VYBRAT REGION
Zavřít mapu

České stíhače jako další mise čeká Pobaltí, nyní končí na Islandu

Keflavík (Island) - České nadzvukové letectvo by se v rámci příští zahraniční mise mělo vrátit do Pobaltí, jehož vzdušný prostor by chránilo pravděpodobně v roce 2019. Novinářům to v pondělí řekl náčelník generálního štábu Josef Bečvář při návštěvě české letecké jednotky na Islandu, kde české gripeny tento měsíc působí.

24.10.2016 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Jelínek Jan

"Každá taková mise je obrovskou zkušeností, jak pro letecký personál, tak pro pozemní personál. Naše jednotka je tady už potřetí, je to vidět na každém kroku, jedná se o sehranou jednotku," řekl Bečvář. Na příští zahraniční misi by se podle něj stíhači mohli v roce 2019 vypravit do Pobaltí, kde již v minulosti působili.

Pětice supersoniků na Island přiletěla na konci září. Čtyři stroje jsou připraveny k zásahům, pátý slouží jako záložní pro případ poruchy. Mise skončí počátkem příštího týdne. Podle velitele jednotky Jaroslava Tomani dosud piloti odstartovali k 91 výcvikovým letům a ve vzduchu strávili téměř 115 hodin.

Na Islandu čeští letci působili již dvakrát. Pomáhají střežit vzdušný prostor a pobytu využívají i k tréninku. "Snažíme se tady zaměřit na výcvik, který nelze provádět v podmínkách České republiky," poznamenal Tomaňa. Jednotka se letos zúčastnila na ostrově námořního cvičení, během kterého simulovala útok na spojenecké lodě. Piloti si tak mohli vyzkoušet let pouze několik desítek metrů nad hladinou moře.

Nové rakety

"Gripeny by byly schopny létat níž, ale bezpečnost je prvořadá, takže jsme byli určitě výš než 100 metrů," podotkl jeden z pilotů Tomáš Merta. Letos poprvé byly jejich stroje při zahraniční misi vybaveny novými raketami určenými proti vzdušným cílům vzdáleným řádově i desítky kilometrů.

Podle Merty je hlavní zvláštností působení na Islandu počasí. "Fouká tu daleko silnější vítr," řekl novinářům. Pokud je boční vítr příliš silný, stroje do vzduchu nesmí. Někteří piloti se také při letošní misi dostali poprvé nad moře. Jiný ráz krajiny podle Merty zásadní problém neznamená. Navigační systémy letounů jsou již na takové úrovni, že se upouští od užívání navigačních bodů na zemi.

Piloti si při misi nad mořem oblékají kromě nezbytné kombinézy a přetlakových kalhot, které jim pomáhají zvládnout vysoké přetížení, i neopren. "V případě katapultáže nám umožní přežít nějakou dobu v chladné vodě," řekl ČTK další z pilotů Martin Špaček. V letadle také mají připravený nafukovací člun a nouzovou dávku s potravinami a základními potřebami, která jim pomůže přežít i několik dnů, než je najdou záchranné týmy.

Piloti na Islandu dodržují podobný pohotovostní režim jako v Česku. Vzlétnout musí do 15 minut od vydání rozkazu. Ten by přišel od německého velitelství. O přibližujících se letadlech, které se chovají nestandardně, většinou operační středisko ví s dostatečným předstihem. Pokud by se dále blížily k Islandu, piloti dostanou pokyn ke startu. Ve vzduchu obdrží informace o přibližné pozici. "My se snažíme najít cíl na vlastním radaru," řekl Merta. Ke stroji se přibližují "z boční zadní polosféry". Aby ho neohrozili, nejprve se mu v dostatečné vzdálenosti ukážou. Pilot se pokusí navázat spojení na nouzové frekvenci, pokud se to nepovede, snaží se dorozumět posunky. Za úkol má "narušitele" navést na kurz, který ho odvede od hájeného území.

Incidenty s ruským letectvem

Do vyšší pohotovosti nebo k ostrému startu proti letadlu, které by narušilo islandský vzdušný prostor, vzlétnout české stroje při nynější misi nemusely. Incidenty s ruským letectvem se začaly objevovat po roce 2006, kdy Spojené státy opustily místní základnu. Island proto uzavřel smlouvu s NATO o ochraně vzdušného prostoru.

Pilotům při startu asistují technici, kteří jim například odjišťují zbraně a zároveň slouží jako požární hlídka. Stroje také musí upravit, aby odolaly nepřízni počasí. "Jsou znát určité stopy koroze a eroze, to souvisí s tím, že piloti plní úkoly při malých výškách a zvýšených výkonech, takže jsou zvýšené nároky na protikorozní přípravu letounu," řekl ČTK Martin Pelc z pozemního personálu. Velké závady se podle něj jednotce letos vyhýbají. Technici museli řešit pouze drobnější problémy, například netěsnosti v hydraulickém systému.

Autor: ČTK

24.10.2016 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies