak hrozné nebylo, ale byla to makačka, naučit se za rok všechno, obnášelo věnovat se tomu od rána do večera.

Měli jste přísný režim? Třeba dietu?
Ani ne. Dieta možná byla, když nám dali kosmickou stravu na týden a řekli, ať nejíme nic jiného. Jen jsem to ochutnal. Spíš jsem si to nechal jako suvenýr. Třeba kosmický chleba. Je veliký jako kostičky cukru v pytlíku. Je to tak malé, aby nevznikaly drobečky, které ve stavu bez tíže poletují.

Proč letěli Češi do vesmíru v rámci Interkosmu jako první?
Sověti to zdůvodnili tím, že se rozhodovali podle podílu na programu Interkosmos – nejen v penězích, ale i vědecké činnosti. A Čechoslováci a Němci ho měli největší. A protože Němci prohráli válku, letěl Čech. Ruské vedení pochopilo, že by ruská povaha neunesla, že by prvním neamerickým a neruským kosmonautem byl Němec. Hrála v tom roli politika.

Hrála politika roli i v tom, že nakonec letěl Vladimír Remek místo vás?
To nevím. Znám jen pivní řeči a teorie. Nikdo mi to oficiálně neřekl. Ale pravda je, že se o tom rozhodovalo tady v Praze ve vládě, zřejmě Husák. Dva dny do startu jsme nic nevěděli. To už jsme byli na Bajkonuru.

Bylo vám to líto?
Jestli jsem byl naštvaný? To víte, že ano. Ale jsme vojáci, řekl jsem: „Provedu."

Potom jste víceméně zmizel z povědomí. Dá se říct, že vás režim vymazal?
Nebyl jsem úplně vymazán. Ale několika vojenským činitelům jsem nedělal dobře. Po návratu jsem si půjčil psací stroj a plný dojmů jsem se pustil do psaní knížky. Vydalo ji nakladatelství Albatros v roce 1979. Když jsem chtěl udělat druhé vydání, tak to generální štáb nedoporučil.

Na rozdíl od Remka jste mohl alespoň dál pořádně létat?
Vláčeli ho jako cvičeného medvěda tam k důchodcům, tam k pionýrům, k dělníkům. Samozřejmě ho to štvalo, on chtěl taky létat, ale strana a vláda mu to vždycky znemožňovaly. Já byl velitel útvaru v Žatci, pak jsem byl na divizi a dvanáct let ve výzkumném leteckém ústavu ve Kbelích. To byla paráda, nejkrásnější roky mého života. Zalítal jsem si všechny možné typy – sportovní, vrtulník, přeškolil jsem se na dopravní letadla.

Co si myslíte o současných stíhačkách české armády - gripenech?
Gripen je dobrá mašina. Vybavením je na špičkové úrovni. Jsem pro tu variantu, aby tu gripeny zůstaly, protože je tomu všechno přizpůsobené – lidé to znají a všechna pozemní zařízení jsou dělaná na gripeny a znovu to přeorganizovat na jiný typ, to bychom se jako stát nedoplatili. Otázka je, jak to se Švédy dohodnout. Asi nezbude, než prodloužit leasing.

S myšlenkou zrušit stíhací letectvo asi nesouhlasíte, že?
To je úplná blbost. Vždycky máte dobrý pocit. Je to jako když vám tady za plotem běhá německý ovčák a blafe. Zloděj se k brance neodváží, natož aby zazvonil. Máme zbraň, která nám může v nouzi pomoct, což se několikrát stalo. Podívejte se na pobaltské státy, oni nemají letectvo a využívají služeb NATO. A platí za to a jsou to velké peníze. Nechat si hlídat vzdušný prostor Němci nebo Američany, to bych snad tu leteckou potupu nepřežil. Čeští letci, předváleční i teď, to byli vždycky esa.

Jste v kontaktu s dalšími kosmonauty?
Mám přání, aby se sešli i náhradníci kosmonautů. Ale sám to organizovat nemůžu. Tak tomu necháme volný průběh. Třeba mi s tím Vladimír, až bude velvyslanec v Moskvě, nějak pomůže.

Česká stopa ve vesmíru

Autor: Jan Horký

11.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies