Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České objevy v medicíně. Máme být na co pyšní

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/ - Vědecký pokrok je stále rychlejší. Není už den, kdy by média neinformovala o objevu nové planety, nového léku, unikátní léčebné metody, dalším pokroku v imunoterapii… Medicína ale stále stojí na dvou pilířích. Vedle neuvěřitelně rychle se vyvíjející lékařské vědy a techniky je to lékařské umění a etika.

25.1.2016 7
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

I dnes zůstávají platná slova starořeckého filozofa Sokrata: „Právě tak, jako byste se neměli pokoušet léčit oči bez hlavy a hlavu bez těla, neměli byste léčit tělo bez duše." Co se v Česku a ve světě na poli medicíny v roce 2015 událo?

Přínos české medicíny světu.

Předseda Společnosti lékařské etiky, neurolog a filozof Jan Payne v rozhovoru pro regionální Deník Předseda Společnosti lékařské etiky, neurolog a filozof Jan Payne řekl:

Navzdory loňským úspěchům jsme uvízli na mělčině

Praha – Bouřlivý vývoj medicíny je zřejmý na každém kroku. Zdokonalují se techniky operací, lékaři dokáží léčit nemoci a pomáhat tam, kde to ještě před lety bylo nepředstavitelné, přibývá léků a lidský život se prodlužuje. Každé posouvání hranic s sebou přináší nové otázky i problémy. Činí tento pokrok lidstvo zdravějším a člověka spokojenějším? Otázkám, které se zabývají zejména kvalitou lidského života, ale i jeho koncem – smrtí se věnuje Jan Payne, vedoucí Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. LF UK v Praze.

Kam až podle vás může pokrok 
v lékařství jít?
Troufám si tvrdit, že pokrok obecně a zejména pokrok v medicíně zastavit nelze. Jen se mi zdá, že vývoj nejde rovnoměrně vpřed. Dochází k různým zákrutám v dějinách a někdy dějiny směřují do slepých vod či se dokonce vrací zpět. Navzdory závratným úspěchům současné medicíny mám za to, že jsme uvízli na mělčině. Či vyjádřeno důrazněji, současná medicína se ocitla v krizi a bude muset razit jiné, nové cesty.

Co myslíte tou krizí?
Například to, že pokrok zejména v genetice nás postavil před problémy zatím opomíjené. Dosud byla medicína de facto o dvou lidech – o muži a ženě. Léčilo se vesměs paušálně čili tak, že všichni dostávali při určité diagnóze stejné léky ve stejných dávkách. Jenže naše vrozené dispozice se v mnohém liší. Když převažuje tento konfekční přístup, dochází nutně k poškozování nemocných, ačkoliv žádný z lékařů neudělal chybu: prostě se určité procento nemocných od průměru liší. To bylo ostatně prokázáno. Vyrovnat se s tímto problémem je mimořádně těžký úkol a medicína je mu tváří v tvář bezradná. Postrádá totiž nástroje k tomu, aby myslela na jedinečné případy. Pohybujeme se převážně v obecnostech.

Průměrný věk se stále prodlužuje, brzy nebude věk 100 let takovou výjimkou, jako byl ještě nedávno. Jsou tady nějaké limity?
To je též jeden z momentů krize. Medicína se chová tak, že za svůj hlavní cíl pokládá prodlužování života. Jenže ono jde také o kvalitu života. O tu jde vlastně ještě víc. Dělat něco a potažmo žít bez smyslu vlastně moc nejde. Nejen že takto frustrovaný člověk má sklon spáchat sebevraždu, ale dochází u něj i k psychosomatickému ovlivňování zdravotního stavu a nakonec umírá dřív i tehdy, když má dokonalou zdravotní péči. S tím souvisí i to, že se současný člověk až obludně bojí smrti. Ta ovšem k životu patří a jsou horší věci než ona – třeba právě život zbavený smyslu. Přebudovat medicínu v tomto směru dá hodně práce a bude vyžadovat odvážené přemýšlení.

Jaká odvětví medicíny se vyvíjí nejrychleji a kde se naopak v pokrok doufá?
V současné medicíně je jedním z klíčových témat enhancement čili povznášení života a to se děje na pozadí zvláštního předsudku o tom, že obyčejný život vlastně ani moc za život nestojí. Nejde tudíž již 
o léčení. To začíná hrnkem kávy na probuzení či na soustředění a končí to u předělávání lidských bytostí pomocí genetických manipulací či propojením lidského těla 
s různými elektronickými zařízeními ve směru kyborgů.

Kde je problém?
V tom, že jsme ztratili schopnost snášet bolest a snažíme se ji ze svého života zcela vyloučit. Ovšem rozmnožovat blaho bez omezení nelze. Vždycky je zase třeba vzdát se pohodlí a jisté útrapy snášet. Připomeňme si biblickou myšlenku: „V potu tváře budeš dobývat svůj chléb." I Bůh pracoval šest dní a odpočinul si až den sedmý. My chceme napřed odpočívat s tím, že pak se to nějak dorovná. Výsledkem je život na dluh. Ale ten není ani trochu radostný. Takové myšlenky nicméně budí odpor. Zahrnout je do medicíny bude tím pádem těžké.

Psychických nemocí a poruch přibývá. Co na to věda?
Duševních poruch je hodně a vlastně stále více. A medicína se snaží je převádět na změny mozku. Ten s nimi jistě úzce souvisí, ovšem namnoze je tomu i opačně: důsledkem porušeného zaměření člověka se rozvíjejí změny v mozku a případně i tělesné choroby. Jenže o tom zaměření do budoucnosti máme jen velmi chabé znalosti – chybí nám 
i základní pojmy. Vystačit si s psychologií nelze, poněvadž ta se drží toho obecného ve zkušenosti, přičemž to, co nás určuje, je po výtce osobní. Například určující pro každého jsou hodnoty a zákonitosti platné mezi nimi. To zkoumá etika, a pokud se etika nestane páteřním oborem v medicíně, medicína bude tápat.

Co považujete za největší objev 
v lékařství v poslední době?
Zrcadlové neurony: neuronální struktury v nejvyspělejších částech mozkové kůry, které vykonávají empatii coby schopnost vcítění. Ukazuje se tak, že můžeme rozumět tomu, co prožívají druzí. Jde vlastně o šestý, osmý, devátý či kolikátý smysl. Vyjádřeno jinak, každý má v mozku detektor lži a rozdíl je jen v míře. Jsou lidé, kteří mají tuto schopnost vyvinutou jen velmi skrovně, a z nich se namnoze vyvinou autisté či naopak krutí lidé, a jiní, kteří jsou v tomto směru až geniální – jejich genialita spočívá v tom, že vidí do lidí. Ale hlavně: máme vědecký důkaz o zvláštním orgánu se schopností vnímat něco, co jde napříč vědou. Ta původně vychází ze zkušenosti čili z toho, co lze vnímat zrakem, sluchem, hmatem či podobně. Všechno ostatní je pokládáno za báchorky. Zde si věda tímto objevem podřezává větev, na které sedí. Lze vnímat i něco, co se předpokladům vědy vymyká. Narušeno je dogma 
o reprodukovatelnosti každého poznatku čili to, co vidí 
a slyší jeden člověk, to vidí 
a slyší kdokoliv. Jenže v případě těchto struktur jsou mezi lidmi až propastné rozdíly: zatímco někteří rozumí určitému chování, jiní nemají tušení, oč jde. Je to o to horší, že když je někdo slepý či hluchý, dobře ví, že je slepý či hluchý, kdežto deficitu ve schopnosti vcítit se si je vědom jen málokdo. To je jen pár důsledků onoho zdánlivě okrajového objevu.

ZDENA KOLÁŘOVÁ

Autor: Redakce

25.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
8

Duel Deníku: Je lázeňská péče v Česku přebujelá?

Nezvěstný Julian Cadman
21

Chlapec pohřešovaný po útoku v Barceloně byl objeven v nemocnici

Malý pochod radikálů v Bostonu deklasovala masivní akce jejich odpůrců

Tisíce demonstrantů skandujících protinacistická hesla v Bostonu zcela zastínily malou skupinu pravicových radikálů. Ti týden od násilných střetů ve Virginii zorganizovali „manifestaci na podporu svobody slova“. Policie raději konzervativce přesunula pomocí vlastních vozů jinam.

Vláda a odbory projednají růst platů, ve hře je několik variant

Zástupce vlády a odboráře čeká v pondělí zásadní jednání o růstu platů ve veřejném sektoru. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro učitele zvýšení o 15 procent a pro ostatní pracovníky o deset procent, a to od listopadu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odborářský požadavek podporuje. 

RECENZE: Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

/VIDEA, FOTOGALERIE/ Pro více než 50 tisíc fanoušků zpíval v nablýskané show zpěvák, bavič a tanečník. Pomyslnou tečku za letošními mega open airy udělal současný popový král Robbie Williams. Příjemným překvapením byla tentokrát i disco legenda Erasure, která rozhodně nebyla nutným zlem jako většina předkapel. Diváky příjemně "předvařila".

Svůj první nůž vyrobil v sedmi letech. Dnes je autorem zajímavých výtvorů

/ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ V životě se neobejde bez manželky, přírody a tvůrčí práce. Musí něco vyrábět, aby se nezbláznil. Nožíř, výrobce hlavolamů i vyznavač šrot artu Vašek Skopek říká: „Mlácení palicí do žhavého železa je obrovská relaxace. Člověk ničí a tvoří zároveň“

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení